Rozhovory

Chceme tlumit křeče dnešní společnosti

Jiří Štancl

Na letošní konferenci zaujal posluchače jasnou a výstižnou charakteristikou jezuitského školství P. Thomas Roach. Zdá se, že jezuité se v této oblasti na celém světě stále angažují...

Nejsme školským řádem, ale přesto se tato oblast brzy stala pro jezuity charakteristickou. Již koncem 16. století měli jezuité první školu, a to v Itálii. V Čechách jich vznikla postupně celá řada. Zrušením řádu v roce 1773 tyto aktivity utichly. Po obnovení řádu, to je po roce 1814, vznikly u nás školy v Praze, Bohosudově, Brně a na Velehradu. Ty pak byly násilně komunisty ukončeny v 50. letech minulého století.

Kde získávají jezuité kvalifikaci?

Studiem doma i v zahraničí. Kdo chce být jezuitou a knězem, musí po maturitě vystudovat minimálně 2-3 roky filosofie a 4 roky teologie. K tomu připočtěte dvouletou přípravu v noviciátu a zpravidla dvouleté období praktického působení mezi studiem filosofie a teologie, a máte 11 let formace. Naši členové studují na universitách v Krakově, Mnichově, Římě, Paříži, Dublinu a mnoha dalších. Ale studium není naším cílem, ale jen prostředkem. Jde především o to, aby každý využil ty schopnosti, které má. Když má někdo například schopnost pracovat se dřevem, ne studovat, bude s námi tedy žít jako bratr - nekněz a dělat důležitou práci, bez které se neobejdeme. A tenhle princip, vzbudit v každém to, v čem bude nejlepší, co ho bude nejvíc těšit, se uplatňuje i v jezuitském školství samotném.

Je u nás nějaká škola vedená jezuity?

Vloni jsme v České republice otevřeli první školu v porevolučním období. Vznikla v Děčíně a je to 2. stupeň základní školy, která chce děti připravit co nejlépe pro další studium. Proto je výběrová, ale ne tak, jak by si snad někdo mohl při tomto slovu představit. Vybíráme do ní děti, kteří potřebují zvláštní péči a které zároveň mají potenciál dalšího rozvoje. Ten by bez této péče mohl jinak zůstat nevyužitý.

Jsou to děti romské nebo děti na okraji společnosti?

Ano počítáme tam i s takovými dětmi. Ale národnost ani vyznání nehrají roli. Jak jsem řekl, jsou to děti, vyžadující zvláštní péči a individuální přístup. Zkrátka děti, které by samy ani s pomocí svých rodičů nebyly za normálních okolností schopny dosáhnout na lepší vzdělání, ačkoli na to osobnostně mají.

Na jedné z přednášek zaznělo, že jezuity bylo možno v minulosti najít na panovnických dvorech. Teď se jezuité věnují lidem na okraji společnosti?

Možná, s trochou nadsázky, je to vliv předchozí situace – to kyvadlo se v 60. a 70. letech minulého století vyhouplo na druhou stranu. Ale situace nikdy nebyla černobílá: i v době, kdy někteří jezuité byli rádci panovníků, se jiní jezuité věnovali lidem na okraji společnosti. Již Ignác z Loyoly zřídil např. dům na pomoc prostitutkám. Jezuité šli vždy tam, kde to společnost potřebovala. Ti, kdo dnes vládnou, se ovšem domnívají, že to třeba není. Mocní tohoto světa s církví nepočítají.

To neplatí o všech. Tony Blair, bývalý ministerský předseda Velké Británie, publikoval nedávno v New Statesman článek, že nebudou-li se dnešní politici zabývat Bohem, neporozumí světu, který chtějí vést, protože v dnešním světě hrají světová náboženství stále důležitější roli...

To je pravda. Ale jsou tu politici a není jich málo, kteří společenskou roli křesťanství nevidí. Nemyslím si, že by církev měla být nějakou privilegovanou skupinou, ale měla by vyvažovat různé vlivy a napětí ve společnosti. V dnešní tržní společnosti, kdy 10% mocných ovládá 90% bohatství planety, a kdy víc a víc lidí je vytěsňováno na okraj společnosti, musíme vyvažovat. K lidem na okraji se nemůžeme otočit zády.

Co konkrétně církev dnešní české či evropské společnosti nabízí?

Kromě zmíněné služby těm neslabším jsou to například i obřady. To není tak málo, je to služba. Obřady provázejí člověka celý život. Křty, úmrtí, svatby… Stát a společnost je mají také, například vítání občánků, úřední sňatek, rozloučení v krematoriu, ale lidé cítí, že tomu něco chybí. Kdyby církev nevnášela do společnosti určité rituály, jak by asi vypadaly Vánoce nebo Velikonoce? Církev může také burcovat svědomí společnosti - rozumní lidé o to stojí, ať jsou bohatí nebo chudí.

Jsou dnešní lidé otevření tomuto poselství?

Podívejte se, čemu všemu lidé věří a kde hledají odpovědi na své nejhlubší otázky: horoskopy, vykládání karet, ale také vyvolávání duchů. Lidé mají strach ze smrti. My říkáme jasně: Tudy nechoďte. Proto máme možná blíž k těm, kteří říkají, že smrtí vše končí a basta, než s těmi, kteří hledají vlastní spojení se záhrobím. Věda patrně ani v budoucnu nedosáhne za hranice smrti. Nebudeme schopni prokázat, co za ní je. To je věc individuální zkušenosti každého člověka, který ji ovšem už nemůže sdělit. Ale my věříme, že dobrý život se vyplatí. Že dobré bude odměněno a zlé potrestáno. Že je věčný život. Opíráme se přitom o Bibli, tradici a několikatisíciletou široce sdílenou intuici lidstva, která neodporuje zdravému rozumu.

Možná, že lidé se bojí také toho, že nebudou ve stáří zabezpečeni. A nemám teď na mysli jen ekonomické hledisko, ale i obavu, zda se o ně někdo dobře postará...

Sociální služby, školství i zdravotnictví byly vždy prodělečné, tam nelze uplatnit tržní principy. Církev a jezuité si ale váží i věcí, které nelze převést na peníze. Jsou to oblasti, v nichž jsme ochotni a připraveni pomáhat bez nároků na výdělek, jen za "byt a stravu". Nepropadáme beznaději, že něco nejde tady a teď. Církev věří v perspektivy, které přesahující volební období, přesahující dokonce i život člověka, její vize je skutečně globální. Chceme jít trpělivě s potřebnými, chceme "tlumit křeče" dnešní společnosti.

P. ing. František Hylmar SJ se narodil v roce 1957. V roce 1981 absolvoval studium geodézie a kartografie na ČVUT a pak několik let v tomto oboru pracoval. V září 1989 vstoupil do řádu, v roce 1990 zahájil noviciát, poté studoval 3 roky filosofii v Krakově a další 3 roky teologii v Dublinu. Po dvou letech praxe v Olomouci navázal 2 roky postgraduálních studií v Madridu a 6 měsíců působil v Mexiku. Od roku 2004 je představeným českých jezuitů.

Foto Karel Nováček. Fotogalerii z Barokních jezuitských Klatov 2009 lze navštívit ZDE. Více informací na stránkách pořadatele akce.

 odeslat článek     vytisknout článek