Kdo jsme / Vzpomínky Dnes je 15. 10. 2019  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




F. Alois Rindt

Datum narození:18.2.1896
Datum vstupu do řádu:  14.9.1924
Datum úmrtí:21.4.1979

Fr. Rindt pocházel z Libotova (Liebtalu) u Dvora Králové. Byl německé národnosti a hlásil se k němčině jako ke své mateřštině, ale uměl velice dobře česky. V Liebtalu chodil do obecné školy, samozřejmě německé. Když dosáhl 14 roků, odešel do Dubence u Jaroměře učit se krejčovskému řemeslu. Před vstupem do řádu se věnoval jednak krejčovině, ale částečně také hospodářství u rodičů. Vykonal vojenskou službu. V první světové válce byl na frontách tři roky. Po návratu byl ještě nějakou dobu doma, ale brzy toužil vstoupit do Tovaryšstva Ježíšova. Byl přijat a jako Němec byl poslán do noviciátu ve Svatém Ondřeji (Sankt Andrä) v rakouské provincii. Druhý rok byl však v noviciátě na Velehradě a tam také složil první řeholní sliby.

Protože byl vyučen krejčím, a byl velice zručným krejčím (myslím, že je možno říci, že jedním z nejlepších), jeho dispozice k práci byly jasné − krejčí. Na prvním a posledním místě byl k tomu ještě vrátným. Místa, kde Fr. Rindt blahodárně působil, jsou: Bohosudov, Chrást (Podmokly), Bohosudov, Děčín, opět Bohosudov. Od roku 1948 až do zajištění 13. dubna 1950 byl v Děčíně. Fr. Rindt pracoval vždy velice precizně. Trápívalo ho jen jedno − když mu ekonom koupil ne moc dobrou, nebo dokonce špatnou látku. To býval nešťastný, že se práce nedá provést tak dobře, jak by chtěl, a že se bude muset brzy dělat znovu. Uměl v duchu chudoby dělat na talárech takové opravy, že na nich nebylo vůbec poznat, že jsou opravované.

Z Děčína byl odvezen do lágru v Bohosudově. Pak putoval do Oseka a do Králík. Dne 19. ledna 1955 byl převezen na Moravec. Tam pracoval a spravoval pro všechny naše, co bylo třeba, ale i jiným uměl s láskou posloužit. Byl velmi pilný. Když se v roce 1968 ukazovalo jakési uvolnění, mnoha našim ušil znovu taláry, zvláště kněžím, kteří odcházeli na fary. Obětavost v takovém věku, aby pokud možno všichni naši měli talár ve správném střihu a dobře ušitý, byla nečekaná.

Když se přiblížila osmdesátka, asi od roku 1975, nešil už nové věci, nanejvýš ještě nějaká cingula a birety. Ale spravoval i nadále hodně. Poslední dva až tři roky postupovala u něho velice rychle skleróza. Přestával si dokonce uvědomovat, kde je, takže musel být stále pod kontrolou, někdo s ním musel být. Buď některý z našich bratří nebo některá ctihodná sestra. Ve stavu veliké zapomnětlivosti končil svůj krásný řeholní život.

Mám na tohoto bratra i jednu zcela zvláštní vzpomínku. Když jsem byl na filosofii v Děčíně, chodíval jsem rád do nemocnice, když na mě přišel týden, někdy i na víc. Vždy tam bylo něco, co bylo možno mezi pacienty spravit: manželství, navrácení do církve, sv. zpověď po více letech. Sestry tam byly Němky (křížové sestry). Mnohé špatně nebo dokonce velmi málo mluvily česky, ale byly horlivé a měly velice dobrého ducha. Pacienti, třeba Češi, je měli v úctě, a byli proto naladěni trochu se dát do pořádku. Fr. Rindt byl asi 14 dní hospitalizován s nějakým záludným vředem v nosu na chirurgii, kde se podrobil operativnímu zákroku. S muži to skvěle uměl, za tu dobu tam bylo velké množství sv. zpovědí jím připravených. Ve starých pravidlech byla také výzva, abychom měli druhé k tomu, aby se zpovídali. Fr. Rindt se podle tohoto pravidla řídil, a mnohým tak pomohl ke smíření s Pánem.

Fr. Rindt odpočívá svým tělem v zemi moraveckého hřbitova.


Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 470−472.


Náš tip

U stolu v Betánii: Víra, hrob a přátelství

Marko Ivan Rupnik

Polarita dvou povah, činné a meditující osobnosti, je skloubitelná ve společném domově, v Betánii. Text načrtává plusy a minusy dvou duchovních typologií a rozvíjí pohled na místo, kde se vyhraněné osobnosti mohou setkávat: v domě, kde je stále zván Pán...
více »


Ignác z Loyoly a spiritualita Východu: Průvodce knihou Duchovní cvičení

Tomáš Špidlík

Špidlíkův Průvodce je napsán jak pro ty, kdo hledají cestu obnovy svého života, tak pro ty, kdo dávají duchovní cvičení. Průvodce pomáhá odkrývat vše, co nám běžně v úsilí o prohloubení vztahu s Pánem snadno uniká: jemnost Božího hlasu, na který je třeba reagovat, křehký záchvěv lidského srdce, které „mluví“, a také závratné Boží hlubiny, které člověka zvou do Božího Srdce...
více »





Úmysly Apoštolátu modlitby

Evangelizační úmysl: Misijní jaro církve
Aby inspirace Ducha Svatého vedla církev k novému rozkvětu misií.
Národní úmysl: Ať svatost kněží a tichost a obětavost všech Bohu zasvěcených svědčí světu o tom, že Bůh stačí pro naplnění života.
více »

Nejbližší akce

Výstava "Kardinál Tomáš Špidlík Z celého srdce"


Koncert k 400. výročí úmrtí košických mučedníků


Víkend Jezuitou dnes


více »

Nejbližší duchovní akce

Kněžské exercicie


Kněžské exercicie


Duchovní obnova s P. Jiřím Pleskačem


Kněžské exercicie


více »

Kalendárium

Založení jezuitské univerzity v Bogotě

Památka mučedníků ze Severní Ameriky


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil