P. Josef Fryšták

Fr. Josef Fryšták se narodil v Boršicích u Buchlovic. Doma navštěvoval obecnou školu a měšťanku. Po vychození povinné školní přípravy zůstal doma v hospodářství. Udělal si jen zimní půlroční hospodářský kurz v Uherském Hradišti. Po vojně zatoužil po službě Pánu Bohu. Z nedalekého Velehradu znal jezuity, a tak tam zaklepal. Kandidaturu konal na Velehradě, ale protože noviciát byl tehdy v Benešově u Prahy, odejel do noviciátu tam, a to dne 27. září 1941. Zanedlouho nato byl Benešov nacisty zabrán a všichni novicové, scholastici a páteři se stěhovali na Velehrad, aby tam pokračoval noviciát i Filosofický institut. Ale ani na Velehradě se mu nepodařilo dokončit v řádném termínu dvouletý noviciát. Byl odveden nacisty na práci do Říše ještě s jinými novici a scholastiky. Až po válce pokračoval v druhém roce noviciátu. Po skončení noviciátu složil na Velehradě první řeholní sliby Tovaryšstva. Zůstal na Velehradě až do roku 1949 jako pomocný kuchař.

V roce 1949 byl disposicí otce provinciála poslán do Prahy jako samostatný kuchař. S pražskou komunitou se dostal v dubnu 1950 do Bohosudova, odtud pak v září 1950 do Oseka. V Oseku pak byli vybráni mladší bratři na práci na klíčavské přehradě. Fr. Fryšták tam pracoval v kamenolomu. Když už byla klíčavská přehrada dokončena, bratři ještě dělali silnici kolem přehrady. V té době už někteří mohli odejít na jiná pracoviště, ale jen u téže firmy. Tak odešli do Prahy na stavbu proplachovacího kanálu v Praze-Karlíně Fr. Dománek, Fr. Rygl a Fr. Fryšták. Po skončení této práce Fr. Fryšták už zůstal v Praze až do svého onemocnění a překvapivé smrti ve 44. roce svého života, v Tovaryšstvu 21. Tento mírný, úslužný, při tom houževnatý a pracovitý bratr je pochován v Praze na hřbitově na Malvazinkách.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 357.