Názory

Hotový anděl - Stanislav Krátký

Jan Rybář

V době normalizace Stanislava vyzval tajný biskup Felix Davídek k práci ve skryté církvi. Brzy nato dostal tajně biskupské svěcení. V té době jezdil na jeřábu na staveništi paneláků v Brně – Lesné. Tam, tedy o padesát let dříve, už mu stavaři, drsní chlapíci, říkali „svatej“. Jen stavbyvedoucí mu říkal „pane profesore“.

Stanislav vykládal panely, které já nakládal v Prefě na trajlery. Možná jsem nechtěně dopomohl k tomu, že více vynikla jeho svatost. Chlapi na stavbě totiž říkali: „Ten, co nás nakládá, je hotovej čert. Ale ten, co nás vykládá, ten je svatej, hotovej anděl.“

Ti chlapi od trajlerů totiž místo nakládání často laškovali s mými mladými vazačkami břemen a já musel držet panel na laně nad jejich hlavami zbytečně dlouho. Další auta čekala! A chlapi někdy i zmizeli s holkou kdesi na skládce a já marně troubil, hulákal a nadával česky i maďarsky. Proto jsem byl pro ně čert – navíc s černými vlasy. Nahoře na stavbě Lesná žádné ženské nebyly, Standa rychle v klidu vytahal panely – a tak byl „anděl“…

Přišel listopad 1989. Čekalo se, že se Krátký stane brněnským biskupem. Nepodařilo se. Nevím, zda se alespoň podaří propašovat na jeho náhrobek biskupský titul. Za totality se to podařilo na náhrobku tajného biskupa Felixe Davídka: nenápadná tři písmenka „EPP“. Ať oba odpočívají v pokoji! A s nimi skrytá církev totalitních let.

 odeslat článek     vytisknout článek