Aktuality

A A A

Jezuité z celé Evropy ve Španělsku diskutují o islámu

Úterý, 25.8.2009

Granada. Evropští jezuité působící sdružení ve skupině EUROJESS (European Jesuits in Social Sciences) pořádají v těchto dnech ve španělské Granadě mezinárodní kongres na téma „Muslimské populace v evropských společnostech“. Akce byla zahájena v úterý 25. srpna v koleji Loyola, v prostoru univerzitního kampusu Cartuja, a potrvá až do soboty. Je jednou z mnoha iniciativ, kterými jezuité v Evropě reagují na problémy vyplývají z nárůstu počtu muslimských komunit.

Andaluské město Granada je pro podobnou událost zvlášť vhodným místem, protože právě zde kdysi sídlilo poslední islámské království v západní Evropě. To bylo však španělskými katolíky dobyto a získáno zpět roku 1492. Ovšem počet muslimských věřících v Granadě a v celé Andalusii nyní opět roste v důsledku zvyšující se imigrace.

Na kongresu bude prostor na sdílení zkušeností jezuitů z různých evropských zemí, srovnání tamějších politických opatření, ale také cest a možností integrace islámských komunit do většinové sekulární společnosti. Pozornost bude zaměřena i na probíhající projekty, které umožňují spatřovat v dialogu a přátelství mezi katolíky a muslimy znamení naděje.

Aktuální téma: Islamizace evropské společnosti?

Téma, které si pro své debaty vybrali jezuité z EUROJESS, je zvláště aktuální v době, kdy se v médiích objevily předpovědi, podle kterých bude v roce 2050 každý pátý občan Evropské unie muslimem. S informací přišel britský deník Daily Telegraph, který shromáždil výsledky průzkumu, prováděného různými středisky na celém světě. Z průzklumů vyplývá, že se v Evropě střetávají dva procesy: demografická krize a rostoucí migrace. Během posledních deseti let se počet migrantů, kteří na starém kontinentu hledají svůj nový domov, přinejmenším ztrojnásobila. Od půl milionů osob na konci devadesátých let až k jednomu milionu šesti set tisíc či dokonce 2 milionům v letočním roce.

Muslimové nepředstavují jedinou velkou skupinu migrantů, ale jejich přítomnost může podle vlivného britského deníku mít největší vliv na sociální dění jednotlivých zemí. Je prakticky nemožné přesně určit počet vyznavačů islámu v Evropě, a to mimo jiné proto, že řada států se svých nových obyvatel nedotazuje na jejich náboženské vyznání. Podle předběžných odhadů však dnes muslimové představují 25% obyvatel v Marseille a Rotterdamu, 15% v Bruselu a Birminghamu, 10% v Londýně, Paříži a Kodani. V těchto městech se dá také očekávat nejprudší a nejdynamičtější nárůst islámských komunit. Například v Bruselu patří už dnes islámská jména mezi ta, která se novorozencům dávají nejčastěji.

Dá se tedy předpokládat, že v roce 2050 už bude Birmingham městem s muslimskou většinou, zatímco v Rakousku budou muslimové tvořit většinu dětí ve věku do 15 let. V celé Evropě se pak počet muslimů během posledních 30 let zdvojnásobil a během následujících šesti se zdvojnásobí znovu. V roce 2050 jich bude nejméně 20%, ale v zemích jako je Španělsko, Velká Británie či Holandsko se dají očekávat ještě mnohem vyšší čísla. Přestože růst muslimské menšiny má kolosální vliv na tvář Evropy, je toto téma podle britského deníku mezi evropskými politiky tabu. Rostoucí problémy pak bohužel tématizují jen extremisté a populističtí politici, což situaci ještě více komplikuje.

Právo šaríja proniká do evropské společnosti

Nemalým problémem jsou i právní spory, které na starém kontinentu vyvolávají příslušníci muslimských komunit. Zatímco v islámských jsou křesťanské menšiny utlačovány a perzekuováni, v Evropě se vyznavači islámu hlasitě dožadují svých práv. Kritickou reakci veřejnosti například v Itálii způsobila událost, při které musely některé školy ze svých stěn sundat kříže. U soudu je totiž žalovaly muslimské rodiny, jejichž děti do školy docházejí.

Britský Úřad pro muzea, knihovny a archivy zase byl nucen vydal nařízení, podle kterého mají veřejné knihovny respektovat právo šaríja. Vyhověl tak stížnostem muslimů a rozhodl, že ve všech státem financovaných knihovnách Velké Británie, bude Korán na nejvyšším regálu. Spolu s ním se ke stropu dostane i všechna další náboženská literatura, aby vyznavači jiných náboženství nebyli diskriminováni.

Výnos zmíněného úřadu vyvolal pobouření nejen křesťanských, ale i světských kruhů. Umístění náboženské literatury včetně Bible na nejvyšší polici totiž znamená, že se dostane mimo dosah čtenářů, zvláště dětí a mládeže. „Nepřipadá vám ta politická korektnost našich knihoven k zešílení?“ ptal se tehdy řečnicky šéfredaktor periodika Catholic Herald Damian Thompson.

Zdroj: Ravat, EUROJESS

(red)

odeslat článek vytisknout článek

Související články
16.1.2024	Dialog s islámem v Ankaře
21.9.2023	Nové objevy ohledně ukrývání Židů během druhé světové války
23.3.2023	Svědectví tureckého jezuity P. Antuana Ilgita, který zažil únorové zemětřesení
12.1.2023	Alianční týden modliteb za jednotu křesťanů
24.2.2022	Náboženství a politika v muslimských společnostech

Náš tip

Úmysly Apoštolátu modlitby

Úmysl papeže
Za formaci řeholnic, řeholníků a seminaristů
Modleme se, aby řeholnice, řeholníci a seminaristé dozrávali na své cestě povolání díky lidské, pastorační, duchovní a komunitní formaci, a stávali se tak věrohodnými svědky evangelia.

Národní úmysl
Za mistrovství světa v hokeji v Praze a Ostravě
Modleme se, aby sportovci i diváci mistrovství světa v hokeji dostali novou inspiraci v úsilí o férový přístup k životu a o harmonii duše a těla.

více »

Nejbližší akce

31.5.2024 - 1.6.2024: