Názory

Jaký je význam a poslání časopisů Tovaryšstva Ježíšova?

Pavel Ambros

Není snadné dát jednoznačnou odpověď. Obecně si samozřejmě myslím, že posláním kulturního časopisu je dorozumívat se, sdělovat, spojovat. Dodal bych však, že je třeba komunikovat co nejosobnějším způsobem, aniž by se ztratil vztah s realitou a lidmi, tváří v tvář. Tím chci říci, že nestačí sdělovat myšlenky. Jste povinni sdělovat myšlenky, které vycházejí ze zkušeností. To je pro mě velmi důležité. Nápady musí vycházet ze zkušeností.

Vezměme si příklad herezí, ať už teologických nebo lidských, protože existují i lidské hereze. Podle mého názoru vzniká hereze tehdy, když je myšlenka odtržena od lidské reality. Proto někdo řekl – Chesterton, pokud si dobře vzpomínám – že „hereze je idea, která zešílela“. Zešílela, protože ztratila své lidské kořeny.

Tovaryšstvo Ježíšovo by se nemělo zajímat o sdělování abstraktních myšlenek. Místo toho se zajímá o zprostředkování lidské zkušenosti prostřednictvím myšlenek a uvažování: tedy o zkušenosti. Diskutuje se o nápadech. Diskuze je sice dobrá, nicméně z mého hlediska nedostačující. Lidskou realitu rozlišujeme. Rozlišování je to, na čem skutečně záleží. Posláním publikací jezuitů nemůže být pouze diskutovat, ale musí především pomáhat k rozlišování, které vede k činům.

A někdy je třeba házet kamenem, aby člověk začal rozlišovat! Když hodíte kámen, voda se rozčeří, všechno se pohne a vy to můžete rozeznat. Ale když místo kamene hodíte matematickou rovnici, větu, pak nedojde k žádnému pohybu, a tedy ani k rozlišování.

Všimněte si, že tento fenomén abstraktních představ o člověku je prastarý. Charakterizoval například dekadentní fázi scholastiky, teologii čistých idejí, zcela vzdálenou realitě spásy, kterou je setkání s Ježíšem Kristem. Proto musí kulturní časopis pracovat s touto realitou, která je vždy nadřazena myšlence. A pokud tato realita vyvolává pohoršení, tím lépe.

Nedávno jsem se například setkal se Sdružením svaté Marty (Gruppo Santa Marta), které se zabývá ostudnou praxí obchodování s lidmi. A to nás dojímá, dotýká se nás a nutí nás jít dál. Na druhou stranu abstraktní myšlenky o zotročování lidí nikoho nedojímají. Musíte vycházet ze zkušenosti a o čem vypovídá.

To je zásada, kterou jsem vám chtěl sdělit a doporučit: skutečnost je nadřazena myšlence, a proto musíte dávat myšlenky a úvahy, které vycházejí ze skutečnosti.

Když vstoupíte do světa myšlenek sami a vzdálíte se od reality, budete pro smích. Diskutuje se o myšlenkách, rozlišuje se realita. Rozlišování je charizmatem Tovaryšstva Ježíšova. Podle mého názoru je to první charizma Tovaryšstva Ježíšova, na které se Tovaryšstvo musí stále zaměřovat i ve svých kulturních časopisech. Musí to být časopisy, které pomáhají a podporují rozlišování.

Další část rozhovoru papeže s redaktory jezuitských časopisů byla publikována pod titulem Papež: Válku nelze redukovat na rozlišování mezi dobrými a zlými.

 odeslat článek     vytisknout článek