Články

Nový jezuitský světec

Ondřej Špaček

Jelikož tato osobnost není u nás příliš známa, neuškodí se v krátkosti s jeho barvitým a dobrodružným životem seznámit. Jacques Berthieu (1838-1896) se narodil do rodiny rolníků na farmě Monlogis, ležící blízko Polminhacu ve Francouzském středohoří. V mládí se na farmě věnoval hlavně manuální práci, ale našel si čas i na studium a rozhodl se nastoupit do semináře v diecézi Sain-Flour. Po jeho absolvování byl 21. května 1864 vysvěcen na kněze. Celých devět let sloužil jako diecézní kněz, než se v něm začalo ozývat volání po stále intenzivnějším náboženském životě. Ve svých pětatřiceti letech se rozhodl na toto volání přitakat a na podzim 1873 vstoupil do jezuitského noviciátu.

Vnitřní hlas ale ani poté neutuchal a brzy se v něm probudila touha stát se misionářem. Do misií na Madagaskar byl nakonec poslán ještě před oficiálním dokončením noviciátu. Slavné sliby tak skládal těsně před odjezdem na své první působiště, ostrov Sainte-Marie. Zde se naučil domorodý jazyk a pak vyučoval hlavně děti a mladé lidi, vysluhoval svátosti a staral se o nemocné. Roku 1880 ovšem vydala francouzská vláda zákon, který de facto vyhnal jezuity ze všech území, jež byla pod francouzskou nadvládou, což se týkalo i ostrova Sainte-Marie. I Berthieu byl tedy nucen ostrov opustit.

V té době se na Madagaskaru rozhořely dva válečné konflikty mezi imerinskou říší, jež ovládala v podstatě celý Madagaskar, a dobyvateli z Francie. Tyto konflikty rozhodně velice znesnadňovali působení horlivého jezuity, nicméně i přesto se mu v letech 1886 až 1895 podařilo vybudovat přes deset dalších misijních stanic.

V roce 1895 vypuklo na ostrově povstání Merinů, jenž bylo odpovědí na francouzskou okupaci a bylo vedeno proti všem cizincům bez rozdílu. To nakonec bylo sice potlačeno, ale mezitím se po ostrově rychle šířilo a zanedlouho dorazilo i do regionu Andainarivo, kde v té době působil i Jacques Berthieu. Tak se 25. května nepokoje přiblížily natolik, že byla nařízena evakuace celé oblasti. Ačkoliv měl Berthieu možnost jakožto cizinec rychle odjet do bezpečí, přesto se rozhodl s domorodými obyvateli zůstat.

Nakonec mu bylo 6. června doporučeno, aby se snažil odvést své lidi do hlavního města Tananarive. Tam však už bohužel nestačil dorazit. Brzy poté, co vyrazil na cestu, ho totiž povstalci dohnali a zajali. Strhali z něj oblečení, bili ho a nechali ho takto jít ve studeném dešti až na místo, kde sídlil vůdce rebelů. Zde dostal velkorysou nabídku, že bude jeho život ušetřen a díky svému vzdělání se stane poradcem povstalců. To vše ale pod podmínkou, že se vzdá své víry. Na to Berthieu odvětil, že tato nabídka je pro něj nepřijatelná a než by opustil svou víru, raději zemře. Brzy nato byl usmrcen střelnou ranou do hlavy a jeho tělo vhozeno do řeky.

Roku 1916 byla poprvé otevřena otázka jeho kanonizace. Za pár desítek let byl roku 1964 tehdejším papežem Pavlem VI. prohlášen za mučedníka a poté následujícího roku blahořečen. Kanonizační ceremonie se bude pravděpodobně konat v říjnu tohoto roku.

 odeslat článek     vytisknout článek