F. Josef Javor

Fr. Javor byl rodák z Nedachlebic u Uheského Hradiště. Nebyl ničím vyučen, pracoval jen doma v hospodářství. Za druhé světové války byl v letech 1916−1919 na vojně ve válce. Bojoval na ruské a italské frontě. Po demobilizování v roce 1919 pracoval opět doma v hospodářství. Za dva roky nato zatoužil po řeholním životě a přihlásil se do Tovaryšstva na Velehradě. Tam vykonal kandidaturu a do noviciátu byl 26. září 1922 poslán do Trnavy.

Po noviciátě a prvních řeholních slibech byl v letech 1924−1934 na Velehradě hospodářem, pekařem nebo kostelníkem. Z Velehradu odešel na dva roky do Prahy-Bubenče, kde byl domovníkem. Další dva roky byl kostelníkem na Svatém Hostýně a v roce 1938−1939 kostelníkem v Hradci Králové. V letech 1939−1942 byl opět na Velehradě, rok pekařem a dva roky kostelníkem. Čtyři roky následující, tj. až do roku 1946, byl vrátným na Svatém Hostýně. Od roku 1946 až do zajištění v roce 1950 byl domovníkem, rok v Praze-Dejvicích, rok v Bohosudově a necelé dva roky v Brně.

Prošel lágry Bohosudov, Osek a Králíky. Odtud byl 19. května 1955 přivezen na Moravec mezi staré řeholníky. Tam se připravoval tento svérázný a zbožný bratr na svůj odchod ze světa pomocnou prací, ale hlavně modlitbou. Je pochován na Moravci.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 425.