Kdo jsme Dnes je 26. 11. 2014  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Jezuitou dnes
Domy, kontakty
Akce

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




Historie české provincie

Řád byl založen v roce 1534 sv. Ignácem z Loyoly (zemř. 1556 ), který se sestavil i jeho řeholi. Roku 1540 se tento řád dočkal papežského potvrzení od papeže Pavla III (1534 - 1549). Vedle své náboženské činnosti Tovaryšstvo působilo a působí v mnoha oblastech vědy, kultury, umění a školství. V náboženské činnosti řád vždy zaměřoval svoji pozornost především na pastorační a misijní činnost.

Jezuité se stali záhy oblíbeným a rozšířeným řádem po celém tehdy známém světě. To se stalo ovšem terčem závisti a kritiky. V dobách tzv. osvícenského absolutismu tyto hlasy sílily. Na naléhání západoevropských královských dvorů byl řád v roce 1773 papežem Klimentem XIV (1769 - 1774) svým breve Dominus ac Redemptor noster z 21. července 1773 zrušen. Tato první etapa se označuje jako první Tovaryšstvo.

Tovaryšstvo se udrželo přechodně v Rusku, kde ve třech kolejích a několika rezidencích působili členové i nadále. V roce 1804 byl papežem Piem VII (1800 - 1823) obnoven pro Neapolské království a v roce 1814 pro celý svět. Stalo se tak bulou Sollicitudo omnium ecclesiarum. Od té doby se hovoří o druhém Tovaryšstvu.

Pro své působení zakládal řád řeholní domy, které se podle svého zaměření rozlišují:
1) Misijní dům
2) Exerciční dům
3) Domus scriptorum (tento dům byl určen členům pracující na vědecké činnosti)
4) Rezidence
5) Kolej (tento dům byl určen k výchově mládeže)
6) Profesní dům
7) Semináře (tento dům byl zaměřen na přípravu členů řádu a na jejich budoucí poslání)

Jezuité v českých zemích

Do Čech přišel řád poprvé v roce 1555, kdy se prvních 12 příslušníků usadilo na místě zpustlého dominikánského kláštera v Praze na Starém Městě u kostela sv. Klimenta. Ještě před založením prvního domu vstoupilo 12 mužů z Čech. z Prahy se postupně šířil řád i do ostatních koutů království. První domy patřily ještě pod rakouskou provincii. Od té se ovšem oddělily poté, co šťastně přečkaly věčné vypovězení z království v roce 1619. Čtyři roky nato došlo k vytvoření nové provincie. Od roku 1623 tedy existovala samostatná česká provincie, která zahrnovala Čechy, Moravu a Slezsko. Česká provincie existovala až do zrušení řádu v roce 1773.

Na jejím území byly tyto řádové domy (v závorce rok založení):
1) Kolej u sv. Klimenta v Praze - Staré Město (1555)
2) Rezidence v Plzni (1561 - 1584)
3) Rezidence v Třeboni (1566)
4) Rezidence v Borovanech (1566 - 1584)
5) Kolej u Panny Marie Sněžné v Olomouci (1569)
6) Kolej Nanebevzetí Panny Marie v Brně (1578)
7) Kolej u sv. Víta v Českém Krumlově (1584)
8) Rezidence u Nejsvětější Trojice v Krupce (1587 - 1618)
9) Kolej u sv. Ignáce v Chomutově (1590)
10) Kolej Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci (1594 - 1607), obnovena při kostele Nejsvětější Trojice 1628
11) Rezidence u sv. Anny v Holešově (1615 - 1626)
12) Rezidence Sedmibolestné Panny Marie v Bohosudově (1618)
13) Rezidence v Žirči (1620)
14) Rezidence u sv. Víta v Tuchoměřicích (1621)
15) Kolej u sv. Ignáce v Jičíně (1622)
16) Kolej u sv. Ignáce v Jihlavě (1624)
17) Kolej u sv. Michala ve Znojmě (1624)
18) Profesní dům v Praze - Malá Strana (1625)
19) Kolej u sv. Jiří v Opavě (1625)
20) Rezidence v Římově (1626)
21) Kolej u sv. Barbory v Kutné Hoře (1626)
22) Rezidence sv. Františka Xaverského v Opařanech (1627)
23) Kolej u sv. Mikuláše v Chebu (1627)
24) Kolej u sv. Ignáce v Praze - Nové Město (1628)
25) Kolej Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích (1628)
26) Rezidence Nanebevzetí Panny Marie v Úštěku (1630)
27) Kolej Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové (1632)
28) Kolej v Kroměříži (1636 - 1644)
29) Kolej Neposkvrněného početí Panny Marie v Klatovech (1637)
30) Kolej u sv. Ignáce a sv. Františka Xaverského v Březnici (1640)
31) Kolej u sv. Františka Xaverského v Uherském Hradišti (1644)
32) Rezidence na Svaté Hoře u Příbrami (1647)
33) Kolej Nejsvětějšího Jména Ježíš v Telči (1661)
34) Rezidence v Golčově Jeníkově (1652)
35) Rezidence v Střelských Hošticích u Strakonic (1654)
36) Rezidence Panny Marie ve Staré Boleslavi (1658)
37) Rezidence u sv. Bartoloměje v Praze - Staré Město (1660)
38) Rezidence Zvěstování Panny Marie v Tuřanech (1666)
39) Rezidence Panny Marie Pomocné v Chlumku u Luže (1668, 1683)
40) Rezidence ve Vrchlabí (1668)
41) Rezidence u sv. Anny v Doupově (1770)

Vedle toho byly rezidence ještě v Čejkovicích, v Těšíně, v Albrechticích u Krnova, v Cukmantlu a v Zeměticích (1642).

Na území Kladska a Slezska se nacházely tyto domy: Kolej v Kladsku (1592), kolej v Nise (1622), kolej v Hlohově (1625), kolej v Zaháni (1628), kolej ve Vratislavi (1638) s universitou, kolej ve Svídnici (1630), rezidence ve Vartenberku (1649), kolej v Lehnici, kolej v Tarnovicích (1675), kolej v Břehu (1681), kolej v Opolí, rezidence v Piekarech, rezidence v Hirschberku.

Při zrušení řádu v roce 1773 měla česká provincie 1 125 členů. Tímto rokem končí historie české provincie. Její někdejší členové se rozprchli do diecézní správy, nebo k vojsku, či do výslužby. Jednotlivé osudy těchto exjezuitů byly bohaté. Většina z nich se ale obnovení řádu nedočkala.

K obnovení jezuitského života v Čechách dochází relativně pozdě. Jejich postavení v české společnosti bylo více než obtížné. Řád byl totiž v minulosti hlavní rekatolizační silou v Čechách. Návrat jezuitů se tak dostal až na půdu českého zemského sněmu. V roce 1853 si zřídili kolej v Bohosudově spolu s gymnasiem a chlapeckým seminářem, roku 1866 otevřeli rezidenci u sv. Ignáce na Novém Městě Pražském, roku 1887 rezidenci Nanebevzetí Panny Marie na Hostýně, roku 1890 kolej Nanebevzetí Panny Marie na Velehradě s probačním domem a s gymnasiem (v letech 1909 - 1910) a roku 1905 rezidenci Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové. Tyto domy patřily k provincii rakouské. Jezuiti haličské provincie (provincia Galiciana) s provincialátem v Krakově si zřídili rezidenci v Těšíně (roku 1885), rezidence v Cukmantlu (roku 1884, nyní Zlaté Hory), rezidenci v Karviné (roku 1896) a rezidenci u sv. Jiří v Opavě (roku 1896); z nich rezidence v Opavě a Těšíně (Českém Těšíně) přešly později k československé provincii. Její vznik souvisel se vznikem československého státu. Domy, nacházející se na území Československé republiky, totiž patřily k rakouské, haličské a uherské provincii. Nová politická situace nedovolovala řízení z cizích států.

Do roku 1928 byla na území Československé republiky československá viceprovincie, do níž náležely i domy na Slovensku; 25. prosince 1928 vznikla československá provincie, jejíž součástí byla viceprovincia Slovakiae dependens. Měla tyto domy (r. 1932): rezidence v Podmoklech (též exerciční dům - domus exercitiorum, patřící ke koleji v Bohosudově), rezidenci v Českém Těšíně, rezidenci na Hostýně, rezidenci v Hradci Králové, kolej v Bohosudově (též chlapecký seminář - seminarium dioecesanum), rezidenci v Opavě, kolej v Praze - Bubenči (zal. 1913, též arcibiskupské gymnasium), rezidence u sv. Ignáce v Praze 2 (residentia maior) a papežskou kolej na Velehradě.

Ještě r. 1932 vznikla kolej v Doupově a r. 1933 byl založen filosofický ústav v Děčíně, jenž byl přemístěn do koleje v Benešově u Prahy (zal. r. 1935, předtím piaristi). V Děčíně byl v 30. letech 20 století i noviciát pro novice německé národnosti. V roce 1936 byl v Benešově probační dům, při koleji v Doupově diecézní chlapecký seminář, při koleji v Praze - Bubenči gymnasium a arcidiecézní chlapecký seminář; rezidence byla u sv. Ignáce v Praze 2, v Opavě, Hradci Králové a v Děčíně (zde byl též konvikt pro chlapce, patřící ke koleji v Bohosudově). Na Velehradě měl řád papežskou kolej, probační dům, exerciční dům a misijní papežskou školu.

Slovenská viceprovincie měla rezidenci v Bratislavě, Košicích (zde též konvikt a chlapecký seminář), Trnavě a probační dům "Stanislavov" v Ružomberku (zde také exerciční dům).

Vlivem tragických politických událostí byla 5. ledna 1939 byla československá provincie přeměněna na českou provincii, a tak se po roce 1773 znovu objevuje na scéně kdysi slavná česká provincie Tovaryšstva Ježíšova. Mezitím následkem odstoupení zabraných území na základě Mnichovské dohody odděleny od provincie tyto domy: Bohosudov, Děčín, Doupov, Opava, Podmokly a Těšín - celkem s 69 členy.

15. března 1939 německé vojsko okupovalo Čechy a Moravu - vznikl "Protektorát Böhmen und Mähren". Německé úřady za vydatné pomoci gestapa vedly systematický boj proti katolické církvi. Působení jezuitů jim bylo zvlášť trnem v oku. Nacisté postupně zabrali jednotlivé rezidence řádu, zakázali vydávání časopisů, které jezuité redigovali a začali se zatýkáním těchto mužů a jejich odvážením do žalářů či koncentračních táborů. Mnohým z nich podlomili zdraví, někteří zemřeli.

Po skončení II. světové války se jezuité snažili obnovit život v řádových domech své provincie, i když ne v šechny jim byly vrácen. V roce 1947 začínají s výukou a výchovou studentů na novém gymnasiu v Brně a taktéž v Bohosudově; řád vedl i gymnasium na Velehradě a svou filosofii v Děčíně. Jezuité opět redigovali některé časopisy, vedli Mariánské družiny, dávali v hojné míře exercicie (centrem byl "Stojanov" na Velehradě), konali lidové misie. 25. únor 1948 se stal ovšem datem nové hrozby - nejen pro jezuity, ale celou církev u nás.

Za dva roky došlo k násilnému uzavření v šech mužských klášterů v dubnu 1950. Později byly uzavřeny i ženské kláštery. Komunistické orgány se rozhodly při svých proticírkevních taženích využít i tradičních protijezuitských nálad v české společnosti. o tom svědčí i mnohé archivní dokumenty. z této doby se nejen řád, ale i česká společnost jen těžko vzpamatovává.

Seznam použité literatury
1) Bílek, T. V .: Statky a jmění kolejí jezuitských, klášterů, kostelů, bratrstev a jiných ústavů v království Českém od Josefa II. zrušených. Praha, 1893
2) Čornejová, I.: Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách. Praha, 1995
3) Oliva, v .: Tovaryšstvo Ježíšovo. Brno, 1910
4) Svátek, J.: Organizace řeholních institucí v českých zemích a péče o jejich archivy. SAP, r. XX, 1970, č. 2, s. 503 - 624.

Archivní fondy
Jesuitica (fond se skládá z částí archivů kolejí býv. české provincie jezuitské z Čech, Moravy a Slezska, které po zrušení r. 1773 byly převzaty státní správou a byly uloženy v archivu ČG a v Dvorní knihovně ve Vídni; provincialát Praha - Klementinum, sv. Ignác, profesní dům na Malé Straně, Cheb, Svatá Hora, Doupov, Tuchoměřice, Chomutov, Litoměřice, Hradec Králové (kolej), Jičín, Kutná Hora, Golčův Jeníkov, Chlumek, Žíreč, Stará Boleslav, Březnice, Klatovy, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Tuřany, Telč, Uherské Hradiště, Znojmo, Hlohov, Lehnice, Nisa, Opolí, Svídnice, Hirschberk, Vratislav, Zaháň, Břeh, Kladsko, Těšín, Vartenberk) - 1555 - 1773 - SÚA Praha
Jezuiti Bohosudov (kolej, škola v Bohosudově, Vs Soběchleby) - 1665 - 1950 - StA Litoměřice
Jezuiti Děčín - 1933 - 1950 - StA Litoměřice
Jezuiti Český Krumlov - 1584 - 1773 StA Třeboň
Jezuiti Hradec Králové (1629) 1637 - 1950 - StA Zámrsk
Jezuiti Brno (zbytky archivu brněnských herburek, jez. kolej v Brně i s noviciátem, rezidence v Tuřanech, brněnské jezuitské právní zastupitelství, klášter františkánek u sv. Josefa v Brně) - 1241 - 1773 - StA Brno
Jezuiti Hostýn (rezidence) - 1748 - 1949 - StA Brno
Jezuiti Jihlava - 1556 - 1772 - StA Brno
Jezuiti Olomouc - 1544 - 1733 - StA Brno
Universita v Olomouci - 1640 - 1950 - StA Opava, pobočka v Olomouci
Jezuiti Telč (probační dům) 1532 - 1772 - StA Brno
Jezuiti Uherské Hradiště (kolej nejprve v Kroměříži, pak v Uherském Hradišti) 1522 - 1772 - StA Brno
Jezuiti Velehrad - 1876 - 1950 - StA Brno
Jezuiti Znojmo - 1243 - 1773 - StA Brno
Jezuiti Opava - 1625 - 1773 - StA Opava
Jezuiti Opava (rezidence) - 1928 - 1950 - StA Opava
Jezuiti Nisa - 1622 - 1754 - StA Opava
Jezuiti Vartenberk (rezidence) - 1649 - 1720 - StA Opava


Náš tip

Evangelium pro rodinu dnešní doby

Pastorační výzvy v podmínkách evangelizace
Kolektiv autorů

Kolektivní monografie se snaží pozitivně podat ruku v nesnadných podmínkách, s nimiž je konfrontován rodinný život. Mechanismus stále větší spotřeby, dítě jako překážka atraktivnějších „nabídek“: naše rodiny znají podobná dilemata důvěrně. Jan Pavel II. hovořil v té souvislosti o kultuře smrti, papež František zase upozorňuje na tyranii peněz. O tom všem jednala Všeobecná III. mimořádná synoda biskupů v Římě. Mimořádně naléhavé téma reflektuje i naše kniha, zohledňující české specifikum...
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

1. Aby opuštění lidé zakoušeli Boží blízkost a podporu bližních.
2. Za dobré formátory, aby moudře vedli mladé seminaristy, řeholníky a řeholnice.
3. Aby Boží království bylo posledním cílem, ke kterému každým dnem svého života směřujeme vědomě.
více »

Nejbližší akce

Kurz Alfa v Brně “u jezuitů“


Iesum Habemus Socium


Kurz Alfa v Brně “u jezuitů“


Kurz Alfa v Brně “u jezuitů“


více »

Nejbližší duchovní akce

Kurz meditace Sádhana (068)


Duchovní obnova pro členy Matice Svatohostýnské


Adventní duchovní cvičení


Duchovní cvičení - III. týden


více »

Kalendárium

Památka sv. Jana Berchmanse

Památka Edmunda Kampiána, Roberta Southwella a druhů

Svátek sv. Františka Xaverského


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil