Články

Ani parlament ani kapitula

František Hylmar

Generální kongregace je nejvyšší řídící orgán Tovaryšstva Ježíšova. Je svolávána při úmrtí generála k volbě jeho nástupce a současně může uzákonit změny ve struktuře a činnosti řádu, které považuje za vhodné vzhledem k novým podmínkám. Kongregaci je možné svolat nejen při úmrtí generála, ale i tehdy, když se zdá, že to vyžadují potřeby nebo problémy řádu.

Dalo by se říct, že je generální kongregace něco jako parlament v demokratických státech nebo kapitula jiných řádů?

Od prvního oficiálního uznání řádu papežem Pavlem III. v roce 1540 bylo svoláno 26 kongregací k volbě generála a 8 dalších, které revidovaly a usměrňovaly činnost řádu. Je tedy jasné, že kongregace nemohou být řádným a obvyklým prostředkem řízení, jako například parlament, který se schází často a v pravidelných intervalech. Jezuitský způsob "vládnutí" byl od počátku odlišný i od řízení prostřednictvím kapituly, běžné v některých jiných řeholních řádech.

Vedení jezuitského řádu je v rukou doživotně voleného generála a těch, které on jmenuje na omezenou dobu jako představené. Generál musí řídit v souladu s církevním právem a s Konstitucemi a řádovou legislativou. V některých případech jezuitské právo vyžaduje, aby bral generál v úvahu poradní hlasy svých čtyř generálních asistentů, které také volí generální kongregace.

Tovaryšstvo Ježíšovo se nesnaží a dosud vážně neusilovalo o to, stát se demokratickou organizací. Ve službě církvi si cení pohyblivosti a akčnosti, kterou jí ?monarchický? systém umožňuje. Přesto však mají volení představitelé možnost trvat na svolání generální kongregace a jednotliví jezuité z kterékoliv části světa mohou prostřednictvím postulátů (návrhů a požadavků) vyjadřovat svou vůli, což omezuje případné zneužití monarchické struktury, jež je běžným způsobem řízení řádu.

Kdo kongregaci svolal?

Současný generální představený řádu P. Peter-Hans Kolvenbach formálně oznámil svolání kongregace 2. února 2006 a určil jako den zahájení 7. leden 2008.

Proč byla svolána?

Podle ustanovení sv. Ignáce z Loyoly, zakladatele řádu, opravňuje ke svolání kongregace jeden ze dvou důvodů: volba nového generála nebo velmi důležité záležitosti týkající se celého Tovaryšstva. Ve svém svolávacím dopise 2. února 2006 otec generál napsal, že "poté, co obdržel souhlas Jeho svatosti Benedikta XVI. a s jednohlasným souhlasem svých asistentů a všech provinciálů Tovaryšstva" svolává 35. generální kongregaci, aby rozhodla o řízení a správě Tovaryšstva na nejvyšší úrovni.

V roce 1983 byl P. Peter-Hans Kolvenbach zvolen poté, co P. Pedro Arrupe se souhlasem Jana Pavla II. rezignoval kvůli těžké nemoci, která mu znemožňovala řídit Tovaryšstvo. Tentokrát byla situace jiná. Otec Kolvenbach byl generálním představeným téměř 25 let a věkem se blíží osmdesátce. Ačkoliv Benedikt XVI. souhlasil s rezignací P. Kolvenbacha, stále si přál, aby byla zachována volba generála ad vitam (doživotně), tak jak to předepisují řádové Konstituce. Současně chtěl papež otevřít možnost rezignace v případě, že si to vyžádá věk nebo jiné oprávněné okolnosti. 35. generální kongregace tedy přijme rezignaci P. Kolvenbacha a přistoupí k volbě nového generálního představeného. Potom se bude zabývat důležitými otázkami, které se týkají života a apoštolátu Tovaryšstva Ježíšova ve 21. století.

Kdo se kongregace účastní?

Účastníci generální kongregace jsou vybráni z přímých spolupracovníků otce generála a z celého řádu. Řádové oblasti, zvané provincie, vysílají na kongregaci provinciály a další volené účastníky podle podílu svých členů na celkovém počtu jezuitů. Dvě provincie (Itálie a Kastilie) vysílají s provinciálem další čtyři delegáty, další dvě provincie (Francie a New York) tři, osmnáct provincií zastupují dva a ostatní provincie a nezávislé oblasti mají po jednom delegátovi.

Osm dalších jezuitů se sice zúčastní kongregace, ale nebudou volit nového generálního představeného. Tři z nich zastávají důležitý úřad a pět bylo jmenováno otcem generálem. Říká se jim "účastníci pro zvláštní otázky".

Celkový počet shromážděných bude 226 (218 voličů, 3 z úřadu a 5 jmenovaných otcem generálem).

Jak bude kongregace probíhat?

Průběh kongregace určuje 44 stránkový dokument zvaný "Formule generální kongregace", který vychází z Konstitucí a směrnic předcházejících generálních kongregací. Kongregace sama však může svůj způsob jednání do značné míry modifikovat.

Předsedá jí generál, který může být podle okolností zastoupen moderátory. Administrativní záležitosti (např. sčítání hlasů, kontrola zápisů z jednání apod.) jsou věcí zvoleného sekretáře a jeho asistenta.

Hned na začátku kongregace je zvolena komise, která během prvních dní vypracuje zprávu o stavu Tovaryšstva s jeho pozitivy i negativy.

Hlasování jsou veřejná kromě těch, týkajících se osob. Veřejné hlasování je registrováno elektronicky. Není dovoleno zdržet se hlasování. Volba generála vyžaduje nadpoloviční většinu. Dvoutřetinová většina se vyžaduje v záležitostech vyžadujících změnu Konstitucí nebo ve věcech překračujících pravomoci kongregace a vyžadujících schválení Svatým stolcem.

Při kongregaci se užívá čtyř jazyků: angličtiny, francouzštiny, italštiny a španělštiny. Z těchto jazyků se simultánně tlumočí do třech: angličtiny, francouzštiny a španělštiny.

Jak dlouho kongregace potrvá?

Až vyřídí všechny záležitosti. Sama určí dobu svého trvání. Neskončí-li své jednání do předpokládaného data, může se rozhodnout sejít se znovu ve druhém zasedání. To se stalo při 31. generální kongregaci, která se sešla nadvakrát v letech 1965 a 1966.

Jaké je složení účastníků kongregace?

Průměrný věk účastníků je 56,2 roku. Věkové složení: 10 ve věku 70-79, 67 ve věku 60-69, 90 mezi 50-59 lety, 58 mezi 40-49 a 1 mezi 30-39 lety věku.

Účast podle kontinentů: Afrika 18 (8%), Latinská Amerika 40 (18%), Asie a Austrálie 64 (28%), Evropa 69 (31%) a Severní Amerika 34 (15%) . Řada delegátů zastupujících provincie africké, latinskoamerické a asijské jsou misionáři pocházející z Evropy a Severní Ameriky.

 odeslat článek     vytisknout článek