Články

Úmysly Apoštolátu modlitby na měsíc listopad

Pavel Ambros

Křesťan pomáhá svému bližnímu i ze svého nedostatku. Nestačí potřebnému pomáhat jen zdálky: větší oběť obvykle vyžaduje konkrétní láska vůči těm, kteří jsou vedle nás. Mohou nastat situace, kdy se kvůli většímu dobru budeme muset zřeknout svého bezprostředního užitku, a to i za cenu leckterého nepohodlí. Existuje riziko ochromení, které vzniká, jestliže zaměníme štěstí za „pohovku“: zajištěnost, vlastní klid a komfort. Naopak dveře do království Božího jsou těsné: těsné nikoli proto, aby utiskovaly, ale protože vyžadují, abychom omezili sami sebe ve svém bezbřehém sobectví. Aby naše jednání bylo správné, musíme umět dobře rozlišovat: umět naslouchat, jak Pán jedná v druhých. Ve schopnosti naslouchat tkví kořen pokoje s těmi, kteří přicházejí z válek, bídy a útlaku. Možná stačí jen málo, a bída bude umenšena.

Úmysl evangelizační: Aby se kněží a laici ve farnostech podíleli na službě ve prospěch společenství a nepodléhali pokušení malomyslnosti.

Farnost se obrozuje eucharistickým pokrmem. Život ve společenství s Kristem je proto něco zcela jiného než pasivita a stranění se všedního života. Naopak, stále více nás zapojuje do vztahů k mužům a ženám naší doby, aby se jim dostalo konkrétního projevu Kristova milosrdenství a jeho pozornosti. Eucharistie, kterou slavíme, nás živí Kristem a postupně nás také v Krista přetváří. Tak se stáváme jeho tělem a duchovním pokrmem pro bratry. Ježíš chce dosáhnout všech, aby jim přinesl Boží lásku. Proto z každého věřícího vytváří služebníka milosrdenství. Když Ježíš spatřil zástupy, bylo mu jich líto a rozmnožil chléb, aby je nasytil. Totéž činí s eucharistií. Přijímání eucharistie v nás vzbuzuje a živí stejný soucit, který pociťuje Kristovo srdce, a tak nás podněcuje ke službě druhým. Služba druhým zahání malomyslnost.

Úmysl národní: Ať je modlitba za zemřelé a naše úcta k nim svědectvím o jedinečnosti každého lidského života a jeho věčné perspektivě v Boží lásce.

Modlitba za někoho, kdo je na věčnosti, je tím účinnější, čím více jsme sami propojeni s Pánem a v modlitbě vytrvalí. A účinkem takové modlitby také může být to, že v čase, kdy se za někoho zesnulého modlíme, sami prožíváme to, co za své hříchy zakoušejí zemřelí, kteří se ještě očišťují pro nebe. Potom naše modlitba na sebe bere podobu oběti, která je nejhlubší modlitbou. Je velikým tajemstvím dovršeného času, že kněz může nynější intenci při mši vložit Kristu na Kalvárii. Máme absolutní jistotu, že Ježíš na všechny ty, za které sloužíme mši, právě tehdy, na kříži, myslel. Úmysly ve mších, modlitby a oběti za ty, kteří jsou již z Pánovy blízkosti nevyjmutelní, kdo tedy již zakoušejí věčnou radost, Pán používá ve svém moudrém díle vykoupení k těm záměrům, které si sám určí. Když se modlíme za zemřelé, pak se Ježíš na každého dívá podle toho, jak ho zakouší ve své blízkosti na věčnosti. A to je důvod naší vytrvalosti v modlitbě.

Videoposelství papeže Františka k úmyslům AM můžete shlédnout ZDE.

Více informací o Apoštolátu modlitby naleznete ZDE.

 odeslat článek     vytisknout článek