Aktuality

Před 200 lety bylo obnoveno Tovaryšstvo Ježíšovo

P. Robert Danieluk, historik a archivář jezuitské generální kurie, v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas připomíná, že jezuité byli od začátku úzce spjati s římským biskupem. Kromě třech slibů chudoby, čistoty a poslušnosti v rámci slavné profese totiž vždy skládali ještě čtvrtý slib poslušnosti papeži ve všem, co se týká misií.

Klementa XIV. vedly v roce 1773 ke zrušení Tovaryšstva Ježíšova důvody politické, ideologické i ekonomické. Papež byl celé roky vystaven silnému nátlaku katolických mocností, zvláště španělského, francouzského a portugalského dvora. Ty si přály jezuity odstranit, protože je pokládaly za překážku ve svém záměru učinit církev součástí nového společenského řádu vybudovaného podle osvícenských ideálů. Církev měla být podřízena světské moci. Proto nejvlivnější vládci a političtí představitelé vytvářeli na papeže silný tlak, aby Tovaryšstvo Ježíšovo zrušil.

Po jednačtyřiceti letech však byl řád rehabilitován. Nešlo ovšem podle jezuitského historika o náhodu. "Mezi zrušením a obnovením Tovaryšstva se ve světě změnilo hodně věcí na rovině politické a také intelektuální. Především to byl výbuch Francouzské revoluce a její důsledky, tedy teror, gilotina, změny v politickém a společenském řádu a napoleonské války vedly samotné krále nebo jejich nástupce k přehodnocení jejich politiky," uvádí Danieluk. Papežství osvobozené od ochrany a tedy i vlivu katolických mocností tak znovu svobodně mohlo přehodnotit svoji politiku vůči jezuitům. Na základě tohoto vývoje Pius VII. nakonec Tovaryšstvo Ježíšovo znovu obnovil.

Historik v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas dále hodnotí i současný styl papeže Františka, který se vyznačuje životem bez okázalosti, jednoduchým a přímočarým projevem. Domnívá se, že to zcela jistě souvisí s jeho jezuitskou formací. "Nosíme v sobě svůj život, svoje zkušenosti, svoji formaci a spiritualitu. Zdá se mi, že je velmi obtížné rozlišit, kde je papež jezuitou a kde biskupem, knězem či Argentincem... To všechno jde pospolu. V mnoha jeho textech, kázáních anebo při různých osobních setkáních jsou patrné prvky spirituality svatého Ignáce, kterou nacházíme zejména v Duchovních cvičeních," zdůrazňuje jezuitský archivář.

Danieluk však upozorňuje na to, že ignaciánská spiritualita není vyhrazena pouze jezuitům: "Duchovní cvičení jsou dobrem pro celou církev a mnozí papežové ještě před Františkem to opakovaně potvrdili a učinili tak ku prospěchu celé církve." Ostatně církev se vyznačuje velkým bohatstvím spiritualit, které se osvědčily v různých okolnostech a epochách. Papež ignaciánskou spiritualitu, která je aktuální i v dnešní době, dokáže zprostředkovat velmi nevtíravě a lidé mu naslouchají, podotýká Danieluk. Jezuité by měli zpřístupňoval tento duchovní odkaz všem, kdo ho potřebují. "Snažíme se sledovat svoje povolání tímto způsobem," dodává archivář generální kurie jezuitského řádu.

Zdroj: Ravat

(red)

 odeslat článek     vytisknout článek