Kdo jsme / Vzpomínky Dnes je 25. 7. 2017  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




P. Blažej Ráček

Datum narození:3.2.1884
Datum vstupu do řádu:  5.9.1902
Datum úmrtí:26.11.1970

O. Ráček se narodil v Křoví blízko Velké Bíteše v brněnské diecézi. Obecnou školu navštěvoval v Křoví. Byla to dvojtřídka. Šest tříd gymnázia studoval v Brně na prvním českém gymnáziu, a to v letech 1896 - 1902. Po sextě odešel na Velehrad, kde konal noviciát. První sliby složil 8. 9. 1904 v Kalksburgu, kam odejel koncem srpna, aby tam byl na začátku školního roku. V Kalksburgu vykonal gymnaziální studia v VII. a VIII. třídě a maturoval tam v roce 1906. V tom roce odešel na studia rétoriky, jak to bylo tehdy zvykem, do sv. Ondřeje v Korutanech. V letech 1907 - 1910 studoval v Bratislavě filosofii. Byl vybrán k úkolu profesora, a proto od r. 1910 do r. 1915 studoval dějepis a zeměpis na české pražské univerzitě a získal hodnost profesora, po úspěšných státních zkouškách. Po dosažení profesury studoval v Innsbrucku na řádové univerzitě teologii. Po třech letech byl vysvěcen na kněze 5. 7. 1918 v Brně. V roce 1919 skončil studia teologie a začínal učit v Praze - Bubenči jako profesor, s vyjimkou roku 1922 - 1923, kdy ve Vídni - Lainzu konal svou třetí probaci. Na gymnáziu v Praze - Bubenči skončil s ostatními profesory a žáky při zabrání budovy nacisty roku 1940 v prosinci. Do roku 1942 arcibiskupské gymnázium žilo na Smíchově a i tam O. Ráček učil.

Po zrušení všech jezuitských gymnazií v roce 1942 přišel O. Ráček na posvátný Velehrad a do roku 1945 se věnoval spisovatelské činnosti. V roce 1945 začal opět učit, tentokrát opět na obnoveném velehradském gymnáziu. Z Velehradu odešel v r. 1949 učit na bohosudovské gymnázium. Ale v dubnu 1950 skončila zásluhou komunistů bohosudovská škola. Z Bohosudova se stal koncentrační tábor jezuitů české provincie, a o něco později také františkánů a minoritů.

V Bohosudově O. Ráček zůstal jako ostatní do září; putoval do Oseka, z Oseka na Králíky, kde pracoval ještě na polních pracech, jako kdysi doma v Křoví. 27. 1. 1953 byl však uznán už práce neschopným a přivezen pány hlídači na Moravec, kde rozmnožil řadu starých jezuitů.

O. Ráček vždy obohacoval vzájemná setkávání se spolubratřími svými bohatými historickými znalostmi. Na Moravci dopsal do Církevních dějin další kapitolu - novodobou (koncil). Tam také napsal pro spolubratry jako samizdat malou brožuru "Řád nejvíc milovaný a nejvíc nenáviděný". Nejvíce času však i na Moravci věnoval neustálému vylepšování textu "Život Ježíše Krista". Toto dílo se uchovalo i jinde, než jen u něho. Tato práce byla důvodem, proč byl O. Ráček zatčen v lednu 1960.

Po vazbě byl odsouzen na dva a čtvrt roku vězení a odvezen do Valdic. Tam nepobyl dlouho a spolu s P. Storkem byl transportován na Mírov. Tam zůstal do 10. května 1962, kdy byl, po skoro odpykaném trestu, propuštěn na amnestii a odvezen ?sestřičkami? (z Moravce) zpět na Moravec, kde klidně žil ve stálé práci až do smrti.

P. Ráček byl výborným profesorem dějepisu a zeměpisu, ale rád si brával v nejvyšších třídách i náboženství. V těchto hodinách se rodila jeho poslední kniha "Život Ježíše Krista". Toužil dát studentům do ruky průvodce, který by je vedl k zamilování si osobnosti Ježíše Krista, ať budou žít své křesťanství jako kněží, nebo jako laici. Byl milovaným profesorem. Uměl pomoci, i při vší vážnosti studijního úkolu, žákům se uvolnit. A tak si někdy sedl prostě na jednu z lavic a něco poutavého vyprávěl, nebo dal něco předčítat, aby se zase nekompromisně vrátil k vážné práci. O. Ráček byl milým a váženým spolubratrem všem otcům a bratřím.

P. Ráček napsal:
"Dějiny československé", Praha - Kuncíř, 3 vydání.
"Církevní dějiny - Praha - Vyšehrad 1940. Druhé vydání bylo vytištěno, něco už i v tiskárně svázáno v roce 1950, když nás posbíralo StB. Celý vytištěný náklad bylo nařízeno sešrotovat. Jen několik výtisků, které vynesli zaměstnanci, zůstalo na světě.
"Život Ježíše Krista", Křesťanská akademie Řím 1969. Kvůli této poslední knížce byl O. Ráček ve vysokém věku ještě vězněn, jak jsem již shora uvedl. Krátce před tímto zatčením říkal: "Doufám, že se Život Ježíše Krista přece jen někde vydá a spatří světlo světa. Snad bude třeba ještě i lecos kvůli tomu slíznout, aby to zcela jistě bylo dílo Boží."

Hned v r. 1969 se jeho práce "Život Ježíše Krista" dostala do Říma, aby tam byla vydána v Křesťanské akademii. Byla sice vydána zkrácená o úvodní evangelní texty, a i jinak bylo něco zkráceno. Nebylo dost peněz. I tak tuto práci všichni přijali s povděkem. Když O. Ráček dostal nějaké autorské výtisky z Říma, prohlížel je, jako by se laskal otec se svým dítětem. Ale pak mužně prohlásil: "Nunc dimittis servum tuum, Domine - Nyní, Pane, propustíš svého služebníka v pokoji." To možná nebyl ani celý měsíc před smrtí. Zemřel bohabojně, provázen modlitbami svých bratří. Mnoho jich potom doprovodilo jeho mrtvé tělo na moravecký hřbitov.

Na pohřeb mu přijelo i mnoho jeho žáků na čele s O. biskupem Msgre Otčenáškem. Tak tato rázovitá postava zůstává v mysli všech, kdo se s ním v životě sešli, ale také v mysli mnoha jeho vděčných čtenářů, kteří získávali z jeho "Dějin" vždy solidní poučení. (O P. Ráčkovi napsal obšírnější životopis P. B. Pitrun. Je v archivu české provincie).


Náš tip

Teologie stvoření

Reflexe o ekologii

Robert Murray

Anglický jezuita Robert Murray (1925), proslulý biblista, profesor patrologie a znalec syrských otců na Heythrop College v Londýně, také osobní přítel J. R. R. Tolkiena, promýšlí dílo stvoření v souvislosti s dobře „uspořádaným domem“ lidských vztahů: s ekologií živého srdce. Životní prostředí, jak je teolog pojímá, poukazuje na zakotvenost ve vztazích Stvořitele...
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Evangelizační úmysl: Odloučení od víry
Za naše bratry, kteří se víře odcizili, aby i skrze naši modlitbu a evangelní svědectví mohli znovu objevit blízkost milosrdného Pána a krásu křesťanského života.
Národní úmysl: O sílu k hlásání evangelia, protože mnoho našich bratří žije bez síly, světla a útěchy plynoucích z přátelství s Ježíšem Kristem, bez společenství víry, které je přijímá, bez horizontů a smyslu života (EG, č. 49).
více »

Nejbližší akce

Živé kameny na Svatojakubské cestě


Koncert k výročí úmrtí sv. Petra Kanisia


Živé kameny v Santiagu de Compostela


Gotické katedrály ve Francii


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní cvičení pro všechny


Duchovní cvičení pro pedagogy a katechety


Ignaciánské exercicie


Ignaciánské exercicie


více »

Kalendárium

Smrt sv. Ignáce


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil