Aktuality

Obnovené svatoignácké varhany požehnal kardinál Dominik Duka

Ve svém kázání při slavnostní děkovné mši svaté u příležitosti požehnání obnovených svatoignáckých varhan zdůraznil kardinál Dominik Duka, že část této slávy a díků patří sv. Anežce České, jejíž svátek slavíme právě dnes a které mimo jiné vděčíme za události roku 1989 a za to, že dnes můžeme žít ve svobodě.

Kardinál zdůraznil, že tato žena byla „svatá“ v pravém slova smyslu, tedy byla si vědoma toho, co skutečně znamená následovat Krista, a měla v sobě „jiskru Boží jinakosti“. „Kéž by přišla a našim koalicím a opozicím řekla, jak se má vládnout,“ vyjádřil své přání Duka a podtrhnul, že sv. Anežka Česká dokonale pochopila svou dobu a spoluvytvářela politickou strukturu země v širším kontextu, než byly pouze hranice českého království. Konkrétním způsobem odpovídala na potřeby své doby a ve svém klášteře Na Františku, uprostřed tehdejšího „slamu Prahy“, založila sociální péči nejen v Čechách, ale v celé střední Evropě. Pražský arcibiskup ve svém kázání také poukázal na to, že to nejsou naši politici, kdo zaviňuje sociální problémy dnešní doby, ale že jsme to my sami – lhostejní, unudění a otrávení křesťané. „Dost svárů a hádek a ať zvednou hlas ti stateční. Ať se to najdou v této zemi – je to naše povinnost, jako křesťané jsme solí země,“ vyzval věřící shromážděné při slavnostní mši v kostele sv. Ignáce pražský arcibiskup Dominik Duka.

Slavnostní mši svatou doprovázel sbor a orchestr Arcibiskupského gymnázia s dirigentem Igorem Angelovem a sbormistry Petrem Klímou a Radkem Seidlem. Na varhany zahrál Přemysl Kšica a dlouholetý regenschori sboru při kostele sv. Ignáce Jan Blabla, který také osobně zažil demontování varhan roku 1988.

Na závěr mše svaté rektor kostela sv. Ignáce P. Josef Čunek SJ, který při kostele sv. Ignáce působí od roku 2004, přiblížil příběh obnovy historických varhan, od jejich demontování roku 1988 za P. Jiřího Skoblíka, přes obnovu pozitivu roku 2003 zásluhou jezuitského provinciála P. Vojtěcha Suchého SJ až po závěrečnou fázi obnovy, která probíhala od počátku roku 2011. Ta je dílem varhanářů z varhanářské dílny Kánský – Brachtl v Krnově – Krásných Loučkách, která právě roku 2011 dokončila rekonstrukci varhan v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora.

P. Josef Čunek také poděkoval těm, díky nimiž byla rekonstrukce historických varhan umožněna, především štědrému mecenáši Martinu Peroutkovi, který roku 2011 po dokončení rekonstrukce varhanní skříně přislíbil finanční zajištění rekonstrukce samotného nástroje, a tak umožnil plynulé pokračování obnovy varhan, ale také všem, kdo k obnově přispěli adopcí píšťaly či jiným způsobem. Rektor kostela upozornil rovněž na projekt „kolorování píšťal“, při němž jsou při hodinách výtvarné výchovy na Arcibiskupském gymnáziu v Praze využívány staré zinkové píšťaly, které byly při obnově vyměněny za cínové. Po mši svaté arcidiecézní organolog Štěpán Svoboda stručně shrnul dějiny výstavby varhan od jejich počátků v době barokní až po současný stav. Následoval koncert a společná prohlídka varhan s pohoštěním.

Obnovu varhan je stále možno podpořit adopcí píšťaly

Rekonstrukci varhan je stále možno finančně podpořit také symbolickou adopcí některé z píšťal či celého rejstříku. Zájemci o to stát se „kmotrem“ některé z píšťal mohou na adopci přispět různou finanční částkou, od 500,- Kč až po 6000,- Kč. Na základě vybrané píšťaly vystaví duchovní správa kostela pamětní list se jménem dárce i označením píšťaly a také potvrzení o daru pro odpis z daní. Bližší informace o možnostech adopce píšťaly naleznete zde.

Varhany zhotovil roku 1912 varhanářská dílna Emanuela Štěpána Petra, která byla také autorem varhan např. v kostele sv. Prokopa na Žižkově či sv. Ludmily na Vinohradech. Nové svatoignácké varhany vznikly kompletní přestavbou raně barokního nástroje při pouze nejnutnější úpravě jeho původní barokní skříně varhanní skříně z konce 17. století. Vzhledem ke statickým poruchám kůru byly varhany demontovány již roku 1988. S jejich obnovou se započalo teprve roku 2001. Během první fáze obnov, která se uskutečnila v letech 2001-2002, byla restaurována skříň pozitivu v zábradlí kůru. Druhá etapa byla zahájena až o deset let později. Během ní byly od roku 2011 postupně obnovovány jednotlivé části varhanního stroje, mimo jiné i jeho píšťalový fond, který je společně s varhanní skříní a hracím stolem památkově chráněn. Trojmanuálové historické varhany mají stejně jako v roce 1912 celkem 50 rejstříků a 3 100 píšťal. Nejmenší z píšťal měří 15 mm a největší 6 m.

Bližší informace o obnově varhan se dozvíte na webových stránkách Varhany pro Ignáce.
Fotografie ze žehnání varhan si můžete prohlédnout zde.

(smi)

 odeslat článek     vytisknout článek