P. František Slavík

P. Slavík se narodil v Dobrušce jako syn krejčího. Po obecné škole studoval v Dobrušce gymnázium. Po maturitě vstoupil do diecézního kněžského semináře v Hradci Králové. Dne 29. června 1945 byl vysvěcen na kněze. Po vysvěcení byl kaplanem ve Vysokém Mýtě. Odtud se přihlásil v roce 1947 do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova. Propuštěn svým biskupem nastoupil na Velehrad do noviciátu 14. července 1947. Druhý rok noviciátu (nekanonický) studoval už filosofii ("biennium" − dva roky místo tří) v Děčíně. Tam byl také zajištěn. Zkoušku "ex universa" (z celé filosofie) udělal v lágru v Bohosudově. V září 1950 nastoupil základní vojenskou presenční službu u lopaty ve složkách PTP. Pobyt u PTP trval až do 31. prosince 1953. Po propuštění z vojny se usadil v Dobrušce u rodičů. Zaměstnání našel u Konstruktivy Pardubice. Do roku 1956 tam pracoval jako železář.

V roce 1956 byl ustanoven administrátorem v Robousích a Lužanech. Vzal si jako hospodáře a kostelníka k sobě na faru P. Bohumila Kováře. Oba tam začátkem roku 1960 byli zatčeni a dodáni do vazby v Hradci Králové. V květnu 1960 se, po odsouzení na tři roky vězení, octl ve Valdicích a pobyl tam do amnestie v květnu roku 1962, kdy byl propuštěn. Opět šel domů k rodičům do Dobrušky. Pracoval jako dělník, později jako plánovač v Adamovských strojírnách v Dobrušce. V roce 1968 byl v rodné Dobrušce ustanoven kaplanem. V letech 1968−1969 horlivě dával duchovní cvičení, jak řeholním sestrám, tak i laikům. Delší dobu se u něho projevovala cukrovka a jeho stav se horšil. Když měl triduum ve Dvoře Králové, dostal tam "comma diabeticum". Byl hospitalizován v místní nemocnici, kde po dvou dnech 14. ledna 1978 zemřel. K pohřbení byl převezen do Dobrušky, kde byl na místním hřbitově uložen ke dni vzkříšení.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 460−461.