Články / V médiích Dnes je 19. 7. 2024  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy




V médiích

         A     A     A

Ignaciánská hermeneutika „The Chosen“

Středa, 1.3.2023
Seriál, který se stal duchovním cvičením

Roman Frolek

Dominik Dubiel SJ je skladatel, dirigent, klavírista. Absolvent jezuitské akademie Ignatianum a Hudební akademie v Krakově. V současné době studuje teologii na Papežské gregoriánské univerzitě. Žije v Římě.


The Chosen, současný populární americký seriál o Ježíši Kristu, bychom měli sledovat, aniž bychom na jedné straně propadli modlářskému přesvědčení, že jde o jakési Zjevení 2.0, a na straně druhé obrazoboreckému odmítání díla jako překrucujícího evangelium,“ píše Dominik Dubiel SJ.

Rozporuplné pocity

„Seriál The Chosen od režiséra Dallase Jenkinse vzbuzuje extrémní emoce: od obdivu až po ostrou kritiku. V drtivé většině však převažují pozitivní názory, o čemž svědčí samotné statistiky sledovanosti seriálu a množství peněz, které jeho tvůrci vybrali prostřednictvím crowdfundingu. The Chosen je největším crowdfundingovým mediálním projektem všech dob. K dnešnímu dni byl přeložen do 62 jazyků, má 442 milionů zhlédnutí a trvale se umisťuje mezi 50 nejlepšími aplikacemi v kategorii „zábava“ v systémech iOS a Android. Díky sbírkám na crowdfundingových platformách se mu již podařilo vybrat téměř 30 milionů dolarů, což je ve světě seriálů absolutní rekord,“ uvádí se na polských stránkách seriálu. Fanoušci poukazují na to, že seriál je emocionálně poutavý, udržuje v napětí a ukazuje biblické postavy jako postavy z masa a kostí, což pomáhá ztotožnit se s nimi a do jisté míry lépe pochopit poselství evangelia. Kritika se týká především silně rozvinutých dějových nitek, které vytvořili scénáristé a které nejsou založeny na biblických údajích, používání současných kulturních výrazů nebo silného důrazu na Ježíšovu lidskost.

V tomto textu se pokusím představit hermeneutický klíč, který podle mého názoru pomáhá vnímat seriál jako moudrou zábavu a duchovní cvičení: aniž bychom na jedné straně propadli modlářskému přesvědčení, že seriál je jakýmsi Zjevením 2.0, a na druhé straně obrazoboreckému odmítání díla jako zkreslujícího evangelium.

Evangelia - odpověď na potřeby společenství

Prvním prvkem, který nám může pomoct pochopit smysl tohoto seriálu, je uvědomit si, jak byla evangelia, jádro Nového zákona, napsána. Oficiální učení katolické církve v této věci, zejména dogmatická konstituce O Božím zjevení Druhého vatikánského koncilu a dokument Výklad Písma svatého v katolické církvi z roku 1993, vydaný Papežskou biblickou komisí, zdůrazňují, že Písmo není ani pečlivě sepsanou kronikou obsahující přesná historická fakta (i když ani ta v něm nechybějí), ani poselstvím diktovaným slovo od slova Bohem. Bible je souborem textů, které v průběhu staletí napsali a upravili lidé pod vlivem Ducha Svatého; lidé, kteří však používali způsob myšlení a stav poznání charakteristický pro jejich dobu. Proto katolická církev klade velký důraz na správné čtení zjevených údajů obsažených v Písmu a za chybné považuje jak nekritické, doslovné čtení biblických textů (tzv. fundamentalistické čtení), tak vědecké metody, které ignorují božský prvek v nich obsažený. Účelem Písma je totiž sdělit pravdu Zjevení - tedy příběh o velké a bezpodmínečné Boží lásce k člověku, která je odpovědí na nejhlubší a nejpodstatnější touhu každé lidské bytosti - nikoli informovat o historických detailech.

V tomto duchu byla napsána i čtyři evangelia, která se stala součástí Písma svatého. Příběhy o životě a zázracích Ježíše Nazaretského, v němž učedníci rozpoznali Mesiáše a Božího Syna, spolu se samotným obsahem Kristova učení byly zpočátku předávány ústně. Další generace učedníků Ježíše Krista hlásaly radostnou zvěst o spáse všem národům, církev se rozrůstala, nová společenství byla zasvěcena do zkušenosti křesťanské cesty. Jednotlivé místní církve se potýkaly se svými otázkami, problémy a krizemi. Hledaly řešení a vedení v životě a učení svého Pána a Mistra. Aby reagovali na tyto specifické potřeby věřících, inspirovaní autoři žijící v různých společenstvích shromažďovali ústně předávané úryvky a po desetiletích od spásných událostí sestavovali příběhy, které co nejvěrněji zprostředkovávají učení a život Ježíše Krista, a zároveň jsou srozumitelné členům jejich společenství (odtud různé rozložení důrazů v jednotlivých evangeliích).

Mutatis mutandis lze říci, že autoři seriálu se řídí podobnou logikou jako autoři evangelií: snaží se vyprávět příběh Ježíše Nazaretského a odpovídat na otázky svých současníků způsobem, který je pro ně srozumitelný.

Ze známých naučných pasáží a příběhů o Ježíši vytvářejí kompozici, která odpovídá vnímavosti a mentalitě člověka jednadvacátého století, a přitom neohrožuje podstatu biblického poselství. S ohledem na to scény odrážející spíše moderní kulturní vzorce než mentalitu lidí Blízkého východu před dvěma tisíci lety - u mě osobně - vzbuzují spíše úsměv než rozhořčení či vážné rozpaky. Zdá se totiž jasné, že více než o precizní kulturní archeologii jde tvůrcům seriálu o to, aby jeho hlavní poselství bylo snadno stravitelné pro dnešní publikum.

Umění vyprávět

Každý, kdo se setkal s Duchovními cvičeními svatého Ignáce z Loyoly, si jistě všiml zásadní podobnosti mezi metodou evangelijní kontemplace navrženou baskickým mystikem a vypravěčskými nástroji, které používají tvůrci The Chosen. Zakladatel jezuitského řádu navrhuje v jednotlivých cvičeních představovat si kontemplovanou scénu a obohacovat popis z Písma mimobiblickými detaily. Dobrým příkladem je kontemplace o Vánocích. V něm nás svatý Ignác vybízí, abychom si představili, jak „se z Nazareta vydali Naše Paní, asi v devátém měsíci těhotenství, vsedě na oslici, jak se může zbožně rozjímat, a Josef a služka, která vedla volka, aby šli do Betléma zaplatit daň, kterou všem těm zemím stanovil císař. (...). Vidět očima představivosti cestu z Nazareta do Betléma: uvažovat o její délce a šířce, zda je tato cesta přímá, nebo vede údolími, nebo přes pahorky. Stejně tak pohledět na prostor nebo jeskyni narození: jak je velká, jak malá, jak nízká, jak vysoká a jak byla zařízena.“ Autor dále navrhuje ještě hlubší rovinu zapojení: „Vidět osoby, totiž Naši Paní, Josefa, služku a dítě Ježíše, jakmile se narodilo. Udělám přitom ze sebe malého, ubohého a nehodného služebníčka, který se na ně bude dívat, nazírat a sloužit jim v jejich potřebách, jako kdybych byl přítomen, s veškerou jen možnou pokorou a úctou. A potom to rozjímat ve vztahu k sobě, abych z toho načerpal nějaký užitek (...) Pozorovat, sledovat a nazírat to, co mluví. A při rozjímání ve vztahu k sobě z toho čerpám nějaký užitek.“

Tyto postupy mají vést člověka, který absolvuje ignaciánské rekolekce, k tomu, aby se věnoval modlitbě nejen na intelektuální, ale také na afektivní a existenciální úrovni.

Duchovní cvičení jsou totiž metodou, při níž se modlící člověk snaží naslouchat Božímu hlasu, který promlouvá nejen jazykem Písma a Tradice, ale také skrz naše pocity, vzpomínky a asociace a nakonec i v těch nejjemnějších a nejhlubších duchovních hnutích. To vše má nakonec vést k proměně života, k tomu, aby se člověk stal „Ježíšovým společníkem“ v každodenním životě a naučil se „hledat a nacházet Boha ve všech věcech“.

Zdá se, že tvůrci seriálu The Chosen se řídí podobným uvažováním jako světec ze šestnáctého století. Známé události ze stránek evangelií dávají do souvislostí s příběhy, které si vymysleli, aby pomohli lépe pochopit hlavní poselství radostné zvěsti o Ježíši Kristu: Bohu, který oslovuje „ze své veliké lásky lidi jako přátele a stýká se s nimi, aby je pozval a přijal do svého společenství“, jak říká dogmatická konstituce O Božím zjevení.

Prakticky každý seriálový příběh tento aspekt zdůrazňuje. Navíc tak činí - přesně jak navrhuje svatý Ignác - tím, že diváka bytostně zapojuje, dojímá, provokuje k přemýšlení.

Na okraj této reflexe stojí k doplnění si povšimnout, že - v rozporu se zdáním - tvůrci seriálu prezentují spíše konzervativní pohled na evangelijní příběhy.

Obraz Ježíše Nazaretského, který ze seriálu vyvstává, je na hony vzdálen před časem módním pokusům o rekonstrukci takzvaného „historického Ježíše“, který by se lišil od „Krista víry“. Na jedné straně je seriálový rabín z Nazareta vykreslen jako velmi lidský, moudrý a zralý, a zároveň vtipný a uvolněný. Na druhé straně jsou však jeho božské sebeuvědomění a vševědoucnost a zázraky, které koná, vykresleny velmi tradičně. Chtělo by se říci, že tvůrci filmu dokonce příkladně zapracovali závěry Chalcedonského koncilu, který v roce 451 prohlásil, že Ježíš Kristus je plně Bůh a zároveň plně člověk.

Seriál jako duchovní cvičení

Při sledování seriálu The Chosen podle ignaciánského klíče je tedy možné brát promítání po sobě jdoucích epizod nejen jako zábavu, ale jako duchovní cvičení v každodenním životě: nechat se vést seriálovým příběhem, nebát se emocí a dojetí, a přitom se na této úrovni nezastavit. V logice ignaciánské modlitby je každé pohnutí považováno za informaci, že některá část nás samých obzvlášť potřebuje setkání s Bohem. V Duchovních cvičeních svatý Ignác zavádí také tzv. opakovací kontemplace, v nichž doporučuje modlícímu člověku, aby se vrátil k obsahům, které se ho při první modlitbě obzvlášť dotkly, a jednoduše na nich setrval v Boží přítomnosti. Někdy tato přítomnost osvětluje naše zamotané myšlenky, jindy nás konfrontuje s bolestnými zážitky a obtížnými pocity, které vytěsňujeme ze svého vědomí, a někdy je to prostě zkušenost bezpečné blízkosti Někoho milujícího.

Pokud k seriálu The Chosen přistupujeme tímto způsobem, může se stát zážitkem, který nás zavede hluboko do našeho nitra a povede nás k setkání už ne jen s filmovým ztvárněním, ale s živým Bohem. Zvláště pokud se k nejdojemnějším příběhům vrátíme ve chvíli ticha a budeme je číst již přímo z evangelií.

The Chosen - příběh je důležitý

Existuje rabínský příběh, podle kterého se velký rabín Izrael Baal Šem Tov, když viděl, že nad Židy visí hrozba, vždy chodil modlit na určité místo v lese. Zapálil oheň, odříkal určitou modlitbu a hrozba zmizela. O nějaký čas později se musel jeden z jeho žáků přimluvit za Židy ze stejného důvodu: šel do lesa, odříkal modlitbu, ale oheň zapálit nemohl. A zázrak se přesto stal. Ještě později jiný rabín, který chtěl zachránit svůj lid, šel do lesa a řekl: „Nevím, jak zapálit oheň, a neznám modlitbu, ale aspoň znám to místo.“ A tak se vydal do lesa. A stal se zázrak. Když se situace o mnoho let později opakovala, jiný rabín zůstal doma, sedl si do křesla, schoval tvář do dlaní a řekl Bohu: „Pane, já jsem ten rabín: Nevím, jak zapálit oheň, nevím, jak se modlit, nemohu ani najít místo v lese. Jediné, co umím, je vyprávět příběh. Stačí to?“ Začal vyprávět příběh a... nebezpečí zmizelo.

Síla evangelia se projevuje zejména tehdy, když nasloucháme jeho poselství, které se hluboce dotýká našich životů a inspiruje nás ke sdílení radostné zvěsti s ostatními. Seriál The Chosen je podle mého názoru přes všechny své nedostatky právě takovým příběhem. Nejsou to slova, která Ježíš pronesl během svého pozemského života, není to ani samotný příběh tohoto učení zaznamenaný v Písmu. Snaží se však vyprávět to, co je jádrem radostné zvěsti o Kristu, který přichází k obyčejným lidem, aby jim daroval spásu.

„Stačí to?“


Autor textu: Dominik Dubiel SJ.
Původní článek v polštině a foto.
Přeložil Roman Frolek SJ.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
7.3.2022 Film o pouti a cestě do vlastního nitra
15.2.2022 Čeští jezuité zveřejnili videoklip o svatém Ignáci z Loyoly
31.7.2020 Scholastici z koleje del Gesù natočili krátký film o svatém Ignáci
3.7.2020 Divadelní představení o životě misionáře Augustina Strobacha
6.5.2019 Víra byla jediná hodnota v té době… nezaplatitelná, nenahraditelná



Náš tip





Úmysly Apoštolátu modlitby

Úmysl papeže
Za nemocné, o které pečujeme v pastoraci
Modleme se, aby svátost pomazání nemocných dávala sílu samotného Pána těm, kdo ji přijímají, i jejich blízkým a aby se stále více stávala viditelným znamením milosrdenství a naděje pro všechny.

Národní úmysl
Za kněze v duchovní správě
Modleme se, aby kněží ustanovení do nových farností byli dobře přijati věřícími a plodně navázali na své předchůdce.

více »

Nejbližší akce

Poutní mše svatá v kostele svatého Ignáce z Loyoly v Praze


Koncert „Pocta svatému Ignáci“


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní cvičení v tichu podle sv. Ignáce


Duchovní cvičení pro lékaře a zdravotníky


Duchovní obnova pro zrakově postižené a jejich příznivce


Ignaciánská duchovní cvičení


více »

Kalendárium

Zrušení řádu v roce 1773

Bula Exposcit debitum


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil