P. František Úředníček

P. Úředníček se narodil v Komárově u Napajedel. Po vychození obecné školy začal studovat gymnázium v Papežské koleji na Velehradě. V roce 1930 vstoupil na Velehradě do noviciátu a po dvouletém noviciátě složil první řeholní sliby. Po noviciátě v letech 1932−1934 dostudoval gymnázium v Praze-Bubenči. V roce 1934 byl poslán na studia filosofie do Innsbrucku v Rakousku. Tam studoval až do roku 1937. V tomto roce odejel na teologická studia do Chieri v Itálii. Po třech letech tam byl 30. května 1940 vysvěcen na kněze. Teologii skončil v roce 1941. V letech 1941−1942 si vykonal třetí probaci ve Florencii v Itálii. Protože byl válka, nemohl se vrátit do vlasti. Studoval dále na filosofické fakultě v Itálii a dosáhl doktorátu filosofie.

Po skončení války se vrátil a byl určen, aby studoval na Filosofické fakultě v Praze latinu a řečtinu. Studia v cizině mu byla započtena, takže se vlastně připravoval na zkoušky. Když bylo v roce 1947 otevřeno gymnázium v Bohosudově, byl poslán tam. Připravoval se na státní zkoušku a přitom učil v kvintě latinu, v sextě řečtinu a ve všech třídách zpěv. Byl zdatný hudebník. Založil v Bohosudově studentskou kapelu a obětavě s chlapci cvičil. V letech 1948−1950 byl v Bohosudově i ministrem. V Bohosudově zůstal v lágru a počínal si hned od počátku jako ministr domu. Díky jemu byl život při neschopnosti vedení lágru přece jen únosnější. Hned zpočátku urgoval dovezení nábytku aspoň z blízkého Děčína. Protože bohosudovský dům měl od roku 1946 vlastní nákladní vůz "Unru", dalo se to snadno uskutečnit. Spolu s bratřími zajistil provoz lágru, takže nebyl hlad.

Když byl v září 1950 bohosudovský lágr zrušen, přišel s ostatními do Oseka. Z Oseka byl však brzy poslán do Želiva, kde pobyl až do likvidace tohoto lágru v roce 1956. Odtud byl odvezen do Králík. V Králíkách se u něho začaly zřetelně objevovat srdeční potíže. Byl konečně vyřazen z pracovního procesu a 9. září 1957 poslán na Moravec. Jenže na Moravci dlouho nepobyl. Využil možnosti, že řeholní sestry, které v letech 1958−1959 musely opouštět nemocnice, potřebovaly kněze. P. Úředníček šel s brněnskými sestrami františkánkami do Tulešic u Moravského Krumlova, kde byl ze zámku zřízen ústav pro mentálně postižené hochy.

P. Úředníček udržoval čilý styk s našimi otci, zvláště s těmi, kteří byli u sester. V Tulešicích měl Škodovku − Combi. Vzal vždy nějakou sestru a vypadalo to, jakože sestry jedou za sestrami a že si jen zjednaly šoféra. Takto byl v mnohém našim nápomocen. Bohužel, jeho zdravotní stav se zhoršoval. Musel být hospitalizován. Byl na klinice prof. Pojera v Brně. Měl veškerou péči, ale jeho choroba byla silnější. Pán si jej povolal k sobě. Je pochován v areálu Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou sv. Rodiny, a to v novém oddělení jejich hrobů v Brně na ústředním hřbitově.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 388−390.