Články

Pocta působení jezuitů v Klatovech

Jiří Štancl

Všechny přednášky byly zajímavé a probíhaly v krásném prostředí městské knihovny, umístěné v budově bývalé jezuitské koleje. Nevelký sál knihovny se rychle naplnil. Přišlo asi 80 posluchačů, několik jich sledovalo program - přenášený na obrazovku - z předsálí.

Vstup patřil Doc.Dr. Ivaně Čornejové s tématem "Jezuité v českých dějinách". Stručně řečeno, autorka nezklamala ani nepřekvapila. Vyslechli jsme faktografický přehled života zakladatele řádu Iniga de Loyoly, pozdějšího svatého Ignáce, přehled historie jezuitského řádu a jeho působení v Čechách. Tématem bylo dáno, že autorka se držela období do zrušení řádu v r. 1773, o jeho činnosti po obnovení od roku 1814 se už dále nemluvila. Nakonec přidala několik poznámek na téma Bajky o jezuitech, které vesměs vycházely ze spisku odpadlého polského jezuity Kozlowského. Na mysl mi v té souvislosti přišlo jméno jiného odpadlého člena řádu, Itala Alighiera Tondiho, jehož knihu s názvem Jezuité vydal socialistický blok s velkou propagandou v 60. letech 20. století.

Klatovský rodák Mgr. Černý zaujal úvahou o vztahu pojmu "zázrak" a "přírodní vědy". Barokní člověk tyto oblasti vnímal přirozeně jako součást jediné životní zkušenosti. Myslím, i když to Mgr. Černý výslovně neřekl, že jejich ostře vnímaný protiklad je produktem karteziánského vývoje evropského myšlení, to je druhé půle 17. století a doby po něm (Descartes zemřel 1650, Pascal 1662, Newton 1727), tedy vývoje, který jednu oblast skutečnosti prohlásil za "vědeckou", druhou za "nevědeckou". Mgr. Černý zdůraznil, že hodnocení "zázraku" z "vědecké" pozice je nekorektní, neboť se zcela vymyká kompetenci přírodní vědy a jejímu metodologickému aparátu.

Živý zájem vyvolala vtipně podaná přednáška Doc.Ing. Mačáka z liberecké Technické univerzity o belgickém matematikovi Theodoru Moretovi, který působil jako rektor klatovské jezuitské koleje v první polovině 17. století. Matematika tehdy spojovala aritmetiku, fyziku, astronomii a "muziku" (nauku o intervalech). Poskytovala tedy poznání širší, i když mělčí. Dnes matematik proniká daleko hlouběji, ovšem v omezené, specializované oblasti. Jeho specializace je vykoupena ohraničením oblasti jeho bádání. Otázka je, je-li to přednost. Doc. Mačák na závěr vysvětlil v baroku popisované tzv. Heronovo zřídlo, tj. vodotrysk, vytlačující vahou vody sloupec vzduchu a tím působící tryskání vody vzhůru a upozornil na možnost vyrobit jej z pet lahví.

P. Petr Havlíček SJ hovořil o životě zakladatele zdejší koleje, P. Vojtěcha (Alberta) Chanovského SJ. Ten je rozporně hodnocen jak historiky 20. století (Vašica kladně, Černý záporně), tak i 17. století (Tanner kladně, evangelická kronika záporně). Postava Chanovského, způsob jeho života - askeze, nedbání na sebe, až fanatická horlivost - vyvolaly nejživější diskuzi celého dne. V ní pak moderátor, pan Karel Mráz, převedl pozornost k dalšímu tématu, ignaciánské spiritualitě, to je k tomu, co dělá jezuitu jezuitou. Ve výkladu s pomocí Power Pointu se střídali P. Havlíček a P. Hylmar, provinciál jezuitského řádu v Čechách.

Odpoledne byla v kostele na náměstí ukázka barokního jezuitského divadla s výkladem Dr. Valentové a Mgr. Jackové z Historického ústavu Akademie věd ČR a večer Rekviem - zádušní mše za všechny, pohřbené v katakombách pod kostelem - jezuity, šlechice, měšťany i prostý lid.

V neděli 29. dubna od 8.30 byla v témže kostele na programu slavnostní mše, při níž promluvil P.ing. František Hylmar SJ a stálo to za to. Z reality vycházející otevřený proslov ukazoval cestu mířící vysoko nad zapšklé naříkání nad zkažeností doby a lidí, které bývá v kostele ke slyšení.

Na závěr P. Miroslav Herold SJ vyložil stavební a umělecké dějiny kostela sv. Ignáce s využitím poznatků, které získal studiem pramenů v archivech v Římě a které dosud nebyly publikované. Přednáška trvala hodinu a půl a přišlo na ni okolo 150 posluchačů.

Sdružení Klatovské katakomby, jmenovitě jeho předsedovi ing. Václavu Chroustovi, se podařilo zorganizovat akci, která se pro Klatovy stala ozdobou a která by třeba mohla pokračovat další iniciativou - ideovým propojením kostela, bývalé koleje a bývalého latinského gymnázia (budovy přilepené zezadu ke kostelu). Podobný komplex jezuitských staveb existuje v Čechách v Kutné Hoře a mohl by se stát nejen turistickou atrakcí, ale atributem města, ukazujícím k jednomu z uzlových bodů, z nichž vyrůstá jeho přítomnost - a o němž toho ještě mnoho nevíme.

S laskavým svolením autora převzato z www.akstancl.cz/stancl.

Prohlédněte si FOTOGALERII z akce.

 odeslat článek     vytisknout článek