F. Josef Girscher

Fr. Girscher se narodil v Stíkovci, farnost Příbor. Školní vzdělání získal na obecné škole v rodišti a na měšťance v Příboře. Potom se učil v Příboře zámečníkem s tříletou odbornou školou pro kovodělníky. Kromě češtiny uměl ještě polsky a německy. Ještě před vstupem do Tovaryšstva si udělal samaritánský kurz Červeného kříže. V roce 1933 se rozhodl pro řeholní život a vyvolil si řád Tovaryšstva Ježíšova, který poznal, když si konal na Stojanově duchovní cvičení. Na Velehradě byl v kandidatuře a 26. dubna 1934 začal tamtéž noviciát. Noviciát se přestěhoval z Velehradu do Děčína, ale zůstal tam pouze rok a přestěhoval se znovu, tentokrát do Benešova u Prahy. Tam také složil své první řeholní sliby.

Po noviciátě byl poslán do Českého Těšína, kde byl až do roku 1938 kuchařem. V roce 1938 byl dva měsíce kuchařem v Bohosudově. Musel však při mobilizaci narukovat na vojnu a demobilizován byl až v říjnu. Zbývající dva měsíce do konce roku byl v Praze infirmářem. Do srpna 1939 byl kuchařem na Velehradě a pak rok kuchařem v Benešově. V roce 1940 byl přeložen na Svatý Hostýn a tam byl hospodářem a nákupčím a pracoval na hostýnské meteorologické stanici, a to až do roku 1947. V roce 1947 byl poslán do koleje v Brně, kde bylo otevřeno Biskupské gymnázium a konvikt. Dělal tam domovníka a topiče.

V Brně byl zajištěn a odvezen do lágru v Bohosudově a odtud do Oseka. Z Oseka byl s mladšími bratry transportován na práci na klíčavské přehradě. Po dokončení této přehrady přešla odtud většina našich bratří na stavbu křímovské přehrady u Chomutova. Když skončila i tato práce, byl společně s Fr. Ryglem a Fr. Náplavou ještě na stavbě přehrady nad Sokolovem, která se jmenuje Fláje. Teprve odtud se dostal do svého rodného kraje. Bydlel v Klokočově, asi 3 km od Příbora, kde také bydlela jeho sestra. Pracoval nejprve v Příboře, kam dojížděl. V důchodě se pak staral už jen o domek a zahrádku. Všechno měl ve výborném pořádku.

V důchodě se začala projevovat víc a více srdeční slabost. Asi rok před smrtí jsem s ním dojednával odchod na Moravec. Byl docela svolný. Po jedné srdeční příhodě, kdy byl hospitalizován v nemocnici v Novém Jičíně, ošetřující lékař naznačil, že nemůže ve svém stavu žít úplně osamoceně, a rozhodl jej přemístit do okresního domova důchodců v Novém Jičíně. V tomto domově tehdy sloužily sestry boromejky a měly svého kněze v ústavě. Měl tam tedy zajištěnu mši svatou a potřebnou možnost duchovně žít a případně zbožně odejít ze světa. Proto jsem upustil od možnosti přesunu na Moravec, zvlášť když zdravotní stav bratra Girschera byl stále vážný. Dlouho v tomto domově nepobyl a zemřel. Je pohřben na příborském hřbitově.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s.458−459.