Centrum Aletti v Římě je studijním a výzkumným centrem, které se dotýká problematiky vírya kultury současného člověka v Evropě. Opírá se o východní i západní tradici. V Centru Aletti pracují čtyři jezuité a pět sester. Máme svůj konzult, jehož se také dvakrát do roka zúčastňuje rektor Orientálního institutu. Pořádáme semináře, sympózia a konference, v tzv. Ateliéru se umělci pokoušejí o setkávání víry a umění, přednostně se zaměřením na liturgický prostor. Při společných projektech umožňujeme i kratší a delší pobyty studentů, profesorů a umělců. Připomínám také vydavatelskou činnost v nakladatelství Lipa, které vlastní a řídí sestry.

Za tu dobu poskytlo Centrum pohostinství více než 700 intelektuálům, z nichž většina jsou pravoslavní a řeckokatolíci; mimo pravidelnou akademickou činnost na římských univerzitách uspořádal tým Centra 347 konferencí, 142 kurzů pro formátory, 62 „lectio divina“, 56 duchovních obnov, 53 kurzů duchovních cvičení, publikoval řadu článků v různých světových časopisecha sbornících; nakladatelství Lípa vydalo 53 knih v italštině, 61 překladů a 27 překladů je nyní ještě připravováno.

Ateliér uspořádal několik výstav, z nichž nejvýznamnější byla expozice v Ruském národním muzeu v Petrohradě.

Svatý Otec nám svěřil obnovu kaple Redemptoris Mater v apoštolském Paláci. Tato každodenní práce nás zaměstnávala tři roky. V současnosti se formuje a zacvičuje šest mladých umělců z Gruzie, Bulharska, Ukrajiny, Arménie, Itálie a Slovinska.

Centrum rozvinulo síť spolupráce s rozmanitými církevními a státním institucemi různých evropských zemí. Mimořádný je vztah, který váže Centrum Aletti v Římě s Centrem Aletti v Olomouci. Nejedná se pouze o spolupráci – na přání Otce generála mají obě Centra stejnou povahu, tentýž cíl i způsob jednání. Je zajímavé pozorovat, jak je i pro další jezuity ve světě myšlenka otevření podobného Centra živá.

Myslím, že mohu s vděčností Bohu prohlásit, že úmysl vytvořit laboratoř pro teologii nové evangelizace Evropy se zdařil. Svatý Otec, který se osobně o Centrum Aletti zajímá od jeho začátku a jenž nám přišel dát své požehnání, nám říká, že jsme domovem, v němž „ženy a muži v tichu modlitby a společenství se pokoušejí poznat, co dnes touží natažené ruce žena mužů uchopit“.

Žádosti o naši přítomnost a naši činnost přicházejí od Španělska až po Rusko. Např. V roce 2000 jsme byli více než devadesátkrát požádáni o vedení duchovních cvičení.

Centrum Aletti znamená laboratoř, školu, staveniště, kde se snažíme přibližovat otázkám našich současníků, které jsou zároveň našimi otázkami. Snažíme se překonávat bariéry, bloky i předsudky, které rozdělují starý kontinent v době, která je poznamenána digitální kulturou, kde je klíčovým slovem „spojení“.

Centrum Aletti se nechce definovat jako ekumenické centrum. Nemůže být ani chápáno jako Centrum pro východní křesťany. Zdá se mi příznačná papežova věta v homilii při vysvěcení kaple Redemptoris Mater, kde řekl: „Zde je znovu čtena východní tradice někým, kdo zná dobře tradici západní.“ Mezi mnoha skutečnostmi, v nichž se může Evropa pokusit o překonání krize, má své významné místo „síť“ mezilidských vztahů.