Články

Byli Ježíš, Marie a Josef uprchlíci?

Redakce Jesuit.cz

Ve druhé kapitole Matoušova evangelia čteme příběh o útěku do Egypta. Po Ježíšově narození a po návštěvě tří králů přichází k Josefovi ve snu „anděl Hospodinův“ a vybízí ho, aby opustil Betlém a vydal se do Egypta (Mt 2,12-15). Proč? Protože král Herodes má v plánu „hledat dítě, aby je zahubil“. Maria a Josef s Ježíšem opravdu odcházejí a podle Matouše se vydávají do Egypta. Poté král Herodes v Betlémě a okolí zabije všechny chlapce do dvou let. Tato dramatická epizoda je součástí evangelia, které se čte o svátku betlémských neviňátek 28. prosince (Mt 2,13-18).

Co se tedy podle Matoušova evangelia děje? Rodina je nucena uprchnout ze své vlasti kvůli strachu z pronásledování. To je klasická moderní definice uprchlíka. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky definuje tuto skupinu lidí takto: „Uprchlík je někdo, kdo byl nucen uprchnout ze své země kvůli pronásledování, válce nebo násilí. Uprchlík má oprávněný strach z pronásledování z důvodu své rasy, náboženství, národnosti, politického názoru nebo členství v určité sociální skupině.“ Podle Matoušova vyprávění Svatá rodina utekla kvůli „oprávněnému strachu z pronásledování“ z důvodu „členství v určité sociální skupině“, což v tomto případě byli lidé s malými dětmi žijící v Betlémě. Myslím, že už by to nemohlo být jasnější.

Uprchni do Egypta

Vidíme tedy rodinu, která kvůli strachu z pronásledování utíká do cizí země. Dokonce i jazyk, který Matoušovo evangelium používá, osvětluje situaci této rodiny. Matouš, jenž píše pro židovsko-křesťanské publikum v době kolem roku 85 n. l., podává andělův příkaz těmito slovy: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta…“ (Mt 2,13). Používá slovesa „uprchni“ (v řečtině pheuge), z něhož je odvozeno podstatné jméno „uprchlík“ – ten, kdo prchá. Dokonce i anděl z Matoušova evangelia tedy Svatou rodinu definuje jako uprchlíky.

Byl jsem na cestách, a ujali jste se mne

Proč? Protože Ježíš nás o to žádá. O něco dále v Matoušově evangeliu nám Ježíš připomíná, že kdykoli se ujímáme těch, kdo jsou na cestách, ujímáme se Ježíše samotného (Mt 25,35-45). Utečenci a migranti jsou našimi bratry a sestrami, kteří zoufale potřebují naši pomoc. Ježíšův příkaz, ujímat se cizinců, je pro křesťana zákonem, který nahrazuje všechny zákony, jež by takové péči a soucitu bránily, zakazovaly je nebo jim stály v cestě. Vždy jsem ohromen, že někteří křesťané, kteří se v jiných životních otázkách odvolávají na vyšší zákony, jich nedbají v případě, když jde o uprchlíky a migranty.

V letech 1992–1994 jsem pracoval pro Jezuitskou službu uprchlíkům (JRS) v keňské Nairobi, kde jsem poznal stovky uprchlíků, kteří utekli ze Súdánu, Ugandy, Somálska, Etiopie, Eritreje, Rwandy, Burundi, Pobřeží slonoviny a z mnoha dalších zemí kvůli „oprávněnému strachu z pronásledování“. V obdobné situaci, jako byla Svatá rodina, někteří na vlastní oči viděli, jak jsou vražděny jejich děti. Jiní se museli dívat, jak jsou před jejich očima masakrováni jejich rodiče. Navzdory svému intenzivnímu a téměř nepředstavitelnému utrpení patřili mezi ty nejvíce věřící lidi, s jakými jsem se kdy setkal – svým způsobem to byly svaté rodiny. Jistěže tyto rodiny si zaslouží naši ochranu stejně tak, jako si ji zasloužila Svatá rodina.

James Martin SJ
Redakčně upraveno

P. James Martin SJ je americký jezuita, publicista a redaktor jezuitského časopisu America. Je autorem řady známých knih, z nichž některé, jako např. Jezuitský návod (téměř) na všechno, Můj život se svatými, Sedm posledních slov či nejnověji Opatství, vyšly také ve slovenštině.

Zdroj: America Magazine. Foto: Franciscansinternational.org.

 odeslat článek     vytisknout článek