Dokumenty

Ve všem milovat a sloužit

Redakce Jesuit.cz

Myslím, že první čtení z proroka Izaiáše dává v jistém smyslu nám všem křesťanům vizi našeho poslání ve světě. Izaiáš říká, že jsme všichni povoláni se stát služebníky a sloužit. Je to jasné poselství o tom, jaké je naše poslání jako jezuitů jako křesťanů a jako Božího lidu. Bůh z nás dělá služebníky a nachází v tom zalíbení. Španělský překlad, který byl čten, říká, že Bůh je ?hrdý? na svého služebníka. Italský překlad uvádí: Bůh ?nachází potěšení?, zakouší zalíbení, a myslím si, že je bližší tomu, co chce bible vyjádřit. A čím více jsme služebníky, tím větší potěšení Bůh nachází. Myslím, že si s sebou dnes musíme odnést tento obraz.

Noviny a časopisy si v těchto dnech pohrávají s klišé: ?černý papež? a ?bílý papež?, moc, setkání, diskuse, ale to všechno je tak povrchní, tak neskutečné. To je pouze strava pro ty, kdo mají rádi politiku, ne však pro nás. Izaiáš nám říká: Sloužit, to se líbí Bohu. Záleží na tom ?sloužit?. Sloužit církvi, sloužit světu, sloužit lidem, sloužit evangeliu.

Také Ignác nám řekl jakýsi souhrn našeho života: Ve všem milovat a sloužit. A náš Svatý otec Benedikt XVI. nám připomněl nám podstatu evangelia, že Bůh je láska.

Hned nato nám Izaiáš vysvětluje, v čem je síla služebníka: silou služebníka je pouze Bůh. Nemám žádnou jinou sílu: ani vnější politickou nebo finanční moc, ani moc nad sdělovacími prostředky, ani nějakou vnitřní sílu z kulturního bádání, studia, akademických titulů. Naší silou je pouze Bůh, jak je tomu u chudých.

Včera jsem hovořil s jedním z vás a vzpomínal na doby, kdy jsem měl určitou zkušenost s uprchlíky. Jeden zážitek se mi zvlášť vryl do paměti. Týkal se jisté ženy z Filipín, která měla velké problémy a mnoho vytrpěla, když se snažila uchytit v Japonsku a najít svou životní cestu. Jednoho dne se setkala s jinou Filipínkou, která ji požádala o radu: ?Mám potíže se svým manželem. Nevím, zda se mám dát rozvést nebo pokračovat? a potom následovala lavina problémů, které jsou bohužel velmi rozšířené. A ta první žena jí odpověděla: ?Nevím, co by ti nyní poradila, ale pojď se mnou do kostela a pomodlíme se, protože nám chudým pomáhá pouze Bůh.? To mě velmi dojalo, protože je to pravda. Pro chudé je silou jenom Bůh. I pro nás je jedinou mocí Bůh. Pro naši nezištnou obětavou službu je silou jen Hospodin.

A pak prorok pokračuje a mluví nám o spáse. Naše poselství je poselstvím spásy. A nato pokračuje ? a tento bod mě zasáhl ještě více ? náš Bůh, naše víra, naše poselství a naše spása jsou tak veliké, že je nevejdou jen do nějaké místnosti, nepojme je jen jedna země, skupina nebo komunita, ani řeholní komunita. Jde o zvěst určenou pro všechny národy. Je to všeobecné poselství, protože i toto poselství samo je velké. Je to poselství, které se nedá redukovat na nic jiného.

Dnes jsou zde zastoupeny všechny národy. Všechny. Je tu zastoupen celý svět. Ale možná se tyto národy nadále otvírají. Kladu si otázku, co pro nás dnes ?národy? znamená, protože dnes tu jsou zastoupeny všechny národy v geografickém slova smyslu, ale možná existují i jiné národy a jiné komunity, ne geograficky, ale lidsky vzato, které prosí o naši pomoc. Chudí, vytlačení na okraj společnosti, ti, kteří jsou ze společnosti vyloučeni. V tomto globalizovaném světě roste neustále počet těch, kteří jsou vyloučeni ze všeho společenského dění. Všichni, kteří jsou pokořováni, protože společnost počítá jen s velkými tohoto světa, nikoli s maličkými. Všichni, kteří se ocitají v nevýhodných poměrech, jsou manipulováni, ti všichni jsou možná pro nás novými národy, národy které potřebují Proroka, Boží poselství pro všechny.

Včera po volbě, po prvním šoku, nastoupil moment bratrské pomoci a vy všichni jste mě zahrnuli hojným přáním a nabídli mi podporu a pomoc. A jeden z vás mi řekl skoro šeptem: ?Nezapomínej na chudé.? Možná je právě toto přání to nejdůležitější, jak to vyjádřil i sv. Pavel, když nejbohatším církvím připomněl chudé v Jeruzalémě: ?Nezapomínejte na chudé!? To jsou ty naše ?národy?. Národy, pro které je ještě spása snem a touhou. Snad už je mezi nimi, věřím, že ano, ale oni ji ještě nevnímají.

A pak jsou tu ještě jiní. Jsou to naši spolupracovníci, pokud s námi sdílejí stejnou vizi a mají-li stejné srdce, které nám dal Kristus. A pokud oni mají větší vizi a větší srdce než my, pak jsme my jejich spolupracovníky. Protože to, na čem opravdu záleží, je spáse a radost chudých. To, na čem záleží, co je skutečné, je naděje a spása. A my si přejeme, aby se tato spása šířila. Kéž by to bylo něco jako exploze spásy, jak o tom mluví prorok Izaiáš. Kéž by to byla spása, která se dotkne všech, spása podle Božího srdce, podle jeho vůle, podle jeho Ducha.

Naše generální kongregace bude dál pokračovat. Možná je právě toto bod, o kterém musíme ještě konat rozlišování: Kam by se měla v této dějinné chvíli soustředit naše pozornost, naše služba a naše energie? Nebo jinými slovy: Jaká je barva, tón a podoba spásy dnes, pro tak velké množství lidí, kteří ji potřebují, pro tolik ne geografických, ale lidských pokolení, které ještě vyžadují spásu. To, co se některým jeví jako spása, není spásou pro jiné. Je mnoho lidí, kteří očekávají spásu, kterou jsme snad my ještě nepochopili. A tak výzvou a povoláním v tuto chvíli možná je otevřít se těmto skutečnostem.

A tak dospějeme k evangeliu a budeme moct se stát opravdovými učedníky Božího Beránka, toho, který nás opravdu vyvedl z našich hříchů a dovedl do nového světa.

A on, Boží Beránek se sám představil jako služebník, dědic Izaiášova učení a poselství proroků. A být služebníky se stane charakteristickým rysem a znamením našeho poslání, našeho povolání, na které se snažíme odpovědět během těchto dní.

Nyní se tedy všichni společně modleme, abychom žili smysl tohoto poslání pro církev, poslání pro národy, ne je pro nás samé ? nýbrž pro národy, které jsou ještě vzdálené, ne zeměpisně, nýbrž lidsky, existenciálně. A také prosme, abychom uměli aspoň trochu spolupracovat na radosti a naději, která přichází s evangeliem, a abychom to dokázali dělat s velkou láskou a v nezištné službě.

Zdroj SJWeb.info. Přeložil Josef Koláček SJ a Jan Regner SJ, foto Don Doll SJ.

 odeslat článek     vytisknout článek