Aktuality

Ve Vatikánu skončilo sympozium o životě ve vesmíru

Setkání ve Vatikánu se zúčastnil i český jezuita Pavel Gábor. Nechyběl ani argentinský jezuita José Gabriel Funes, ředitel Vatikánské observatoře. Ten v úterý 10. listopadu, na konci vědeckého sympozia, prohlásil, že ačkoli žádný život dosud mimo Zemi nalezen nebyl, výzkum v této oblasti nás naučil řadu věcí o našem světě, které mají vliv na filozofii a teologii. Funes dále uvedl, že jednotliví vědci nebyli pozváni na základě křestního listu, ale své odbornosti.

Jeden z účastníků setkání, profesor astronomie Chris Impey z Arizonské univerzity, se domnívá, že nejpozději za jednu generaci nalezneme ve vesmíru nějaké formy života, ať už to bude ve sluneční soustavě nebo mimo ni. Připomněl, že během několika posledních let bylo ve výzkumu planet dosaženo nebývalého pokroku. Zatímco v roce 1995 byla objevena první planeta mimo sluneční soustavu, nyní jich už známe přes 400.

Argentinský jezuita Funes je spíše skeptický pokud jde o přesvědčení, že budou brzy mimo Zemi objeveny nějaké formy života. Nicméně se nedomnívá, že by křesťanská víra byla takovým objevem ohrožena ve svých základech. Podle jeho slov je dokonce myslitelné, že existuje ve vesmíru planeta obydlená bytostmi, které nejsou obtěžkáni prvotním hříchem.

Vědecké bádání je především o rozšiřování našich obzorů

V oboru astrobiologie došlo v posledních letech k velkému posunu. Ještě před třiceti lety prý bylo naprosto běžné se domnívat, že i život na zemi je natolik vzácný, že je v kosmických měřítkách velmi nepravděpodobné, že by existoval další podobný případ výskytu života.

„Dnes je tomu spíše naopak a ve vědecké komunitě převládá názor spíše opačný, že tedy život na zemi je výsledkem fyzikálních, chemických a jiných faktorů, které dříve nebo později život vytvořit musely a že podobným způsobem musí vznikat život i na jiných místech ve vesmíru,“ shrnuje český jezuita výstupy vědců na sympoziu. „To je kuriózní z toho důvodu, že za posledních třicet let, jak připomenul prof. Davies, vlastně nedošlo k nějakému většímu posunu, pokud jde o naše znalosti problematiky. Ten posun se týká spíš mentality, optimismu nebo pesimismu, tedy toho, co zrovna mezi badateli převládá.“

Je tedy na místě otázka, nakolik má smysl se zabývat oborem, který je v jakýmsi „provizorním stavu“. Podle Gábora je celé vědecké bádání o provizorních stavech. „Vědci se cítí poměrně dobře v provizoriích. Smůlou je spíše to, že veřejnost očekává nějaké jednoznačné odpovědi. Vědecké bádání je především o rozšiřování našich obzorů a jakmile rozšiřujeme obzor, tak především rozšiřujeme pole otázek,“ zdůrazňuje dále v rozhovoru Gábor.

Na sympoziu se vědci snažili přijít na to, kde leží problém a jaké otázky by tedy měli klást. Jednotliví badatelé se dosud podíleli především na rozvíjení různých oblastí vědy. „Tyto oblasti, např. snaha o syntetizaci biologické hmoty v laboratoři nebo průzkum sluneční soustavy a hledání stop života na Marsu, Titanu, Enceladu nebo na jiných tělesech, postoupily za uplynulá léta hodně daleko,“ říká Gábor. Dokonce prý i program SETI, který se věnuje hledání mimozemských signálů, jež přicházejí skrze radiové vysílání, za poslední léta velice pokročil.

„Nicméně, výsledky nepřicházejí v podobě odpovědí na otázky, ale vedou spíše k výsledkům, které nám pomáhají chápat do jaké míry je celá tato problematika složitá a jak jsou jednotlivé přístupy navzájem propojeny,“ pokračuje český jezuita. Proto podle jeho slov také Papežská akademie věd, která shromažďuje řadu lidí z různých oborů, velice ráda pořádá interdisciplinární setkání nad otázkami i tohoto typu. „V minulosti se konala setkání např. na téma výživy ve třetím světě, což je také silně interdisciplinární téma, nebo udržitelný rozvoj, globalizace školství nebo transgenní organismy, což bylo tématem sympozia letos na jaře,“ dodává Gábor v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas.

Zdroj: RaVat, foto: Jan Regner

(red)

 odeslat článek     vytisknout článek