Řeholní formace

Doba formace je v jezuitském řádu poměrně dlouhá. Dělí se na tři tzv. probace (zkoušky). První probace je individuální, nazývá se kandidatura. Někdy trvá jen dva týdny, které se započítají do doby noviciátu. Období druhé zkoušky trvá od noviciátu až do třetí probace. Po ní následují poslední sliby a těmi končí základní formace nového člena. Jezuité by však měli usilovat o stálou formaci po celý svůj život.

Noviciát

Kdo chce vstoupit do Tovaryšstva Ježíšova, požádá o to provinciála země, v níž se nachází. Ten určí čtyři zkušené jezuity, "examinátory", kteří s ním věc duchovního povolání prohovoří. Většinou se především setká s novicmistrem, který má za úkol doprovázet zájemce o řeholní život. Noviciát trvá dva roky. V průběhu noviciátu probíhají tzv. "experimenty" - je to nějaká činnost, při které je novic vyzkoušen, aby vynikly aspoň některé jeho schopnosti i slabosti. Během těchto "experimentů" novicové pracují nějaký čas v nemocnici, učí se cizímu jazyku nebo pomáhají při různých jezuitských dílech. Musí také absolvovat třicetidenní exercicie. Noviciát je ukončen sliby čistoty, chudoby a poslušnosti a slibem snažit se o definitivní zařazení do Tovaryšstva Ježíšova čili žít během formace (minimálně deset roků) tak, aby mohl být do Tovaryšstva přijat.

Vzdělání

Doba studia se u jezuitů pohybuje mezi 7 a 12 roky, a to podle předchozího vzdělání. Kdo totiž vstoupí do řádu s ukončeným vyšším vzděláním, stačí mu zpravidla kratší čas k řádovému studiu. Vzdělání je vedeno s vědomím, že svědomí a vědění se navzájem doplňují (jsou komplementární). Studium v duchu řádu by nedošlo svého cíle, kdyby od začátku bylo orientováno na nějaký "vlastní" cíl.

Řádová formace by se měla vystříhat předčasné specializace. Naopak by měla umožnit dostatečný časový prostor k nasměrování studujících v atmosféře otevřenosti a disponibility. Je třeba také zdůraznil, že jezuita studuje pro "apoštolát", pro evangelizaci světa nikoli pro samo studium. Ignác proto již formaci samu chápe jako apoštolát.

Filozofie

Po noviciátu následuje dvouleté až tříleté studium filozofie. Studuje se zpravidla na řádových vysokých školách (pro české novice to dosud byl Krakov, Mnichov nebo Padova). Studium se končí většinou dosažením titulu bakaláře filozofie.

Magisterka

Takzvaná magisterka (magisterium) je doba mezi studiem filozofie a teologie. Jde asi o dvouletou dobu pastorační praxe, ať už někde v koleji, v komunitě nebo na nějakém díle, v misiích a podobně. Na tuto dobu se zpravidla přeruší studium za účelem získání praktických zkušeností s jezuitskými pracemi a zhodnocení dřívějších rozhodnutí. Někdy se během této doby získává specializace v některém dalším oboru.

Teologie

Potom následuje obvykle čtyřleté studium teologie, na jejímž konci se rozhoduje o kněžském svěcení. Po ukončení studia a kněžském svěcení je mladý jezuita poslán pracovat na nějakém díle Tovaryšstva. Pokud se má stát knězem, přejme nejprve jáhenské a potom i kněžské svěcení. Následuje další činnost; možnosti jsou pestré: práce mezi studenty středních a vysokých škol, vedení duchovních cvičení, pastorace ve farnosti, péče o nemocné, vězně, působení v médiích a podobně.

Terciát

Po určité době je mladý jezuita provinciálem vyzván k prožití tzv. "třetího roku", "třetí probace", nebo zkráceně "terciátu". Je to opět doba strávená částečně v ústraní, kde se příslušný jezuita snaží scelit všechny dosud nabyté zkušenosti ohledně spirituality řádu, prožije znovu třicetidenní exercicie a prohlubuje svůj řeholní život a vztah k Tovaryšstvu. Po ukončení "třetí probace" se vrací do provincie k určeným dílům. Provinciál pak určí den, ve kterém složí poslední sliby, buď jako koadjutor, nebo profes. Tím vstupuje do plného života v řádu.