Aktuality

Papež: Ricci přinesl do Číny západní vědu a evangelium

Papež ve své promluvě nijak nezastíral svůj obdiv k této postavě. Připomněl mimořádné privilegium, kterého se Riccimu dostalo, že byl pohřben přímo v Číně. To svědčí o tom, jaké úctě se těšil v hlavním městě této dnes nejlidnatější země světa i na samotném císařském dvoře. „Dodnes je možné v Pekingu uctít jeho hrob, který byl restaurován představiteli místní vlády. Mnohé iniciativy přijaté v Evropě a v Číně na počest otce Ricciho ukazují na živý zájem, kterému se nadále těší jeho dílo v církvi i v nejrůznějších kulturních prostředích,“ uvedl Svatý otec.

Dále pak ve svém projevu zdůraznil, že dějiny katolických misií jsou plné velkých postav pro svou horlivost a odvahu nést Krista do nových a vzdálených zemí, ale Ricci je „výjimečný případ šťastné syntézy evangelní zvěsti a dialogu s kulturou národu, kterému je nesena“. Proto je podle papeže příkladem rovnováhy mezi věroučnou jasností a rozvážnou pastorační činností. Benedikt XVI. pak připomněl, že jako jeho velmi dobrá znalost jazyka, tak i to, že přijal životní styl a zvyky vzdělaných čínských kruhů, vedlo nakonec k tomu, že Ricciho přijali Číňané s úctou a vážností nejenom jako cizince, ale i jako „učitele velkého Západu“.

„Dílo tohoto velkého misionáře obsahuje dvě oblasti, které se od sebe nesmějí oddělovat: čínská inkulturace evangelní zvěsti a prezentace západní kultury a vědy v Číně. Vědecké aspekty často vyvolaly větší odezvu , ale netřeba zapomínat na perspektivu, s níž otec Ricci navázal vztah k čínskému světu a čínské kultuře,“ prohlásil ve svém projevu papež.

Podle slov Petrova nástupce se však Ricci nevydal do Číny proto, aby tam přinesl západní vědu a kulturu, nýbrž proto, aby tam přinesl evangelium, aby tamějším lidem dal poznat Boha. On sám to ve své knize Pravý význam Pána Nebes vyjádřil slovy: „Více než 20 let jsem se každé ráno a večer se slzami modlil k Nebi. Vím, že Pán Nebes má slitování s živými bytostmi a že jim odpouští… Pravda o Pánu Nebes je v srdcích lidí. Avšak lidské bytosti ji nechápou bezprostředně a nejsou ani nakloněni zamýšlet se takovou otázkou.“

Benedikt XVI. k tomu podotknul, že právě při šíření evangelia Ricci nachází mezi lidmi poptávku po širší konfrontaci, takže se setkání motivované vírou stává také dialogem mezi kulturami. „Nezištný dialog svobodný od postranních ekonomických či politických cílů a prožívaný v přátelství tak činí z díla P. Ricciho jeden z nejvznešenějších a nejšťastnějších aspektů vztahu mezi Čínou a Západem.“

V této souvislosti papež vzpomněl i na Ricciho čínsky napsané a zcela jistě nejznámější dílo, které autor nazval výmluvně „Traktát o přátelství“. Ricci zde vytváří přirozenou syntézu vědy, rozumu a víry, když v předmluvě ke třetímu vydání světového atlasu říká: „Kdo zná nebe a zemi, může zakoušet, že Ten, který vládne nad nebem a zemí, je absolutně dobrý, absolutně velký a absolutně jediný. Ignoranti odmítají Nebe, a věda, která nedosahuje až k Císaři Nebes jako k první příčině, není vůbec žádnou vědou.“

Papež pak ovšem také varoval před tím, aby obdiv k Riccimu neopomněl roli a vliv jeho čínských přátel. Zmínil i to, že rozhodnutí, která tento italský misionář přijal, nevyplývala z abstraktní strategie inkulturace víry, ale z celku událostí, setkání a zkušeností, které učinil, takže to, co mohl uskutečnit, bylo možné i díky setkání s Číňany, setkání, která měla mnoho podob, ale která se prohloubila ve vztazích s několika přáteli a učedníky, zejména čtyřmi slavnými konvertity, tzv. „sloupy rodící se čínské církve“.

Benedikt XVI. pak několika slovy dotknul nejznámějších z nich. Xu Guangqi ze Šanghaje, literát, matematik a astronom, přesvědčil Ricciho, aby přeložil do čínštiny hlavní Euklidovo dílo Základy. Li Zhao zase s Riccim spolupracoval na vydání nejmodernějších edicí světového atlasu, který umožnil Číňanům učinit si nový pravdivější obraz o světě.

V závěru své promluvy pak papež zmínil, že připomínka těchto mužů oddaných evangeliu a církvi a jejich hluboké lásky k čínskému lidu jsou podnětem a povzbuzením k intenzivnímu životu křesťanské víry v dialogu s různými kulturami, a v jistotě, že v Kristu se uskutečňuje pravý humanismus, otevřený k Bohu, bohatý na morální a duchovní hodnoty a schopný odpovědět na nejhlubší touhy lidské duše.

„Také já, stejně jako P. Ricci, vyjadřuji dnes svou hlubokou úctu k ušlechtilému čínskému lidu a jeho tisícileté kultuře v přesvědčení, že jeho nové setkání s křesťanstvím přinese hojné plody dobra a stejně jako kdysi usnadní pokojné soužití mezi národy,“ zakončil svou promluvu u příležitosti 400. výročí úmrtí Mattea Ricciho Benedikt XVI.

Zdroj: Ravat

(red)

 odeslat článek     vytisknout článek