Aktuality

Papež navštívil nové sídlo Vatikánské astronomické observatoře

Současný ředitel astronomického pracoviště, jezuitský kněz José Gabriel Funes, v tom vidí symbolické vyjádření cíle observatoře, totiž „být na hranicích církve, v dialogu se světem vědy a kultury.“ Funes se domnívá, že jezuité, kterým bylo toto pracoviště svěřeno do péče, by měli být na jednu stranu na blízku papeži a Svatému stolci, protože observatoř nese název „vatikánská“ a hlásí se k určitému vyznání. Na druhou stranu by měli vést dialog a spolupracovat s astronomy a dalšími vědci, kteří pocházejí z jiných vyznání a kultur, ba i s těmi, kteří v Boha nevěří. „I z tohoto pohledu je naše observatoř významná,“ dodává.

Přesun observatoře do nového objektu je mimo jiné způsoben i tím, že roste objem její práce. „Přicházejí mladí jezuité, už delší dobu pořádáme také letní školy astronomie a různé semináře. Navštěvuje nás tu hodně kolegů,“ vysvětluje Funes. Observatoř, která původně sídlila v zahradách za bazilikou sv. Petra ve Vatikánu a významně se spolupodílela na gregoriánské reformě kalendáře, se v roce 1939 kvůli světelnému znečištění přesunula z centra Věčného města do Castel Gandolfa. Hlavní vědecké pracoviště ovšem nyní sídlí na Mount Graham v Arizoně (USA).

Jedním z hlavních předmětů bádání pracoviště v Castel Gandolfu je historie astronomie, protože observatoř disponuje sbírkou astronomických přístrojů a to nejcennější, co je v tomto sídle uloženo, je významná sbírka meteoritů. Nové sídlo je nyní v prostorách kláštera baziliánek na náměstí Pia di Albano, přesunuly se tam kanceláře a knihovna s 22.000 svazky, mezi nimiž je také velmi cenná sbírka děl slavných autorů. V knihovně nechybí ani taková jména jako Koperník, Galileo, Newton, Kepler, Brahe, Clavius nebo Secchi.

V nové budově je také konferenční sál, učebny pro letní školu a rezidence jezuitské komunity. Přibyly i pokoje pro hosty, které poslouží k ubytování vědců a badatelů. Přemístěna byla též slavná sbírka meteoritů a některé další cenné přístroje, jako staré dalekohledy a astroláby. Astroláb je historický astronomický přístroj, který dříve astronomové, astrologové, navigátoři a další badatelé používali k určování a předpovídání poloh hvězd a Slunce, sloužil také například ke stanovení času podle zeměpisné délky nebo v zeměměřictví.

V papežském paláci však naopak zůstaly oba největší dalekohledy pod kopulemi na terase, které budou dále sloužit k didaktickým účelům. Na původním místě stojí i další dva přístroje, které mají vysokou historickou hodnotu. Jde o dalekohled Schmidt, jenž se používal k pozorováním před vybudováním observatoře v Arizoně, a dalekohled zvaný Carte du ciel (Mapa nebe). „Ten má dnes zvláštní cenu i proto, že se jedná o plod jednoho z prvních mezinárodních projektů, na kterém se observatoř spolupodílela jako partner,“ vysvětluje Funes.

Od 15. října 2009 do 16. ledna 2010 bude ve Vatikánských muzeích výstava astronomických přístrojů od dob Galilea až do dneška, kde budou mezi nejdůležitějšími exponáty také dalekohledy Vatikánské observatoře. Ředitel Funes má ovšem smělé plány a v budoucnu by chtěl vybudovat nové astronomické muzeum v Castel Gandolfu.

Zdroj: RaVat, ZENIT

(jar)

 odeslat článek     vytisknout článek