Narodil se na zámku svých rodičů nedaleko Varšavy. Jeho rodina patřila k vedoucím rodům Polska. Spolu se svým bratrem přišel roku 1564 do Vídně do tamější jezuitské koleje. Už ve svých 14 letech byl Stanislav – na rozdíl od svého lehkomyslného bratra – tak osloven duchem Tovaryšstva Ježíšova, že prosil o přijetí do řádu. Protože se však představení ve Vídni obávali těžkostí s jeho otcem, odmítli ho. Stanislav proto uprchl z Vídně a převlečen za žebráka přišel do Augsburku a nakonec do Dillingen na Dunaji, kde v té době působil Petr Kanisius. Ten se chlapce ujal a poslal ho do Říma za generálem Tovaryšstva Ježíšova Františkem Borgiášem, který přijal mladého Poláka o jeho 17. narozeninách jako novice do jezuitského řádu. Už po krátké době získal Stanislav srdce svých spolubratří; každý ho miloval pro jeho radostnou a skromnou povahu, pro ochotu vždy pomoci. Avšak velmi záhy – po deseti měsících od svého vstupu do Tovaryšstva – podlehl těžkému záchvatu horečky. Několik dní dopředu Stanislav předpověděl svou smrt. Je patronem Polska a studující mládeže.