Články

Úmysly Apoštolátu modlitby na měsíc květen

Pavel Ambros

Masové útoky na ženy v Německu na počátku roku všechny zaskočily a oprávněně vyvolaly bouřlivé reakce. V takovém světě nechceme žít. Papež František velmi pohotově zareagoval. Na jeho výslovné přání se zavádí některé změny v obřadu mytí nohou, který je součástí obřadů Zeleného čtvrtka. Pastýři místních církví mohou vybírat „účastníky tohoto obřadu mezi všemi členy Božího lidu“. Zatímco podle dosavadních rubrik Římského misálu mohly být nohy myty pouze mužům či chlapcům, nyní se obřadu mohou účastnit i ženy. Malé, ale nepřehlédnutelné gesto.

Gesto je výrazem lásky. A není lásky bez sdílení, neexistuje izolovaná láska. Pravá láska se nemůže izolovat. Pokud je izolovaná, není láskou, ale duchovním egoismem, který zůstává uzavřen v sobě samém a usiluje o vlastní užitek; je sobectvím. Když projevuje muž úctu k ženě, bariéra egoismu se překonává. Když žena ctí muže, začne ho vidět očima, jakými se na člověka se dívá Bůh.

Úmysl evangelizační: Aby se v rodinách, společenstvích a skupinách rozšiřoval zvyk modlit se růženec za šíření evangelia a za mír.

Pán chce vybudovat své království za spolupráce lidí, a proto potřebuje lidi rozhodné a odvážné. Podle svatého Ignáce požaduje Kristus Král po těch, kdo s ním chtějí jít, aby se spokojili se stejným jídlem, nápojem i oděvem. Žádá po nich, aby snášeli námahy dne a noční bdění, a tak se podíleli na vítězství. Ignác zároveň přirovnává svět ke dvěma vojenským táborům, nad kterými vlají dva různé prapory – Kristův a satanův. Křesťanova volba je zřejmá – následuje Kristův prapor.

Osobní modlitba, zejména modlitba růžence, je podobná vojákovi, který drží hlídku. Modlit se růženec je výsada držet čestnou stráž. Vždyť jsou nám svěřena nejdůvěrnější tajemství z života Kristova.

Úmysl národní: Ať nás mariánská úcta vede k hlubokému duchovnímu životu, modlitbě, naslouchání Božímu slovu a bezvýhradné ochotě vytrvale hledat a ochotně plnit vůli Boží.

Víra nám umožňuje nejen přebývat v Božím přátelství, ale také jít cestou života. Každá pouť na mariánské místo nám toto důležité ponaučení dává. Poutní místa k poctě Panně Marii byla postavena blízko cest. Z našeho hlediska by se to mohlo jevit paradoxně, ticho a hluk se zdánlivě vylučují. Ve skutečnosti však právě v tomto zvláštním aspektu spočívá jedinečné poselství každého poutního místa. Není totiž chrámem soukromým, nepatří nějaké osobě či rodině, nýbrž je příbytkem, který je otevřen všem a stojí takříkajíc na cestě nás všech. Na mariánských poutních místech nacházíme dům poutníků, který nám umožňuje zde zůstávat, přebývat, a zároveň putovat. Připomíná nám, že jsme všichni poutníky a že máme být vždycky na cestě k jinému příbytku, k definitivnímu domovu, vstříc věčnému městu, příbytku Boha a vykoupeného lidstva (Zj 21,3).

Videoposelství papeže Františka k úmyslům AM můžete shlédnout ZDE.

Více informací o Apoštolátu modlitby naleznete ZDE.

 odeslat článek     vytisknout článek