Jan Filip Jeningen

Narodil se roku 1642 v Eichstättu v dnešním Německu. V letech 1651–1659 navštěvoval jezuitskou školu v Eichstättu a byl členem mariánské družiny. Již ve čtrnácti letech se rozhodl vstoupit do řádu, ale na přání rodičů nejprve studoval filozofii a teologii v Ingolstadtu. Ve věku jednadvaceti let vstoupil 16. ledna 1663 do noviciátu hornoněmecké jezuitské provincie v Landsbergu nad Lechem.

Jako mladý student teologie a velký ctitel svatého Františka Xaverského napsal v roce 1669 svůj první dopis generálovi řádu, v němž žádal o vyslání na misie do Indie. V létě roku 1677 ho otec generál Gianpaolo Oliva navrhl na misii do Brazílie, ale k odjezdu nedošlo.

Kněžské svěcení přijal v roce 1672 v Eichstättu. Během třetí probace v Altöttingu (1672–1673), nejznámějším mariánském poutním místě v jižním Německu, získával pastorační zkušenost v péči o poutníky zpovídáním, kázáním a vyučováním katechismu. Sedm let působil otec Filip jako učitel na kolejích v Mindelheimu a Dillingenu. V roce 1680 byl poslán do Ellwangenu, aby převzal pastorační péči o školu a kolegiátní kostel. Jeho hlavním úkolem se však stala služba poutníkům na hoře Schönenberg, kde nad malou kaplí vybudoval velký barokní chrám. Odtamtud působil jako lidový misionář v diecézích Augsburg, Eichstätt a Würzburg. Zemřel 8. února 1704 a je pohřben v bazilice svatého Víta v Ellwangenu.

Lidé mu říkali „dobrý otec Filip“, protože toužil utěšovat trpící, zmírňovat jejich utrpení a stát jim po boku. Díky prostému kázání, přesvědčivému životnímu stylu a jeho dobrosrdečnosti lidé vycítili, že věří tomu, co říká, a nevyžadoval od nich nic, co by sám nebyl ochoten udělat. Blahořečen byl 16. července 2022.