Aktuality

Chorvatský jezuita P. Luka Ilić vypráví o nových zkušenostech s evangelizací

"Když mně jeden z mých jezuitských bratrů poprvé navrhl, abych se zúčastnil iniciativy „Ultra evangelizace“, myslel jsem, že by to mohla být velmi zajímavá zkušenost. Měl jsem nejasnou představu o tom, co je „Ultra Festival Europe Split 2019“ (12. až 14. července) (jeden z největších outdoorových elektronických hudebních festivalů na světě) a co mladí katolíci v těchto dnech dělali ve Splitu, ale to je vše . Poté, co jsem přijal účast na festivalu, mě však začaly napadat pochybnosti: „Co těm lidem řeknu? Co jim mohu nabídnout?“ Myslel jsem, že by bylo nakonec lepší, kdybych řekl, že to nedokážu. Ale Bůh mně ve své lásce nabídl slova útěchy. V předvečer festivalu jsem četl tato slova z evangelia následujícího dne: „Nedělejte si starosti, jak a co budete mluvit; neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit. Nejste to vy, kdo mluvíte, ale mluví ve vás Duch vašeho Otce.“ (Mt 10,19-20) Stručně řečeno, Ježíš mi řekl, abych byl klidný a byl si vědom, že on je Bůh, že on to vede. S touto útěchou jsem šel spát.

Následujícího dne po příchodu do Splitu se sešlo několik jezuitů, aby se setkali s dalšími účastníky. Dorazili jsme na hlavní seminář, na naši „operační základnu“ a chvíli jsme se modlili před Nejsvětější svátostí, než jsme se vydali na festival. Připomněli jsme si povzbuzení papeže Františka mladým katolíkům, aby evangelizovali své vrstevníky, vyšli ven a setkali se s nimi. Složil jsem před Boha všechny své nedostatky a obavy a šel jsem spolu s dalšími účastníky, abych pomohl těm, kdo tráví život na alkoholových večírcích, uhasit jejich fyzickou a duchovní žízeň tím, že jim nabídnu „vodu života“ a naše svědectví. V hlavě jsem měl Ježíšova slova: „Neboj se, protože to nejsi ty, kdo mluví, ale Duch tvého Otce mluví skrze tebe.“

Když jsme šli na nám určené území, moje obavy se rozptýlily tím, že jsem mluvil se svými novými přáteli. Když jsme však dorazili do cíle a byli jsme rozděleni do skupin, měl jsem v hlavě jedinou otázku: „Co teď? Jak navážu první kontakt? Co řeknu lidem, když k nim přistoupím nebo když se ke mně přiblíží?“ Tyto a podobné myšlenky mně prošly myslí.

Pak začaly zajímavé věci! Začali jsme oslovovat lidi a lidé se k nám přibližovali. "Co tady děláš?" zeptali se, a my jsme jim řekli, že jsme tam přišli pomáhat lidem tím, že jim nabízíme „vodu života“, a pokud by chtěli, můžeme spolu mluvit, a dokonce se modlit. "Wow! To, co děláte, je skvělé,“ odpověděli. Někteří z nich pak odešli a pokračovali v párty, ale někteří zůstali a mluvili s námi. Postupně mě všechny mé obavy opustily a během následujících tří dnů mi Ježíšovo povzbuzení přineslo sílu, útěchu a jistotu, že on se stará.

Mluvili jsme o klíčových životních otázkách týkajících se smyslu, cíle a hodnoty. Všichni hledali Boha; všichni stejně jako samařská žena hledali živou vodu, která by uhasila jejich žízeň. To samozřejmě neznamená, že si toho byli vědomi, ale ve svých srdcích věděli, že existuje pro život něco „více“: pro některé z nich to byla láska, pro jiné vyšší moc. A toto „víc“ nebylo nic iluzorního, ale něco skutečného. To, co potřebovali lidé, kteří se účastnili „Ultra Festivalu“, je jedno nebo dvě postrčení správným směrem a my, evangelizátoři, jsme se jim snažili přesně to nabídnout, aniž bychom je soudili nebo odsoudili, tím, že jsme jim prostřednictvím malých skutků lásky ukázali tvář milosrdného Boha a darovali náš čas a pozornost. Mnoho z nich nevědělo, že je Bůh miluje, a když slyšeli tato slova, někteří se rozplakali.

„Ultra evangelizace“ byl skvělá zkušenost! Potkal jsem tolik lidí, kteří hledali skutečný smysl, cíl a hodnotu života. Setkal jsem se s tolika mladými katolíky, kteří touží evangelizovat a sloužit svým vrstevníkům skrze malé skutky lásky. Dozvěděl jsem se něco o sobě, o svých nedostatcích, ale také o tom, jak skrze ně může být oslaven Bůh. Opravdu, člověk se může setkat s Bohem na Ultra. Jak? Pojď a podívej se."

Zdroj/Foto: Jesuits in Europe.

(aro)

 odeslat článek     vytisknout článek