Aktuality

Slovensko-českým novicmistrem se stal Jan Adamík

„Později může dojít k nějakým změnám, ale podstatné věci se měnit nebudou, protože formační program je dlouhodobý a osvědčený. Navíc je v jednotlivých evropských noviciátech velmi podobný," vysvětluje v rozhovoru pro internetový portál Jesuit.cz Jan Adamík.

Ružomberok leží v západní časti Liptovské kotliny a je obklopený Velkou Fatrou a Nízkými Tatrami. Ve formačním domě jsou v současné době dva čeští novicové. Už druhým rokem je v Ružomberku Jiří Hebron. Naopak nováčkem je Petr Hruška, který začal svůj noviciát v listopadu minulého roku. Společně s ním jsou na prvním roku další čtyři slovenští novicové.

„Jsou to, nakolik mohu po pár dnech soudit, mladí, odhodlaní a zapálení muži, kteří touží poznávat Boha na cestě ignaciánské spirituality, a dá-li Pán a oni svůj souhlas, tak potom, jako Ježíšovi druhové i sloužit ostatním lidem v poznávání velikosti lásky dobrého Boha k nám lidem,“ uvedl nový magistr.

Adamíka však překvapilo, nakolik mu dělá problém slovenština. „Obtíž v mém případě vyplývá z prostého faktu, že jsem působil v Českém Těšíně, kde jsme sloužili mše svaté česky i polsky. Slovenština je jazyk mnohem bližší polštině než češtině, a tak dochází k tomu, že se mi polské modlitby pletou do slovenských, jednoduše tam ta polská slovíčka nějak automaticky padají. Chce to jen trpělivost a trochu času,“ svěřuje se novicmistr.

Bývalý magistr Vojtěch Suchý, který se zatím přesunul na své nové působiště do Děčína, neskrývá ze změny v noviciátě svou radost. „Konečně nebude český magistr noviců nejstarší v celé Evropě,“ směje se Suchý. Svou službu předal 1. února, ale slovenský provinciál Peter Bujko se s ním oficiálně rozloučil a za jeho zásluhy mu poděkoval už během bohoslužby 30. ledna v Ružomberku. Na akci nechyběl ani český provinciál František Hylmar. Při této příležitosti byl zároveň věřícím představen nový magistr noviců.

Smyslem noviciátu je především ověřit, nakolik je povolání zájemce o vstup do jezuitského řádu opravdu autentické a ryzí. Novic proto musí procházet různými situacemi, zážitky a zkušenostmi, aby je pak mohl pod citlivým vedením magistra vyhodnocovat a prohlubovat zároveň svůj osobní vztah k Bohu. Člověk je tak na jedné straně formován, na straně druhé si může osvojit způsoby apoštolského poslání jezuitského řádu. Nejdůležitější noviciátní zkušeností jsou plné ignaciánské exercicie, které trvají celý měsíc.

(jar)

 odeslat článek     vytisknout článek