P. Rudolf Homoláč

P. Homoláč byl syn Vysočiny; narodil se v Krásném u Nového Města. Obecnou školu navštěvoval v rodišti a do měšťanky dojížděl do Nového Města. V roce l939 nastoupil na Velehradě do papežské koleje. Nastoupil do čtvrté třídy gymnázia a po kvintě v roce 1941 vstoupil v Benešově do noviciátu. S noviciátem po zabrání benešovské koleje nacisty přišel na Velehrad. Ke konci noviciátu byl odveden do Říše na práci ještě s několika jinými z Velehradu.

Po skončení války byl ještě jeden rok na Velehradě, dodělal noviciát. 15.9.1945 složil válečnou maturitu, ale po slibech si ještě studia doplňoval. V roce 1946 odešel na filosofii do Brna a další dva roky filosofie studoval potom v Děčíně. Hned po skončení filosofie v roce 1949 byl poslán na teologii do Trnavy. Tam byl zajištěn 13. dubna 1950. Se slovenskými jezuity se dostal do lágrů v Jasově a potom v Podolinci. Tam pokračoval ve studiu jak se dalo.

Narukoval na vojnu, spíše do tábora nucených prací ve vojenském, ve Svaté Dobrotivé. Odtud se nějak dostal ještě s jinými do Rožňavy a byl 19. listopadu 1950 vysvěcen na kněze. (Svěcení domlouvali slovenští jezuité už po čas internace - jak ovšem, to přesně nevím). Jeho zařazení bylo pak do slévárny na Kladně. Práce byla velice těžká. Stala se i pramenem dlouhodobé nemoci O. Rudolfa, na níž musel nakonec předčasně odejít do důchodu. Možná by se to bylo vyvíjelo lépe, kdyby si po PTP našel nějaké jiné místo. Zůstalo však tehdy na Kladně více kněží a bohoslovců, takže volil dobré společenství a zůstal také. Z Kladna přišel zemřít do Rakovníka. V Rakovníku měl známého lékaře, který si jej tam vzal s nadějí, že se mu podaří mu pomoci. Pán měl jiné plány. V nemocnici oslavil 60 let. Bylo to 11. února. Byl jsem tam za ním. Opravdu bych tehdy nebyl tušil, že jej vidím naposledy, i když jeho stav byl vážný. V Tovaryšstvu žil necelých 41 roků. Rodina si přála jej převézt do rodiště, takže je pochován v Krásném u Nového Města na Moravě.