P. Ota Polách
Datum narození: | 22.5.1908 |
Datum vstupu do řádu: | 7.9.1928 |
Datum úmrtí: | 6.11.1969 |
Narodil se v Boskovicích, ale celé své dětství a mládí prožil v Olomouci, kam se jeho rodiče přestěhovali. Čtyři třídy obecné školy měl německé v Olomouci na Nové Ulici, pátou (českou) v Olomouci na Hradě. V roce 1919 začal studia na slovanském gymnáziu v Olomouci. V roce 1927 úspěšně maturoval. Přihlásil se do bohosloví v Olomouci, ale byl v olomouckém semináři a na bohoslovecké fakultě jen rok. Dne 7. září 1928 vstoupil do jezuitského noviciátu na Velehrad. Po dvouletém noviciátě a slibech byl poslán na filosofická řádová studia do Krakova. Konal jen dva roky, protože mu byl započten rok z teologické fakulty olomoucké, kde v prvním roce byla hlavně filosofie. Po skončení filosofie v Krakově dosáhl ještě téhož roku 1932 doktorátu filosofie na Gregoriáně v Římě.
Již jako prefekt v Bubenči začal na Karlově univerzitě studia historie a filosofie. Tato studia zakončil dosažením profesury. Do roku 1940 vyučoval na arcibiskupském gymnáziu v Bubenči dějepis. V roce 1940 se dostal přes Maďarsko do Itálie do Chieri, kde vykonal dva roky teologických studií. Hned po prvním roce byl 15. července 1941 vysvěcen na kněze. V roce 1942 dělal třetí probaci v Szegedu v Maďarsku a rok byl v Budapešti zpovědníkem řeholnic. V roce 1944 se dostal z Maďarska do protektorátu. Na Velehradě vyučoval filosofii řádové scholastiky. V letech 1945−1949 vyučuje na gymnáziích v Praze, potom v Brně. Ve školním roce 1949−1950 byl poslán opět na řádový Filosofický institut, tentokrát do Děčína, kde vyučoval dějiny filosofie. Tento školní rok už ovšem nedokončil.
Byl s ostatními odvezen do Bohosudova. Z Bohosudova byl převezen do Oseka a Hejnic. Pro práce, které byly v lágrech, se mnoho nehodil pro svou skoliózu páteře, a tak byl propuštěn. Uchytil se v laickém zaměstnání v Praze, a to v knihovně Památníku národního písemnictví na Strahově, kde mohl dobře uplatnit své rozsáhlé znalosti v mnoha oborech a v mnoha jazycích. Byl tam sice samozřejmě spíš v pozadí, ale velmi vážen, protože mohl každému zasvěceně poradit. Jako zaměstnanec tohoto památníku onemocněl. V roce 1968 se stal důchodcem, odešel z památníku písemnictví a vypomáhal v Praze u sv. Ignáce kněžskou službou. Po kratší nemoci v roce 1969 zemřel. Pohřeb měl od sv. Ignáce za účasti mnoha našich a byl uložen do řádového hrobu jezuitů v Praze-Bubenči.
Z literární pozůstalosti P. Polácha uveďme jednu knihu: "Blahoslavená Marie Goretti", Přerov, Edice Smír.
V pozůstalosti zůstala také obsáhlá rukopisná práce z poslední doby jeho života: "O hlavním městě Velkomoravské říše".
Velmi často uveřejňoval své historicko-vědecké práce v odborných časopisech. Například tyto statě:
O počátcích české státnosti
O archeologii nomádské kultury
Církevně právní problematika velkomoravské říše
O autoru bulharské legendy ("Věstník Matice slovenské")
Hrobka Vladislava Přemyslovce (větší práce ve "Velehradských zprávách").
Články s náboženskou tématikou se najdou v "Apoštolátě sv. Cyrila a Metoděje", v "Poslu Božského Srdce Páně" i "Ve službách Královny".
Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 394−401.
|
Náš tip Jim Manney
Pro mnoho lidí je modlitba dost obtížná záležitost. Co by se ale stalo, kdybyste objevili jednoduchou modlitbu, která to změní a přivede vás ke zdroji Boží přítomnosti ve vašem životě? Znalec spirituality Jim Manney představuje… více »


Úmysly Apoštolátu modlitby
Úmysl papeže
Za papeže
Modleme se za Svatého otce, aby při plnění svého poslání i nadále s pomocí Ducha Svatého doprovázel svěřené stádo ve víře.
Národní úmysl
Za ty, kdo nežijí svou víru
Modleme se za ty, kdo nežijí podle svého křtu, aby je síla přijaté svátosti přivedla k činnému životu s Bohem.
více »
Nejbližší akce
více »
Nejbližší duchovní akce
více »
Kalendárium
|