Aktuality

Papež se v katechezi věnoval postavě Petra Kanisia

Papež ve své katechezi nejprve převyprávěl životopis tohoto tak plodného muže, rodáka z holandského Nijmegen. Do řádu vstoupil Kanisius pod vlivem Petra Fabera, po jehož vedením si udělal duchovní cvičení. Zúčastnil se spolu s dalšími dvěma jezuity, Diegem Lainezem a Alfonsem Salmeronem, Tridentského koncilu. Ignác z Loyoly jej povolal do Říma, aby zde dokončil svou formaci. Kanisius pak v Boloni dosáhl doktorátu a brzy na to byl určen pro apoštolát v Německu.

Papež zmínil ve své promluvě také jeho vroucí modlitbu, kterou měl před tímto svým nelehkým posláním pronést v bazilice sv. Petra a v které dostal od Boha sílu a odvahu. „Kanisiovo poslání se jevilo jako téměř nesplnitelné. Byl pověřen oživením a obnovou katolické víry v německých zemích, což bylo možné jenom silou modlitby, jedině od středu, totiž z hlubokého osobního přátelství s Ježíšem Kristem, přátelství s Kristem v jeho těle, církvi, které je třeba živit eucharistií, jeho reálnou přítomností,“ pokračoval Benedikt XVI. ve své promluvě.

Papež pak připomněl práci tohoto učitele církve na novém katechizmu, a to že roku 1556 založil jezuitskou kolej v Praze a až do roku 1569 byl prvním představeným jezuitské provincie Horního Německa. V této době založil hustou síť komunit a kolejí, které byly opěrnými body pro katolickou reformu.

Ve své promluvě pak Benedikt XVI. zdůraznil, že Petr Kanisius získal velký vliv ve společnosti mimo jiné i proto, že udržoval kontakty s významnými osobnostmi své doby a také si získal věhlas svými spisy. Vydával také díla patristických otců, modlitební knihy, životopisy světců nebo homiletické texty. Nejvíce se ovšem proslavily jeho tři katechismy napsané v letech 1555 až 1558. Využil metodu otázek a stručných odpovědí. Katechismy nejsou polemické, ale používají biblické citáty. Ještě za života autora Petra Kanisa byl tento spis vydán více než dvěstěkrát a do konce 20. století následovaly stovky další vydání v mnoha světových jazycích.

„Pro svatého Petra Kanisia je charakteristické, že dovedl harmonicky skloubit věrnost dogmatickým principům s úctou ke každé osobě,“ prohlásil ve své katechezi papež. Ocenil i to, že se tento jezuitský světec v době silných konfesních přenic „vyhýbal trpkosti a hněvivé rétorice, a to je něco výjimečného a vzácného v době tehdy probíhajících diskusí mezi křesťany.“ Jeho hlavním úsilím bylo podle představit duchovní kořeny a znovu oživit víry v církev. „Pomáhala mu v tom rozsáhlá a pronikavá znalost Písma svatého a církevních otců. Byla to tatáž znalost, která nesla jeho osobní vztah k Bohu i jeho solidní spiritualitu, kterou převzal od devotio moderna a porýnské mystiky.“

V závěrečné části své promluvy se pak papež zabýval právě spiritualitou apoštola Německa a na jednom z jeho deníkových zápisů poukázal na jeho hluboké osobní přátelství s Ježíšem. V něm Kanisius vděčně vzpomíná na to, že mu Kristus otevřel své srdce. „Potom uviděl, jak mu Spasitel dává šat sešitý ze tří dílů, kterými jsou pokoj, láska a vytrvalost. Oděn do tohoto šatu z lásky, pokoje a vytrvalosti pak Kanisius koná dílo obnovy katolicismu. Přátelství s Ježíšem, které je středem jeho osobnosti, a je živeno láskou k Bibli, svátostem a církevním otcům, se zřetelně pojilo s vědomím, že je v církvi pokračovatelem poslání apoštolů. To nám připomíná, že každý autentický evangelizátor je vždycky nástrojem sjednocení s Ježíšem a Jeho církví a proto je plodný,“ zmínil ve své katechezi papež.

Benedikt XVI. neopomněl upozornit ani na liturgický akcent v christocentrické spiritualitě svatého Petra Kanisia, který ve svých spisech kladl velký důraz na význam slavení liturgie, výklad evangelia a na svátosti, ale také důležitost každodenní osobní modlitby. Tyto apely jakoby dodnes neztratily na své aktuálnosti, domnívá se papež. „Uprostřed tisíce aktivit a rozmanitých podnětů, které nás obklopují, je nezbytné nalézat každý den chvíle usebranosti před Pánem, naslouchat mu a mluvit s ním.“

Svatý otec pak svou středeční promluvu zakončil poukazem na trvalou hodnotu svědectví, které církvi Kanisius zanechal, především svým životem. „Jasně učí, že apoštolské poslání je pronikavé a přináší plody spásy v srdcích pouze tehdy, když je kazatel osobním Ježíšovým svědkem, dovede být Jeho nástrojem a těsně jej s ním spojuje víra v jeho evangelium a v jeho církev, mravně koherentní život a modlitba nepřetržitá jako láska. A to platí pro každého křesťana, který chce věrně a s nasazením žít svoje přilnutí ke Kristu,“ uzavřel svou katechezi papež.

Zdroj: RaVat

(red)

 odeslat článek     vytisknout článek