Články / Články Dnes je 25. 9. 2021  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy




Články

         A     A     A

Nový život se uskutečňuje v obyčejném životě

Pátek, 2.7.2021
Myšlenky P. Pavla Ambrose SJ k biblickým čtením 14. neděle v mezidobí

Pavel Ambros

Ježíš se vrací do Nazareta, slovy Markovými do svého domova, nebo také do své vlasti. Ti, kdo ho následují, šli za ním, nyní ho mohou doprovázet (!), být s ním. Nazaret se stává místem všech národů. Ježíš vchází do synagogy, aby učil jako obvykle. Jen Lk nám dává podrobněji poznat, co zde učil. Ježíšovo učení se lidí silně dotýká: poprvé vyhnal zlého ducha z posedlého, který byl v synagoze. Dobře věděli, co Kristus navíc udělal mezi pohany a jak uzdravil dceru Jairovu. Opusťme na chvíli toto krásné místo setkání, podívejme se na reakci.

Svými krajany je však odmítnut. Výčitky. Odmítají přijmout Mesiáše, kterého posílá Otec. Chtěli by raději vůdce. Ježíš se diví (θαυμάζω), spíše bychom mohli říci, že je zraněn, že je šokován. Nemají však schopnost jej poznat. Co je rozčiluje? Kristus ukazuje, že se na něm naplnila proroctví a Boží zaslíbení. Ale také očekávání lidí. To se především zákoníkům a farizeům, náboženským profesionálům nelíbí. Ježíšův příchod se jim zdá příliš obyčejný.

Evangelium však neustále opakuje: víra, nový život, se uskutečňuje v obyčejném životě. Víra všední život proměňuje. Nelibuje si ve velkých gestech, i když by to chtěli jeho rodáci vidět. Ježíš však staví své království ne na příbuzenství krve, ale na příbuzenství, které spojuje ty, kdo konají vůli nebeského Otce. (KKC 500) Nemohou přijmout, že přišel jako člověk, který je dítětem Otce. Takto ho nečekali. Proto ho chtějí připravit o důvěru. Copak to není ten tesař, syn Mariin? Nemluví o Josefovi, protože jeho otcem je Otec nebeský. Nemohou ho poznat, protože nemají v sobě Ducha. A to je velká pravda křesťanského života. Lidské bez božského není křesťanské. Bez Ducha není modlitba možná. (KKC 2610)

Vidíme opakující se střet: náboženští profesionálové, kteří zpracovávají davy, na jedné straně, na straně druhé Ježíš a jeho volání do Božího království. Čím se liší? Evangelium trvá na tom, že víra, přijetí nového života, se uskutečňuje v každodenním životě, daleko od nábožensky lidské dynamiky, která se opírá o sílu a moc. Víra proměňuje všední den ve svátek, v naplnění náboženství hledá mimořádné věci, které dávají důvod k našemu úsilí. Ježíš dobře ví, co jej čeká: „Nikde prorok neznamená tak málo jako ve své vlasti, u svých příbuzných a ve své rodině.“ (Mk 6,4) Přesto přichází, i když ví, že „do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali“. (Jan 1,11) Nedostatek víry je příčinou toho, že ani krásné lidské předpoklady, jako je společné prožívání přináležitosti k domovu, ještě nepřinášejí zázrak obrácení.

Jeho vlastní jsou mu určitě nejbližší. Je to jeho vesnice, jsou to jeho lidé. Nechápou však, že mezi lidmi nastoluje nový řád, který už nebude založen na krvi rodičů, ale bude příbuzenstvím z jeho krve (Mikuláš Kabasila). Bude to synovství, které naplní Otcovu vůli nového principu jednoty lidstva: „Každý, kdo plní vůli Boží, to je můj bratr i sestra i matka.“ (Mk 3,35). V tomto odmítnutí je však ještě něco víc, týká se samotného lidství: přichází jako člověk, jako Boží Syn, a není přijat právě proto, že přišel jako člověk, člověk jako my, zatímco čekali a chtěli něco zvláštního.

Kristus se diví: „Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně. Když nevěříte, věřte aspoň pro ty skutky“ (Jan 14,11). Ale žádné dílo není sto tuto náboženskou sklerózu narušit, rozbít. Člověk, který nechce přijmout spásu, se podobá mrtvé skále. K novému narození shůry je třeba se narodit z Ducha Svatého. Je třeba mít život Ducha, abychom pochopili Ducha. Život pozemský nám život Ducha nevysvětlí. Život Ducha je nesen inteligencí vztahů, totiž bystrost, kterou člověku dává vztah. A proto je křesťan člověkem putování – jde a hledá pravou vlast v nebi u Otce.


Foto: Alena Rousová.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
24.9.2021 Vtírává touha vázat Boží tajemství na sebe
17.9.2021 Základem křesťanství je svobodné přilnutí
10.9.2021 Poznání Krista jako jediného Pána se odehrává sdílením životů a poslání
3.9.2021 Ježíš se o něj postará
27.8.2021 Bludiště zákona odtrženého od života a víry



Ignaciánský rok
20. 5. 2021 - 31. 7. 2022






Úmysly Apoštolátu modlitby

Všeobecný úmysl Za udržitelný životní styl
Modleme se, abychom se my všichni odvážili zvolit si skromný životní styl šetrný k přírodě a radovali se při pohledu na mladé lidi, kteří o to odhodlaně usilují.
Národní úmysl Děkujeme za církevní školství a prosíme za stále kvalitnější prostředí v církevních školách, kde se tisíce dětí mohou poprvé setkat s živou vírou v Krista.
více »

Nejbližší akce

První česko-slovenské setkání pro zájemce o jezuitský řád


Co nám dnes může nabídnout svatý Ignác?


Jezuité v proměnách staletí


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní cvičení pro všechny


Duchovní cvičení pro seniory, vede P. Jan Mach


Kněžské exercicie


Kněžské exercicie


více »

Kalendárium

Schválení Tovaryšstva Ježíšova


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil