F. František Juřica

Fr. Juřica pocházel z Vlachovic u Uherského Brodu. Po školní docházce se vyučil krejčím ve Valašských Kloboukách. Když skončil vojenskou službu, zatoužil zasvětit se Pánu Bohu. Přihlásil se do Tovaryšstva. Byl přijat a noviciát začal 11. srpna 1923 v Trnavě. Druhý rok noviciátu prožil na Velehradě a tam také složil první řeholní sliby. Půl roku v roce 1925 konal ošetřovatelský kurz v Praze u Milosrdných bratří. Potom byl rok infirmářem na Svatém Hostýně. V roce 1933 byl poslán do Opavy jako kostelník. Potom byl kostelníkem vždy po jednom roce v Praze u sv. Ignáce, v Opavě a v Českém Těšíně.

V roce 1938 byl poslán do Říma do kurie, kde pracoval v jídelně. Domů se vrátil v roce 1946. V letech 1946−1947 byl v jídelně v Brně na Filosofickém institutu. V roce 1947 odešel s Filosofickým institutem z Brna do Děčína. Tam byl do roku 1949 infirmářem a nákupčím. V roce 1949 odešel na Velehrad jako infirmář a tam byl zajištěn v roce 1950 a odvezen do Bohosudova. V dalších lágrech byl v Oseku a v Králíkách. V té době však nebyl zdráv, a tak, ač mu bylo teprve 55 roků, byl 26. dubna 1953 odvezen na Moravec. Na Moravci pookřál, pomáhal, kde se dalo, zvláště, jak i dříve ve svém životě na různých místech, chystal refektář.

V roce 1968, když se P. Václav Pitrun dostal do Vnorov, Fr. Juřica se cítil ještě tak schopen, že vyhověl otci provinciálovi Šilhanovi a staral se o domácnost a kostel ve Vnorovách. I když v roce 1970 došlo ke změně a do Vnorov přišel po P. Pitrunovi P. František Vojtek, Fr. Juřica rád plnil svůj úkol kostelníka. O domácí záležitosti se v té době staraly tři sestry cyrilky. Fr. Juřica byl vnorovskou farností velice oblíbený. Byl to vždy laskavý, jemný a velice poslušný bratr. Když v roce 1973 musel P. Vojtek odejít ze Vnorov, Fr. Juřica odešel zpět na Moravec, kde se zbožně připravoval na svůj odchod na věčnost. Zemřel ve věku 77 roků, z toho byl v Tovaryšstvu 50 let. Pochován byl na Moravci.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s.452−453.