F. Tomáš Maluš

Fr. Maluš se narodil v Hluku u Uh. Hradiště. Po školní docházce se vyučil krejčím ve Vídni. Od mládí měl touhu stát se knězem, ale chudoba rodičů mu nedovolovala jít na studia. A tak brzy zatoužil žít v některém řádě jako řeholní bratr. Klepal ve Vídni u redemptoristů, pak u salesiánů. Ale skončil úspěšně u brány jezuitů na Velehradě. Bylo to roku 1910. Pracoval nejprve u bratra krejčího a vrátného jako pomocník. V roce 1913 začal noviciát, který se nečekaně velice prodloužil.

Musel narukovat do války v Srbsku. Později byl na frontě v Haliči. Až roku 1918 se vrátil do noviciátu a 3. května 1920 složil konečně první řeholní sliby. V letech 1920−1937 byl doma a prošel několik domů. Byl krejčím a vrátným na Velehradě a také manuduktorem exercitantů. Byl kostelníkem na Svatém Hostýně, potom kostelníkem v Hradci Králové. Z Hradce přišel jako krejčí a vrátný do Prahy k sv. Ignáci. Z Prahy byl přeložen jako prefekt sluhů do Bohosudova.

V roce 1936 byl poslán do Říma, aby byl krejčím na řádové univerzitě Gregoriáně. Tam byl 36 roků až do své smrti. Při pohřbu v kostele sv. Ignáce slovanský asistent P. Mruk, který byl hlavním celebrantem pohřební mše sv., připomněl prostou a upřímnou úctu Fr. Maluše k Panně Marii. Řekl: "Pro Fr. Maluše Panna Maria nebyla daleko v nebi, ale i zde na zemi navštěvovala své ctitele. Panna Maria přinášela útěchu a posilu." Fr. Maluš byl pokorný, prostý, tichý po celý svůj život a takovým zůstal i ve smrti. Jeho smrt nezanechala ani stín smutku v komunitě, protože všichni si byli vědomi, že jeho odchodem jen získali nového přímluvce u Krista Pána a Panny Marie. Pohřben byl na hřbitově Campo Verano blízko svého spolubratra P. Aloise Kořínka.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 431.