Články / Články Dnes je 14. 5. 2024  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy




Články

         A     A     A

Magis znamená více

Pondělí, 24.10.2011
Ohlédnutí za úspěšnou prázdninovou akcí

Jan Regner

Ve Španělsku se v první polovině srpna konal ignaciánský předprogram Světového dne mládeže nazvaný MAGIS 2011. Na začátku srpna se vydalo také několik desítek Čechů do severošpanělské Loyoly, rodiště sv. Ignáce, aby se této akce zúčastnili.


„Mám radost z celé řady úžasných momentů, které jsem mohl prožít během nabitého programu posledních tří týdnů. Byly to momenty setkání s novými i starými známými, momenty sdílené radosti a bolesti s lidmi, kteří mně byli svěřeni,“ netají své zážitky jezuita Pavel Bačo, který českou skupinu vedl. Nejdříve se všech 3.000 účastníků předprogramu z celého světa sjelo na setkání do Loyoly, které proběhlo ve dnech 5. - 7. srpna. Tam měli možnost se blíže seznámit s rodištěm svatého Ignáce, ale také prožít společný duchovní program, festivaly, workshopy, koncerty a mnoho dalšího. Vrcholem byla mše svatá v neděli 7. srpna, kterou na pódiu před bazilikou celebroval generální představený jezuitů P. Adolfo Nicolás.

Na začátku liturgické oslavy Nicolás vyzval všechny přítomné k tomu, aby si stejně jako svatý Ignác zachovali srdce plné touhy. Ve své promluvě položil klíčovou otázku, kde a jak nás Bůh oslovuje. S odvoláním na úryvek z První knihy královské pak nabídl i odpověď: „Hospodin k nám promlouvá jako jemný vánek.“ Proto i v naší vlastní historii musíme hledat Boha tak, že sestoupíme domů, do hlubiny našeho srdce, kde k nám Bůh mluví, rozvedl tuto myšlenku Nicolás. Svou promluvu pak generální představený zakončil přáním, aby MAGIS 2011 a papežova návštěva v Madridu posílily víru všech účastníků.

Akce inspirovaná ignaciánskou spiritualitou pak pokračovala až do 14. srpna v menších mezinárodních skupinách do 25 účastníků, které absolvovali své specifické programy na různých místech Španělska a Portugalska, ale i Maroka, Francie či Kanárských ostrovů. „Já jsem odjel do Barcelony, kde jsem se spolu s dalšími sedmi účastníky z České republiky, sedmi z Kolumbie a sedmi z Polska věnoval sociální službě,“ vzpomíná Bačo. „Navštěvovali jsme seniory v domovech sociální péče či přímo v jejich domácnostech.“

Vyvrcholením celého programu byla účast poutníků na Světovém dni mládeže (SDM), mezinárodním setkání s papežem Benediktem XVI. To se konalo v Madridu od 15. do 21. srpna. Užitek podobných akcí spatřuje Bačo v tom, že člověk může citelně zakoušet všeobecnost církve. Za velmi důležitou považuje i příležitost k svědectví. „Ne ve smyslu nějakého násilného hurá-hlásání evangelia z reproduktorů. Spíše v tom, že na těchto setkáních jsou mladí přítomni, jak se chovají, že se otevřeně hlásí k víře a církvi,“ dodává.

V rámci SDM proběhl od 16. do 19. srpna opět festival krátkých filmů Iñigo, který jezuité pořádali už potřetí. Cena se uděluje tvůrcům mladším 35 let za snímky hrané, dokumentární nebo animované s duchovním přesahem.

Pozvánka k hledání

„Samotný Madrid se na několik dní proměnil v neuvěřitelné globální mraveniště, ve kterém se poutník snadno ztratil,“ říká jeden z českých účastníků ignaciánského předprogramu, Ladislav Čepelka. V rámci stánků řádů, kongregací a různých společenství v parku Retiro se prezentovali i jezuité. Návštěvník lehko získal úvody do ignaciánské spirituality, životopisy sv. Ignáce z Loyoly a kontakty. Zájemcům byli také k dispozici dva jezuité, ochotní odpovídat na všetečné otázky.

„Patrně nejnáročnější na přípravu byla expozice věnovaná působení jezuitských misionářů v Latinské Americe,“ chválí Čepelka výstavu, která byla zamýšlena pro šedesátiminutovou prohlídku, ale tolik času návštěvníkovi zpravidla nestačilo. Nechyběly modely staveb, audiovizuální projekce a fakta od vzniku přes vývoj až po konec tzv. redukcí, včetně jejich odkazu dnešnímu světu. „Přesto na mne nejvíce zapůsobily vhodně zvolené úryvky z dopisů a rozvrh běžného dne, které nejlépe sdělovaly atmosféru doby,“ říká Ladislav.

Dveře mladým z SDM otevřela jezuitská univerzita Comillas, kde probíhal program s ústřední myšlenkou „Povolání křesťana-studenta v globalizovaném světě“. Zájemcům byl otevřen i kostel, ve kterém probíhaly téměř nepřetržitě adorace, katecheze, vedené i soukromé modlitby, koncerty a svědectví.

Neméně zajímavá byla expozice sbírky plakátů s názvem Země: prostředí pro člověka. „Vysoce na mne – a nejen na mne – zapůsobila svým pojetím, kdy se věcně věnuje několika zásadním bodům ve vývoji Vesmíru, Země, života a člověka,“ chválí výstavu Čepelka. „Působila nevtíravě a inteligentně, jako pozvánka k hledání.“ Na tvorbě řady textů spolupracovali také jezuité z Vatikánské observatoře.

Domov srdce

Ignaciánského programu MAGIS 2011 se zúčastnila i předsedkyně brněnského VKH Lenka Češková. Ta vzpomíná, že na ni velký dojem udělalo Ignácovo rodiště. Vnímala v něm atmosféru duchovního domova, prostředí, kde je doma lidské srdce. „Bůh k člověku promlouvá skrze lidi, které mu posílá do cesty, a to jsem jasně poznávala po celou dobu,“ vzpomíná.

Do městečka na úpatí baskických hor česká skupina dorazila s autobusem plným mladých lidí z Koreje. „Pro mě byli prvním větším kontaktem s asijskou církví a také možností osobně zažít skutečnost, že misijní působení sv. Františka Xaverského a jeho následovníků opravdu mělo smysl,“ dodává. „Když nás u chrámu sv. Ignáce dobrovolníci přivítali zpěvem a tancem, jasně jsem pocítila, že místo, kam přicházíme, není pouhou historickou památkou, nýbrž zdrojem života,“ dodává Lenka.

„Sv. Ignác vás přijímá u sebe doma”, těmito slovy byli uvítáni i čeští poutníci při ranní modlitbě následujícího dne. „Domov sv. Ignáce jsem pak blíže poznávala během celého dne. V Kapli obrácení, někdejším pokoji sv. Ignáce na hradě pánů z Loyoly, jsem mohla být přítomna na mši se skupinkou Američanů, ale také později, už za tmy, velmi dlouho úplně sama,“ vzpomíná předsedkyně brněnského VKH.

„Poslední noc ve Španělsku jsem pak strávila na koncertě paraguayských hudebníků. Původně jsem se vydala na výstavu o jezuitských redukcích v Paraguayi, abych se – jako kulturní historik – dozvěděla něco nového o Paraguayi raného novověku. Nakonec jsem měla možnost velmi intenzivně se setkat s Paraguayí dnešních dnů a přesvědčit se, že to všechno není jenom historie, ale i skutečný současný život,“ uzavírá své vyprávění Lenka.

Víra a kultura ve Valencii

Zajímavá zkušenost čekala Báru Mitášovou ve Valencii. Spolu se skupinkou mladých lidí z Portugalska, Rumunska, Mexika a španělskými jezuity mohla během týdne nahlédnout do několika rozdílných náboženství a kultur. První den byl věnován křesťanství. Členové této výpravy nejprve navštívili honosnou valencijskou katedrálu, ve které se nachází údajný Kristův kalich a největší monstrance na světě. Poté je ochotně přijali pravoslavní křesťané, u nichž se mimo jiné mohli blíže seznámit s tvorbou ikon.

Další den se zvídavá skupina vydala k muslimům. Ti jim přiblížili základní pilíře islámského náboženství, ramadán a poutní místa, ale učili je například i základům kaligrafie. Nemohla chybět ani návštěva mešity a účast na jedné z jejich pěti denních modliteb.

Jako poslední ze světových náboženství přišel poté na řadu hinduismus. V hinduistickém chrámu se mohli členové mezinárodní skupiny seznámit se základy tohoto vyznání a zúčastnili se obřadu, při kterém si vybrali nějakého nového bratra či sestru, aby se pak po celý zbývající život k němu tak chovali.

Poslední dva dny se pak všichni vydali na pláž a chystali krátké vystoupení a jídlo, které by vhodně představilo Českou republiku na slavnostním závěrečném večeru. Každý den také dostávali několik myšlenek a ve skupinkách rozdělených podle jazyků pak sdíleli své zážitky a postřehy z jednotlivých návštěv. Tato aktivita byla příležitostí nejenom poznat jiné kultury, náboženské směry a postoje konkrétních lidí, ale také bořit mýty, které si člověk často i podvědomě buduje.

Bára Mitášová vzpomíná na muslima Sammiho, který pracuje v jezuitské škole a strávil s mezinárodní skupinou celý týden. Vyzýval je přitom, aby nechali stranou vše, co je odlišuje, a rozmlouvali spíše o tom, co jednotlivá vyznání spojuje. „A myslím, že právě o tom náš týden byl. Nehledat rozdíly, které akorát zapříčiňují hádky, ale společné myšlenky, které nás sjednocují,“ dodává Bára.

Pouť v Portugalsku

Docele jiné byly zážitky Šárky Daňkové, která se vydala na pěší pouť do Portugalska. Z Loyoly vyrazili nejprve autobusem do portugalského města Covilhã, které je obklopené malebným pohořím Serra da Estrela. „Už jen při pohledu na tyto vysoko se tyčící kopce jsem měla intenzivní pocit Boží přítomnosti,“ vzpomíná Šárka na pocity, které zakusila dříve, než se vydali na vrchol.

„Naše putování v horách bylo na jedné straně objevováním krásy přírody a blízkosti Stvořitele a na druhé straně poznáváním mladých lidí z Portugalska, Španělska a Francie,“ pokračuje Šárka. V srdečných rozhovorech skupině poutníků nepřekážely jazykové bariéry ani kulturní odlišnosti.

Každý den začínal ranní modlitbou a bohoslužbou, večer česká šestice utvořila menší kroužek a povídala si o tom, jak kdo prožil den, co ho zaujalo a vše skončilo krátkou modlitbou. „Byla to pro nás vždycky důležitá chvilka ztišení, zamyšlení a především sdílení,“ vysvětluje Šárka. Program byl opravdu velmi rozmanitý. Poutníci také po cestě nahlédli do procesu výroby tradičního ovčího sýru, navštívili historická městečka anebo potěšili seniory v domovech důchodců. „Nikdy nezapomenu na všechnu péči, kterou nám naši organizátoři poskytovali a jak se o nás s láskou starali, abychom měli vždy vše, co potřebujeme, nebo ještě více, než jsme vůbec potřebovali,“ říká Šárka a dodává, že i farníci v jednotlivých obcích byli velmi pohostinní.

„Jsem nesmírně vděčná našim duchovním pastýřům, otcům jezuitům z Portugalska a Francie, kteří nás provázeli po naší mnohdy nerovné cestě k Bohu. Nádherným zážitkem byla mše svatá u jezera kousek pod nejvyšší horou Portugalska, Torre. Zde nám jako oltář sloužil obrovský kámen a příroda kolem byla ten nejkrásnější chrám, který jsem kdy viděla,“ uzavírá své vyprávění Šárka. „Nedokážu slovy popsat, jak úžasný a podnětný tento týden byl. Můžu ale říct, že magis znamená opravdu více.“


Více: oficiální internetové stránky MAGIS 2011


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
23.4.2024 Studentský Velehrad začíná již za dva týdny
29.9.2022 Rozbíhá se nový akademický rok
21.9.2021 Nový akademický rok začíná
16.9.2020 Vysokoškoláci zahájí nový akademický rok
24.9.2019 Vysokoškoláci zahajují nový akademický rok



Náš tip





Úmysly Apoštolátu modlitby

Úmysl papeže
Za formaci řeholnic, řeholníků a seminaristů
Modleme se, aby řeholnice, řeholníci a seminaristé dozrávali na své cestě povolání díky lidské, pastorační, duchovní a komunitní formaci, a stávali se tak věrohodnými svědky evangelia.

Národní úmysl
Za mistrovství světa v hokeji v Praze a Ostravě
Modleme se, aby sportovci i diváci mistrovství světa v hokeji dostali novou inspiraci v úsilí o férový přístup k životu a o harmonii duše a těla.

více »

Nejbližší akce

Duchovní obnova pro mládež


Víkend pro zájemce o jezuitský řád


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní pobyt pro seniory


Duchovní obnova pro všechny


Duchovní cvičení pro řeholní sestry


Duchovní pobyt pro seniory


více »

Kalendárium

Svátek sv. Jana Nepomuckého

Památka sv. Ondřeje Boboly


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil