Aktuality

Obraz Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě

Obraz vytvořili v roce 1891 Karel a Adolf Liebscherovi, Vojtěch Bartoněk a Karel Štapfer. Jeho rozměry jsou 10,5 na 8,16 metru. Zachycuje scénu, kdy se švédská armáda pokoušela přes Karlův most dobýt Staré Město, ale díky statečnému odporu studentů a profesorů z jezuitské koleje bylo město uhájeno. Velitelem studentů se stal právník jménem Jan Kauffer. Studentský sbor měl kolem sedmi set padesáti členů, byl rozdělen do osmi skupin a hlídkoval na nábřeží, jestli nehrozí další švédský útok z Malé Strany. Nejvíce však na sebe strhával pozornost svými vlasteneckými projevy mladý jezuita Jiří Plachý. Nepřehlédnutelná byla i jeho vysoká postava (měřil téměř dva metry), pro niž se mu dostalo přízviska „dlouhý páter“.

Na památku tohoto statečného obránce a všech, kdo bojovali s ním, se dostala ruka s mečem, která se chystá hájit otevřenou bránu proti nepříteli, do znaku hlavního města Prahy, do něhož přešla z erbu Starého Města.

P. Jiří Plachý pocházel z Českých Budějovic, kde se narodil nejspíš roku 1606. V sedmnácti letech vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Během svého života v řádu působil střídavě zejména v kolejích v Praze a Olomouci, na sklonku života pak v Jičíně a Kutné Hoře, kde v dubnu 1664 zemřel. Vedle svých profesorských funkcí byl často studijním prefektem, misionářem v okolí Prahy, dvakrát byl správcem klementinské tiskárny, zejména však byl oblíbeným českým kazatelem. Nezapomenutelnou postavou ho učinila obrana Prahy proti švédským vojskům. Jeho duchovní podpora i osobní neohroženost byla dlouho oslavována při každoročních procesích konaných o svátku Neposkvrněného početí Panny Marie k mariánskému sloupu, postavenému z vděku a na paměť hrdinného ubránění Prahy na Staroměstském náměstí; klementinští studenti při něm nosili v průvodu železné rukavice a přilbu P. Plachého, jež se pietně uchovávaly v Klementinu.

Zdroj: ČT 24. Český rozhlas. Časopis Jezuité 4/1998.
Foto: Petri Krohn (Wikipedie).

(aro)

 odeslat článek     vytisknout článek