Kdo jsme / Vzpomínky Dnes je 15. 8. 2018  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




F. Bonifác Soják

Datum narození:3.8.1889
Datum vstupu do řádu:  8.4.1920
Datum úmrtí:25.12.1976

Fr. Soják se narodil ve Vážanech, farnost Polešovice u Uherského Hradiště. Obecnou školu navštěvoval doma ve Vážanech. Po ní se tři roky učil zedníkem ve Vídni. Dva roky sloužil u vojska základní vojenskou službu. Byl však na vojně i za první světové války, a to v letech 1914−1918, na frontách ruské, rumunské a italské.

Po válce začal víc přemýšlet o smyslu života a zatoužil sloužit Pánu Bohu. Po kandidatuře na Velehradě začal tam 8. dubna 1920 svůj noviciát. Po přeložení noviciátu do Trnavy dokončil noviciát tam a složil první řeholní sliby. Rok zůstal ještě v Trnavě a pracoval ve svém zednickém řemesle. Od roku 1923 až do roku 1934, tedy plných 11 roků, byl kostelníkem v Českém Těšíně. Na rok šel dělat své řemeslo do Benešova, kde bylo nutno vše připravit pro příchod noviců. V roce 1937 v únoru přišel na Velehrad a dělal tam domovníka a připravoval jídelnu. Od května 1938, kdy přešel do Prahy ke sv. Ignáci, dělal už jen práci zednickou, postupně po jednoročním pobytu v Praze tři roky v Benešově, čtyři roky na Velehradě, rok v Děčíně a od roku 1947 do dubna 1950 v Bohosudově. I v lágrech v Bohosudově, v Oseku a v Králíkách pracoval jako zedník na údržbě těchto objektů. Zestárlý byl poslán 19. května 1955 z Králík na Moravec. Ani tam nezahálel, pracoval, kde jen mohl.

Musím mu vydat svědectví o jeho píli. Když jsem získal domek v Brně na Kamenné ulici, ovšem ve velmi sešlém stavu, Fr. Soják od července do listopadu 1971 jezdil každé pondělí do Brna. Bydlel u Fr. Jocha. Po mši svaté na Petrově jel na Kamennou. Já byl v té době v práci. V polorozbořené prádelně si pod kouskem střechy udělal svůj kout. Měl ve zdi dva hřebíky na šaty na cestu a dva hřebíky na šaty pracovní. Dal si tam dvě židle. Na jednu, když přišel, si dal křížek, růženec a četbu, na druhou si přišel několikrát za den sednout, aby se modlil a udělal poctivě všechna duchovní cvičení jezuity. Odpoledne odcházel na Petrov, aby si trochu odpočinul. To bylo v roce 1971, kdy už měl 82 roků. Maltu jsme mu udělali s Fr. Chalupou den předtím, jen si ji ráno rozředil. Neměl přidavače. Sám vyboural všechny staré velké dveře a zazdil otvory po nich. Udělal nové otvory v rohu zdí a zasadil zárubně. Vyspravil staré nebo udělal nové omítky. Všechno naprosto sám. Na sobotu a neděli (v sobotu bývalo na Kamenné na práci větší množství brigádníků různých profesí) odjíždíval na Moravec. Velice a vydatně tak přispěl k opravě domku, který pak léta sloužil jako Curia Provincialis a později v roce 1990 jako první malá rezidence v Brně.

Byl to velmi zbožný a pracovitý bratr. Uměl si velice dobře rozdělit čas, jak pro duchovní cvičení, tak pro práci. Vždy byl dochvilný a přesný, zvláště k duchovním úkonům. Ale nemoc způsobila, že byl hospitalizován, nejprve v Novém Městě, pak na Buchtově kopci. Ale zemřel nakonec v léčebně pro dlouhodobě nemocné v Mostišti u Velkého Meziříčí. Bylo to 25. prosince 1976 na Hod Boží vánoční. Pochován byl na Moravci mezi spolubratřími. Měl 88 roků, z toho prožil v Tovaryšstvu 57 let, vyplněných mnohou službou, zvláště zednickou a malířskou prací na údržbě našich domů.


Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s.457−458.


Novinka

Žijeme v době papeže Františka

Michal Altrichter

Označení Žijeme v době papeže Františka podtrhuje, že se nacházíme uvnitř jeho pontifikátu. Text sleduje buď přímo komentář k jeho stanoviskům či k těm, kdo papeže hodnotí, nebo analyzuje, co je s jeho postojem spojené. Odpovídá též na otázku, zda papež rozděluje, nebo spíše připravuje na to, co je důvodem k plnější jednotě...
objednat »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Všeobecný úmysl: Rodiny jako bohatství
Aby rozhodnutí, která mají dalekosáhlý ekonomický a politický dopad, chránila rodiny jako největší bohatství lidstva.
Národní úmysl: Za vnímání přírody a okolního světa jako daru, v kterém se Bůh zjevuje (srv. Žl 29/28).
více »

Nejbližší akce

Duchovní cvičení s Živými kameny


Pouť jezuitských přátel a spolupracovníků


Magis Panama 2019


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní obnova


Duchovní cvičení pro varhaníky a chrámové zpěváky


Ignaciánské exercicie (Kurz 255)


Duchovní obnova pro mladé


více »

Kalendárium

Xaver v Japonsku

První sliby na Montmartru

Generál Ricci vězněm v Andělském hradě

Památka sv. Alberta Hurtada


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil