P. František Kubíček

P. František Kubíček se narodil v Litomyšli. Po dvou třídách měšťanky začal studia na gymnáziu v Litomyšli (1887−1894). Po maturitě se přihlásil do kněžského semináře a po čtyřech letech teologického studia byl v Hradci Králové 25. července 1897 vysvěcen na kněze. Velký Uhřinov jej poznal jako horlivého kaplana. Zatoužil však po řeholním životě a vybral si Tovaryšstvo, které dobře znal z Hradce Králové. Dne 18. srpna 1900 nastoupil do noviciátu na Velehradě. Druhý rok dělal v Trnavě a tam potom další rok působil jako kazatel a operář. V letech 1903−1905 doplnil svá studia ve filosofii a další dva roky v teologii. Obojí studoval v Innsbrucku na řádové univerzitě. Byl vybrán za profesora, a proto už jako pětatřicetiletý na pražské univerzitě studoval latinu, řečtinu a češtinu.

Jako čtyřicetiletý začíná po úspěšných zkouškách svou bohatou profesorskou dráhu na gymnáziu v Praze-Bubenči. V letech 1913−1941 vyučoval v Praze-Bubenči, a to nepřetržitě s výjimkou roku 1915−1916, kdy si konal třetí probaci ve Svatém Ondřeji v Rakousku, a roku 1940−1941, kdy byl spirituálem pražského kněžského semináře. Rok potom byl superiorem rezidence u sv. Ignáce v Praze. V roce 1942 se stal spirituálem semináře v Hradci Králové. Tam byl do konce války. Když se zase otevřely naše školy, nastoupil na Velehradě jako profesor a současně zastupoval novicmistra P. Wamsera. Když byla opětně v roce 1949 velehradská apoštolská škola zavřená, P. Kubíček se věnoval už jen svému psaní. Chystal životopis sv. Jana Berchmanse, který tiskem už nevyšel. Mnohem později jsme jej vydali jako samizdat a rozšířili mezi našimi mladými členy provincie.

Na Velehradě byl zajištěn a putoval do lágru v Bohosudově. Pokračoval v lágru oseckém, připutoval i na Horu Matky Boží − do Králík, ale ne jako zbožný poutník, ale byl tam dovezen jako vězeň. Dne 15. března 1953 byl převezen do řeholního "antikvariátu" na Moravec. Všechny jeho bohaté písemnosti, byl velice pilný až do smrti, mu zabavili, když na Moravci v roce 1960 zatkli P. Ráčka, P. Storka, P. Bernarda Pitruna a Fr. Sedláka.

P. František Kubíček byl pečlivý řeholník, vždy ke každému pozorný a velmi laskavý. Jeho zbožnost byla dětsky prostá a povzbuzoval všechny svým optimismem. Velice se uměl těšit zvláště z návštěv či pozdravů svých bývalých žáků. Pokojně zemřel na Moravci a je tam mezi svými spolubratřími i pochován. (Obšírnější životopis P. B. Pitruna je v archivu české provincie.)

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 354−356.