Zájem svatého Ignáce o západní Afriku

29.3.2021 

Řím. V rámci blížícího se Ignaciánského roku připravil P. Festo Mkenda SJ z římského Archivu Tovaryšstva Ježíšova třetí historický exkurz.

3. Svatý Ignác a západní Afrika

Navázání kontaktu mezi svatým Ignácem z Loyoly a Afrikou vyplynulo z intenzivního propojení mezi portugalským královstvím a Tovaryšstvem Ježíšovým v jeho raných létech. Jezuité šli na ta místa v Africe, která se již rozvíjela v rámci portugalské sféry vlivu. Elmina v dnešní Ghaně, která byla založena jako portugalská faktorie roku 1482, byla již známou evropskou enklávou na západoafrickém pobřeží, když bylo roku 1540 založeno Tovaryšstvo.

Kněží, kteří pečovali o portugalské obyvatele Elminy, byli často zapleteni do obchodu se zlatem, který byl charakteristickým prvkem místního podnikání v této oblasti, a jezuité byli považováni za cestu nápravy této náboženské korupce. Portugalská královna Catarina (1507–1578) naznačila portugalskému jezuitskému provinciálovi, že král Jan III. (1502–1557) si přeje, aby jezuité nahradili ostatní misionáře v Elmině. V dopise datovaném 30. září 1544 provinciál P. Diego Mirón předkládá tuto žádost sekretáři svatého Ignáce P. Juanu de Polancovi následovně:

„Královna mi řekla, že se král rozhodl poslat dva otce Tovaryšstva do části Afriky zvané Mina, která je velmi blízko Guineje; je to místo, odkud přichází zlato. Území má nejvíce nezdravé klima ze všech území v portugalském vlastnictví. Má pouze jeden přístav a jeden správní obvod. Obyvatelé této země jsou černí. Král dospěl k tomuto rozhodnutí kvůli špatným zprávám, které obdržel ohledně duchovenstva, které zprošťuje všeho atd. Rád by tam měl dva otce Tovaryšstva, a nikoho jiného.“

Text P. Miróna je nejlepším důkazem, který naznačuje, že Ignác možná věděl něco o Elmině v západní Africe. Nebyla nalezena žádná odpověď na tento požadavek a neexistují žádné záznamy o prvních jezuitech vyslaných nebo pracujících v této části kontinentu. Teprve v roce 1604 skupina jezuitů pod vedením P. Balthazara Barreiry dosáhla kapverdských ostrovů a zahájila misijní působení na pevnině kontinentu, až po dnešní Guineu-Bissau, Sierru Leone a Benin.

Navzdory nedostatku dalších důkazů o spojení Ignáce a prvních druhů se západní Afrikou působil text P. Miróna na představivost mnoha historiků. Mylná domněnka, která byla vyslovena v La Croix au Dahomey roku 1952, že svatý František Xaverský, jeden z Ignácových prvních druhů, se zastavil v Elmině, byla překonána výzkumem P. Georga Schurhammera na Xaverových cestách. A bez nových důkazů jsou další pokusy spojit první jezuity s regionem před rokem 1604 pravděpodobně zbytečné. Samotná Ghana musela na přijetí svého prvního jezuitského misionáře počkat až do roku 1974. Rezidence byla později postavena na pozemku s výhledem na Atlantický oceán ve městě Cape Coast, asi třináct kilometrů od historického hradu Elmina. Rezidence je pojmenována po svatém Petru Klaverovi a nyní je místem formačního programu pro mladé jezuity.


Zdroj: Světové Tovaryšstvo.
Foto: Hrad Elmina v roce 2010 (Damien Halleux Radermecker).

8

Alena Rousová

Copyright © 2003-2021 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova. Všechna práva vyhrazena. provincie.boh@jesuit.cz.