Aktuality

Pavel Gábor zastoupí Vatikán na Mezinárodním roku astronomie

Vatikán se tak zapojuje do oslav Mezinárodního roku astronomie, vyhlášeného v souvislosti s 400. výročím od chvíle, kdy Galileo použil dalekohled ke svým prvním astronomickým pozorováním.

V rámci oslav Vatikánské nakladatelství z iniciativy kardinála Giovanniho Lajolo, Vatikánského guvernéra, připravuje publikaci věnovanou vztahu Apoštolského stolce a církve k astronomickým vědám. Na červen plánuje Vatikánská observatoř týdenní vědecké sympózium o roli astronomie a astronomů ve společnosti 21. století. Proběhne v rámci pravidelných letních škol, které pořádá v Castelgandolfu od roku 1986, informuje Vatikánský rozhlas.

Na podzim pak bude ve Vatikánských muzeích otevřena expozice historických astronomických přístrojů užívaných na území Itálie. Vatikánská astronomická observatoř se zúčastní také týdnu studií věnovaného astrobiologii, který v listopadu organizuje Papežská akademie věd.

Podle slov mladého jezuitského vědce, byla první předchůdkyní Vatikánské observatoře observatoř v Torre dei Venti ve Vatikánu, postavená v 70. letech 16. století kvůli reformě kalendáře. Ještě o něco dříve prováděli pozorování profesoři jezuitské "Římské koleje", aniž by k tomu ze začátku měli zvláštní budovu. Ti se proslavili mimo jiné tím, že se spolupodíleli na gregoriánské reformě kalendáře. Malá hvězdářská observatoř této koleje, která sloužila především ke studijním účelům, vznikla později.

Řehoř XIII. jako první papež pocítil potřebu založit vlastní observatoř. Nejprve sídlila ve Vatikánských zahradách nedaleko od baziliky sv. Petra. Nyní tamější hvězdářská kopule, která pochází z dob Lva XIII., skrývá už jen muzeum. Ve 30. letech 20. století, za papeže Pia XI., se observatoř přesunula do nedalekého Castelgandolfa. Tam nyní stojí dvě kopule přímo na papežské rezidenci a dvě v zahradách.

Kvůli světelnému znečištění nastala v 90. letech třetí etapa v dějinách observatoře. Bylo otevřeno nové pracoviště v Arizoně na Mt. Graham, kde má Vatikánská observatoř od roku 1993 nový dalekohled. "Je postavený na základě nové technologie - odlévání v rotující peci. Jedná se o prototyp, který samozřejmě slouží jak k vlastním pozorováním, tak také k vyzkoušení této nové technologie," vysvětluje Pavel Gábor. Zároveň má Vatikánská observatoř vědecké pracoviště i na státní universitě Arizona v Tucsonu.

Vatikán je také zakládajícím členem Mezinárodní astronomické unie (IAU). "V době jejího založení v r. 1919 to byl značný diplomatický problém, protože mnoho zemí suverenitu Vatikánu neuznávalo," dodává Gábor. Ale astronomové si prý nakonec prosadili svou, protože Vatikánská observatoř byla již zapojena do sítě mezinárodní spolupráce, jejíž usnadnění bylo hlavním důvodem pro založení IAU. Jednalo se zejména o zapojení Vatikánské observatoře do prvního vpravdě světového astronomického projektu - tzv. Carte du Ciel.

Pavel Gábor při této příležitosti poskytl rozhovor francouzské sekci Vatikánského rozhlasu.

(red)

 odeslat článek     vytisknout článek