F. Karel Těšík

Spíše by jej mnozí znali jen jako pana Těšíka. Kdysi v Tovaryšstvu začal, ale vystoupil. Už starší byl zaměstnancem u nás. Pracoval jako krejčí. Ačkoliv tedy nebyl jezuitou, sdílel s námi zatčení a dostal se do lágru v Bohosudově. Odtud s ostatními putoval do Oseka a do Králík. Z Králík pořád s puncem jezuity byl 15. dubna 1953 už jako starý poslán na Moravec. Od prvního okamžiku 13. dubna 1950 se pan Těšík nebránil tomu, že je počítán mezi jezuity. A stále víc toužil mezi ně patřit. Už dříve se pokoušel dostat zpět do řádu jako řádný člen. Nepodařilo se to tehdy, ale bylo mu slíbeno, že před smrtí může složit sliby v Tovaryšstvu. To si stále uchovával jako velikou naději a proto chtěl zůstat v blízkosti jezuitů, třeba v lágrech, aby o tuto vytouženou možnost nepřišel. Na Moravci žil mezi bratřími a všichni jej považovali za svého spolubratra. Vydatně pomáhal jako krejčí Fr. Rindtovi ve správkách pro osazenstvo na Moravci. Když byl stav jeho nemoci vážný a bylo vidět, že je blízko smrti, složil sliby v Tovaryšstvu a velice pokojně odešel na věčnost jako bratr Tovaryšstva Ježíšova. Bylo mu 74 roků.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 360.