Aktuality

František Lízna převezme Cenu Paměti národa

„V Národním divadle poděkujeme lidem, kteří se zachovali statečně při konfliktu s totalitní mocí a později vyprávěli své životní příběhy pro sbírku Paměť národa. Během večera vzdáme hold čtyřem statečným lidem a seznámíme širokou veřejnost s jejich příběhy,“ uvádějí na svých webových stránkách organizátoři pražského Festivalu svobody, v jehož rámci se udílení cen bude konat.

Cenu Paměti národa letos převezmou čtyři lidé, dva z České a dva ze Slovenské republiky, kteří za své postoje strávili roky v komunistických kriminálech nebo byli jinak pronásledováni a svými životy prokázali, že svoboda a lidská důstojnost nejsou prázdná slova. Vedle vězně koncentračního tábora a partyzána Otto Šimka mezi letošní laureáty patří političtí vězni 50. let František Suchý, Mária Matejčíková a jezuitský kněz František Lízna. Jejich životní příběhy v Národním divadle představí krátká filmová doku-dramata v režii Radima Špačka. Na slavnostním večeru také vystoupí živý orchestr Matěje Kroupy, Ondřej Ruml, Jiří Pavlica a další interpreti.

Cenu Paměti národa předá společnost Post Bellum letos již po sedmé; ceny jsou každoročně udíleny na Den boje za svobodu a demokracii. Od roku 2010 bylo oceněno třicet tři osobností. Mezi laureáty patří váleční veteráni, političtí vězni, odbojáři, přeživší holocaustu, perzekvovaní spisovatelé či představitelé undergroundu, skauti, příslušníci církví a mnozí další. Ocenění bude letos předáváno v pátek 17. listopadu od 20.00 hodin v budově Národního divadla v Praze. Galavečer budou v přímém přenosu vysílat Česká televize na ČT2, slovenská televize a Český rozhlas Plus.

P. František Lízna byl poprvé zavřen v devatenácti letech za to, že roztrhal sovětskou vlajku. Udělal to ze vzteku, když komunisté označili rodiče jeho spolužačky za kulaky a vyhnali je z rodného statku. Pak byl vězněn ještě čtyřikrát, za opuštění republiky, šíření samizdatů a tisk letáků o politických vězních. Živil se jako dělník a na Velehradě pečoval o nemocné. Právě tam objevil svou touhu sloužit Bohu a bližním a roku 1968 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Komunisté mu však hned po primiční mši odebrali povolení ke kněžské službě, a proto dál působil jako sociální pracovník. V roce 1977 patřil mezi první signatáře Charty 77, za což se opět dostal do vězení. Po 17. listopadu 1989 se stal rektorem jezuitského kostela v Brně; staral se o nemocné, Romy, vězně a bezdomovce. Od roku 1995 slouží ve Vyšehorkách.

Zdroj: Ceny paměti národa, Festival svobody. Foto: Ceny paměti národa.

(smi)

 odeslat článek     vytisknout článek