Články / Názory Dnes je 19. 7. 2024  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy




Názory

         A     A     A

Synodální proces v dialogu křesťanských tradic? II.

Pátek, 5.5.2023
Za církev synodální (21)

Pavel Ambros

Obraťme ještě jednou pozornost k pražskému setkání, na němž jsme hostili Kontinentální shromáždění pro Evropu (5.–12. 2. 2023). Kromě zřejmých a očekávaných pokusů zvládnout poměrně extrémně do sebe samých zaměřené teologické návrhy přicházející z německé synodální cesty (v Praze zazněly, ale nezpůsobily žádný dominový efekt) se objevila řada dělicích hranic uvnitř širšího povědomí toho, co katolíci na starém kontinentu představují, jak sami sebe vnímají a jak formulují své poslání do budoucna. Oním rozhraním mezi východní (či postkomunistickou) a západní částí Evropy došlo k otevření dialogu v otázce přijetí a vnímání Druhého vatikánského koncilu. Pro církve, které přežily komunismus a studenou válku na východní straně železné opony, je mnohem obtížnější mít optimistický pohled na možnost pokojného a tvořivého soužití církve se sekulární kulturou, která se v mnoha oblastech stává novou ideologií usilující o kulturní proměnu na základě vynutitelnosti právem. Toto „staré“ pokušení západní civilizace je dobře známé a uchovává se v historické paměti v mnoha různých obdobách. Katolické církve za železnou oponou měly během studené války velmi odlišný vztah k Druhému vatikánskému koncilu ve srovnání s katolickými církvemi v západní Evropě. Velmi zjednodušeně řečeno: Východ jej vnímal především jako duchovní obnovu církve. Církve na Západě usilovaly především o institucionální reformy. Tato dichotomie vedla k rozdílnému přístupu, jak nahlížet různé podoby krizí. To, co zažívá evropská společnost v hospodářské a kulturní oblasti, vstupuje i do života církví. Existuje vnitrokontinentální rozdělení mezi jihozápadní Evropou (s evropskými národními „civilizačními ambicemi“, jako je italský, španělský a francouzský svět) a tvůrčími menšinami severní a střední Evropy. Tato část Evropy si více uvědomuje jeden z rozměrů synodálního procesu: církevní reforma musí vždy hájit katolickou nauku a nikdy nekapitulovat před duchem doby. Podobnou mentalitu má i britský katolicismus, který si musel najít nelehkou cestu v prostředí, v němž se katolická církev učila žít ve společnosti jí krajně nepřátelské. Tato zvýšená citlivost může a má přispět k plnějšímu pochopení toho, co společenství církve prožívá na své společné cestě. Ovšemže výčet těchto postřehů by mohl pokračovat dále, ale tím bychom odhlédli od podstatnějšího: synodální cesta není výměnou názorů, ale novým pojmenováním naší generace hranic mezi nejhlubšími tajemstvími Boží přítomnosti mezi námi v díle spásy a naprostou nicotou mechanických odpovědí, které jen odpovědi zastírají, protože se staly pouhým klišé.

Jestliže se podíváme na současnou situaci připravovaných zasedání biskupského synodu v Římě v roce 2023 a 2024, můžeme naznačit některé horizonty témat, které se zdají být ústředními. Co se rodí před našima očima? Univerzální církev ve svém celku se může stát společným domovem různých pohledů, historicky a kulturně podmíněných mentalit místních církví. Budeme svědky a aktivními účastníky historického obratu k deevropeizaci katolické církve. Zdá se, že ve Spojených státech se rodí složitější otázky než na evropském kontinentě. Nemůžeme přehlédnout ani to, co se odehrává ve Velké Británii, která, alespoň co se katolické církve týče, je mnohem blíž Francii a Německu než Spojeným státům. Opakovaně slyšíme, že zamýšleným záměrem není změna struktur. Ve skutečnosti k ní dochází, a to velmi výrazně. Jako bychom se blížili k době vytváření nových patriarchátů, jak je známe z antické církve, kdy vznikají nová duchovní centra křesťanství v návaznosti na přeskupování geopolitických center. Zcela nepochybně roste význam místních tradic jejich vzájemné komunikace, které dostávají podobu obřadu, chápaného spíše jako komplexní katolická tradice, jedinečný způsob, kterým jisté společenství věřících vnímá, vyjadřuje a prožívá svůj katolický život v rámci Kristova mystického těla. Zdá se, že v konečné podobě reforem církevních struktur stojí doposud nepříliš reflektovaná otázka vazby života církve na společenské zvyklosti, jak je formulovalo pro evropskou civilizaci římské právo. Můžeme říci, že synodální proces není ničím jiným než staronovým pokusem definovat vztah evangelia jako slova živého Krista mezi námi k bohatým plodům recepce římského práva do života a poslání církve. To je jedna z věcí, které by mohl synodální proces, který má s kanonickým právem ošidně málo společného, jak běžně chápeme, dokázat. Synodální proces se tak stává komunikací církevních tradic a Tradice. A to je velké téma dneška. Otvírá se tím zcela nově otázka vztahu církve putující a vítězné, řečeno tradičním slovníkem. Existenciálně řečeno: otázka vztahu víry, co věříme, a důvěry, komu se svěřujeme. Nepřeslechnutelný se stává radikální nárok toho, čím společenství církve vždy relativizovalo samo sebe, totiž stále z hloubi všech pluriformních událostí církve její: Maranathá.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
17.7.2024 Kam směřovat po XVI. generálním shromáždění biskupské synody? (1)
18.6.2024 Papež František připravuje dokument o Nejsvětějším Srdci Ježíšově
10.1.2024 Chvilka nad Fiducia supplicans
25.10.2023 Směrem k církvi, která se modlí, je pokorná a naslouchá
23.10.2023 Pro naši hlubší účast na synodě ještě není pozdě



Náš tip





Úmysly Apoštolátu modlitby

Úmysl papeže
Za nemocné, o které pečujeme v pastoraci
Modleme se, aby svátost pomazání nemocných dávala sílu samotného Pána těm, kdo ji přijímají, i jejich blízkým a aby se stále více stávala viditelným znamením milosrdenství a naděje pro všechny.

Národní úmysl
Za kněze v duchovní správě
Modleme se, aby kněží ustanovení do nových farností byli dobře přijati věřícími a plodně navázali na své předchůdce.

více »

Nejbližší akce

Poutní mše svatá v kostele svatého Ignáce z Loyoly v Praze


Koncert „Pocta svatému Ignáci“


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní cvičení v tichu podle sv. Ignáce


Duchovní cvičení pro lékaře a zdravotníky


Duchovní obnova pro zrakově postižené a jejich příznivce


Ignaciánská duchovní cvičení


více »

Kalendárium

Zrušení řádu v roce 1773

Bula Exposcit debitum


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil