Články / Články Dnes je 14. 4. 2024  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy




Články

         A     A     A

Tři lůna svatého Efréma

Pátek, 22.12.2023
Podněty P. Pavla Ambrose SJ ke 4. neděli adventní

Pavel Ambros

Podle svatého Efréma jsou tři lůna, z nichž se rodí křesťan třikrát: první se děje v Marii při vtělení Krista. Bůh se ujímá člověka propadlého smrti. Druhým lůnem je církev: při křtu je člověk naroubován na Krista a stává se novým člověkem. Třetí lůno je šeol, do něhož se rodíme svou smrtí. Každý z nás se musí vypořádat s tvrzením, že smrtí „všecko nekončí“. Je to zrození z lidské zkušenosti nevykoupení do zvnitřnělé odpovědi na otázku: co to znamená, že jsem vstal z mrtvých? Co to znamená, že slavný příchod Pána při dovršení všeho v Kristu pro mne již nastal jako zvnitřnělá skutečnost, o kterou se opírám?

Dnes můžeme meditovat ono první lůno, kdy se Bůh v Kristu ujímá našeho lidství a spojuje jej se svým božstvím v osobě Ježíše. Příběh začíná upřesněním času: v šestém měsíci, což je souvislost nejen s andělovým zvěstováním Zachariášovi (Lk 1,5–25). Tajemný Gabriel se setkává s prorokem Danielem při modlitbě nad troskami Jeruzaléma. Mimochodem tato modlitba je skutečný skvost Starého zákona (Dan 9,24–27). Každý z nás se má s tímto poslem setkat. Když Gabriel vstoupí do Mariina domu, říká jí: „Buď zdráva, milostí obdařená, Pán je s tebou.“ Raduj se (χαῖρε = těš se, jásej nad všechnu míru, měj se dobře, buď zdráva). Maria je pozdravena slovy, která proroci adresovali Božímu lidu, dceři Siónu, tedy pozváním k eschatologické radosti. Je to pozdrav, který se učíme slyšet již nyní, abychom ho slyšeli i na konci časů. Tato radost je obsahem požehnání. Maria je ženou naplněnou milostí (κεχαριτωμένη), je zcela prostoupena oním χάρις (= radostí, půvabem, krásou, přízní, milostí, vlídností, vděčností, díkem, oblíbeností, odměněnou bez zásluhy, laskavostí, láskou). Bůh dává bezplatně a účinně. A to mohou být jen chudí, kteří doufají pouze v Hospodina (Sof 3,14–17; Zach 2,14).

Maria je hluboce znepokojena. Přemýšlí, rozjímá, klade si otázky, chce ono slovo přesně nechat zaznít, rozeznít, rozvinout. Je to reakce, které jsme tak často svědky v příbězích o zvěstování: příchod Boha může zneklidňovat, vyvolává strach z Boha, onen pocit malosti, pokory, nehodnosti, který vede k adoraci. Podobně jako Zachariáš (Lk 1,12) je i Maria šokována náhlým příchodem Pána a neví, kam ji toto setkání zavede. „Neboj se.“ Kolikrát Bůh takto oslovuje své povolané a vlévá jim pokoj, sílu a odvahu! Všimněme si tří sloves, která tvoří autenticitu i naší osobní spirituality: Počneš, porodíš, dáš jméno. Nejdříve je dárce, dále je dar a nakonec se rodí osobní vztah.

V textu nacházíme důrazné upozornění. Zachariáš upadl do afonie, němoty. Je neschopen mluvit, aby vydal svědectví o Bohu (Lk 1,8–20). Maria právě proto, že žije v tichu, v něm čeká na Pána, dostává slovo jako bránu, jíž vstupuje do Božích tajemství. Nejdříve je brána, pak je darované slovo.

V Božím světě se rodí vše na způsob Kristův. Bůh sestupuje, aniž ovládá. Ujímá se prázdnoty, nicoty, aby vše tvořil nové. Boží přítomnost se stává účinnou, dovolí-li člověk, aby ho Bůh objal. Nechat se obejmout otevírá nekonečnou perspektivu, do které se člověk rodí. Bůh, nebeský, se stal pozemským; Bůh, věčný, se stal smrtelným; Bůh, všemohoucí, se stal slabým; Bůh, třikrát svatý, se stal Emanuelem, Bohem s námi (Iz 7,14; Mt 1,23); Bůh, který je Bůh, se stal člověkem.

Co znamená Mariino fiat: Tady jsem! Doslovně: „Hle, jsem Pánova otrokyně; nechť se mi stane podle tvého slova.“ Není matkou, která ze sebe dělá učednici, ale právě proto, že je učednicí, je povolána být matkou, a to matkou Mesiáše. To je postoj, který vyjadřujeme svým amen. Z církve činí lůno nového zrození. Obojí se odehrává díky Duchu sestupujícímu na učedníky a na samotnou Marii shromážděné v modlitbě (Sk 1,8; 2,1–4). A tímto zrozením se otevírá nová perspektiva, jak ji Lukáš odhaluje později: „Jedna žena ze zástupu zvolala: Blahoslavený život, který tě nosil, a prsy, které tě kojily! On však řekl: Spíše jsou blahoslavení ti, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho“ (Lk 11,27–28). Zde se rodí pohled křesťana na sebe sama: „Kristus je ve vás, naděje na věčnou spásu.“ (Kol 1,27)


Foto: Centro Aletti – LIPA Edizioni.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
12.4.2024 Čas spěchat dále, čas se vracet
5.4.2024 K čemu nás Slovo zve
30.3.2024 Kde je láska, tam jsou i oči
29.3.2024 Od „podívané“ k nazírání lásky Ukřižovaného a Vzkříšeného
28.3.2024 Obdarovaný Kristem předává plnost jeho tajemství



Náš tip





Úmysly Apoštolátu modlitby

Úmysl papeže
Za docenění role ženy
Modleme se, aby ženám v každé kultuře byla přiznána jejich důstojnost a bohatství a aby ustala diskriminace, které v různých částech světa čelí.

Národní úmysl
Za nově pokřtěné
Modleme se za ty, kdo byli o Velikonocích pokřtěni, aby vytrvali v následování Krista.

více »

Nejbližší akce

Velikonoční koncert


více »

Nejbližší duchovní akce

Liturgické exercicie pro kněze


Duchovní obnova pro seniory


Duchovní obnova


Duchovní obnova pro mladé manžele


více »

Kalendárium

První jezuité posláni do Sieny a Parmy

Sv. Ignác prvním generálem

Příchod prvních jezuitů do Čech


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil