Zemřel P. František Lízna SJ

5.3.2021 

Olomouc. Ve čtvrtek 4. března zemřel v olomoucké nemocnici ve věku 79 let P. František Lízna. Poslední rozloučení se zesnulým se uskuteční v pátek 12. března při mši svaté v 15 hodin v brněnském jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Tělo zesnulého bude uloženo do krypty kostela. Mši svatou, které bude předsedat kardinál Dominik Duka, bude živě přenášet televize NOE. Možnost osobní účasti bude kvůli pandemickým opatřením velmi omezená.


Otec František se narodil 11. července 1941 v Jevíčku. Základní školu navštěvoval ve Velkých Opatovicích, střední školu ukončil maturitou roku 1958 opět v Jevíčku. Poté pracoval v tiskárně v Moravské Třebové, kde měl úraz, který ho téměř na rok upoutal v nemocnici.

V devatenácti letech byl sedm měsíců vězněn v Jáchymově za hanobení sovětské vlajky, protože nemohl snést nespravedlivé zatýkání těch, kdo nechtěli vstoupit do družstva. V letech 1960–1962 pracoval ve Zbrojovce a jako kulisář v brněnském Janáčkově divadle.

Poté nastoupil na vojnu do Michalovec, kde byl do roku 1964. Když pracoval jako dělník v cukrovaru, zavřeli ho podruhé, a to za pokus o nedovolený přechod hranic. Později působil jako ošetřovatel v ústavu pro mentálně postižené na Velehradě, kde se setkal s jezuity. Právě zde objevil svou touhu sloužit bližním a Bohu a 28. dubna 1968 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Rok strávil v jezuitské koleji v Londýně a v řádovém domě v Rakousku. V letech 1969–1974 studoval bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. První sliby skládal 15. srpna 1972 v Hostimi u Moravských Budějovic. Na kněze byl vysvěcen 28. června 1974 v Litoměřicích biskupem Františkem Tomáškem. Nedostal však státní souhlas ke kněžské službě. Pracoval tedy dál jako sociální pracovník. V roce 1977 patřil mezi první signatáře Charty 77, za což se dostal do vězení potřetí. Celkem byl vězněn pětkrát, také za šíření samizdatů a tisk letáků o politických vězních.

Po 17. listopadu 1989 se stal rektorem jezuitského kostela v Brně, kde působil do roku 1995. Staral se o nemocné, o Romy, vězně a bezdomovce. Poslední sliby složil 31. července 1993. Dále působil jako vězeňský kaplan na Mírově a bydlel na faře ve Vyšehorkách.

Otec František je známý také jako poutník. Na pěších poutích, mimo jiné do Santiaga de Compostela, ušel několik tisíc kilometrů. Při jedné z nich se uzdravil z rakoviny. Zkušenosti z těchto cest jsou obsahem několika jeho knih. Je rovněž autorem překladů životopisů svatých z angličtiny.

V roce 2001 bylo Františku Líznovi prezidentem Václavem Havlem propůjčeno druhé nejvyšší státní vyznamenání – Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidských práv. Za svou práci ve vězeňství obdržel v roce 2003 Cenu Františka Kriegla, udělovanou Nadací Charty 77. Roku 2013 mu řád Milosrdných bratří udělil Cenu Celestýna Opitze za péči o nemocné a potřebné. Roku 2017 se stal laureátem Ceny Paměti národa, kterou každoročně uděluje společnost Post Bellum. V roce 2020 mu bylo uděleno významné maďarské ocenění – Cena Jánose Esterházyho, která se uděluje za šíření duchovního odkazu tohoto mučedníka komunizmu.

Otec František byl oblíbeným exercitátorem a vyhledávaným učitelem modlitby, pečoval o bývalé vězně a bezdomovce. Byl známý svojí laskavostí a velkorysostí. Jako osobnost mnohokrát překvapoval.


Parte ke stažení naleznete ZDE.

Foto: Josef Stuchlý.

Alena Rousová

Copyright © 2003-2021 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova. Všechna práva vyhrazena. provincie.boh@jesuit.cz.