Aktuality

Výstava Klementinum v datech a obrazech prodloužena

Expozice instalovaná v Křižovnických chodbách, které se v roce 2006 změnily v Galerii Klementinum, má za cíl poukázat na významné kulturní a společenské postavení Klementina a představit osobnosti, které tam kdysi působily. Mezi exponáty jsou i předměty z dočasně uzavřených částí bývalé jezuitské koleje, které prochází rozsáhlou opravou.

První jezuité přišli do Prahy v roce 1556 a svou první kolej nedaleko karlovu mostu postupně proměnili na centrum kultury a vzdělanosti. Mezi vzácné exponáty patří kopie dopisu s podpisem sv. Ignáce z Loyoly, zakladatele jezuitského řádu a kopie zakládací listiny císaře Ferdinanda I., kterou dal vzniknout „koleji“ a škole u sv. Klimenta.

Na jednotlivých panelech jsou zmapovány kulturně-politické plány jezuitů, které byly ve své době mimořádně progresivní a novátorské. Vyžadovaly např. zbudování odpovídajícího komplexu církevních a školních budov s učebnami, knihovnou, kabinety, lékárnou, tiskárnou, kostely, kaplemi či astronomickou observatoří.

Stavební vývoj Klementina probíhal takřka nepřetržitě po celou dobu působení řádu. Je zde představen v podobě jezuitských stavebních plánů. Zajímavá je kopie plánu Klementina ze sklonku 17. století z jezuitského archivu v Římě, kde jsou popsány jednotlivé prostory objektu. Z mnoha jezuitských aktivit se dozvídáme o jezuitské tiskárně, získané od dědiců Daniela Adama z Veleslavína, jež sloužila nejen zájmům řádu, ale též potřebám univerzity.

Součástí tehdejší jezuitské výuky a propagace řádu bylo divadlo. Vrchol divadelní činnosti spatřovali jezuité v alegorických hrách. Na klementinských nádvořích se při významných slavnostních událostech stavělo velkolepé jeviště, na kterém deklamovalo padesát či více žáků a hlediště, které pojalo stovky návštěvníků. Známá jsou například provedení tragedie o sv. Václavu (1567) či hry o proroku Eliášovi (1610). Součástí areálu byla i výborně vybavená lékárna, jež sloužila nejenom členům koleje, ale zdarma i chudině. Řada nádob, mj. dřevěná krabice na léky či keramická dóza (obě z 18. stol.), připomíná dobové lékárnictví.

Jezuitský řád dbal na dobrou úroveň školství, jež se neomezovalo pouze na chlapce ze šlechtických rodin, ale zahrnovalo i posluchače neurozené. Pouhé tři měsíce po příchodu členů Tovaryšstva Ježíšova do Prahy, zahájili jezuitští otcové výuku. Již v r. 1562 fungují v Klementinu nižší a vyšší školy – gymnázium, fakulta filozofická a teologická. Statistika dokazuje, jak významné a rozsáhlé byly jezuitské koleje. V první třetině 18. století, po dokončení výstavby Klementina, zde žilo na 200 členů jezuitského řádu a vzdělávalo se zde 2000 žáků a studentů.

Výstava rovněž zmiňuje významné osobností řádu: Petra Canisia, který přivedl do Prahy první skupinu jezuitů, Edmunda Campiona, profesora a brilantního řečníka, Bohuslava Balbína, historika, či Roderiga Arriagu, významného filozofa a teologa a mnohé další.

Jedním z cílů výstavy je zpřístupnění exponátů, které jsou běžně umístěny v nejvzácnějších historických prostorách Klementina - v Barokním knihovním sále, Astronomické věži či Zrcadlové kapli. Za všechny jmenujme matematické přístroje původně z Matematického muzea (nejstarší veřejné muzeum v českých zemích), několik unikátních astronomických hodin geniálního jezuitského matematika a mechanika Jana Kleina, přístroje astronoma a fyzika Josefa Steplinga, Valckovy barokní hvězdné a zeměpisné globy, sextanty a mnoho dalších.

Příjemným a aktuálním zpestřením výstavy může pro návštěvníka být řada exponátů, které byly objeveny v souvislosti s právě probíhající rekonstrukcí areálu v nedávno uplynulých měsících. V rámci archeologického výzkumu pod Zrcadlovou kaplí, prováděném archeologickým oddělením Národního památkového ústavu byly objeveny pozůstatky středověkých domů a z výplně břidlicové jímky byla vyjmuta unikátní skleněná nádoba tzv. kutrolf (1. pol. 15. stol.), vystavena je dřevěná truhla, nalezená při odebírání náspu v podlaze přízemí traktu do Platnéřské ulice, po demontáži souvrství podlah.

Kuriozitou jsou exponáty, objevené dělníky ve 3. patře v křídle do Seminářské ulice při rekonstrukci střešního zateplení - buřinka a prkno, na kterém je nápis „stavěno roku 1923“ (tzv. machoňovská přestavba) spolu se jménem dotyčného dělníka, který tam prkno i s buřinkou ukryl.

Foto: Eva Hodíková. Zdroj: Národní knihovna ČR

(red)

 odeslat článek     vytisknout článek