Rytířské tábory

Co to jsou Rytířské tábory?

K tomu je uzpůsobeno celé vybavení tábora, jako jsou meče, přilby, brnění, ale také stany, stoly, židle a (bohužel) postele. Pro správný prožitek je to velmi důležité, ale samo rozhodně nestačí. Neméně potřebná je dobrá celotáborová hra - a element nejdůležitější - odpovědný přístup všech vedoucích.

Již tradičně rozdělujeme turnusy na dvě kategorie - pro nováčky a pro veterány. Je to dané tím, že rytířem se člověk může stát jen jednou, a když už se tak stane, je potřeba pro ně připravit něco náročnějšího.

Naše tábory jsou určeny pro chlapce od 10 do 15 let.

Turnusy pro nováčky - panoše

Před pasováním mladý adept prochází devíti zkouškami, které je možné absolvovat na první, druhý, nebo třetí - nejvyšší stupeň, který rozhodně není jednoduchý. Ale co víc, některé zkoušky spočívají v tom, že je potřeba se něco naučit, na což dost často slyšíme reakci: "Co? Učit se o prázdninách?!?" Tací také většinou dosahují jen rytíře prvního stupně. Na rytíře třetího stupně - Ochránce Božího Hrobu - máme tu čest pasovat jen málokteré.

Bohověda
Správný rytíř je také zbožný rytíř. Takže pomodlit se latinsky otčenáš pro něj nepředstavuje žádný problém.

Bojové umění
Jedná se nepochybně o nejpopulárnější, ale současně také nejtěžší zkoušku, která se skládá z dvou částí - lukostřelby a boje mečem tzv. "mečování". Cvičenci postupně přechází od fáze "smrtelně nebezpečné pro všechny v okruhu 2 metrů" přes "ohrožuji jen protivníka a sebe" do něčeho co s přimhouřením oka můžeme nazvat "zvládnutí základních výpadů a krytů".

Dovednost
Pokud si neumíte nabrousit meč a opravit zbroj, nezbývá nic jiného, než vyšplhat na strom. Výhodou u této zkoušky je, že z mnoha dovedností je možné si vybrat jen některé.

Heraldika
Už jste někdy viděli rytíře bez erbu na štítu? Všechny děti s nadšením kreslí svůj erb.
A ti co nemalují, mohou složit báseň - jako Kryštof Mráz.

   Cesta k rytířství

   Budoucí rytíř musí nejprve pážetem být,
   dvorským zvykům a slušnosti se učit.
   Pážetem musí být do čtrnácti let,
   aby poznal společenský svět.

   A od čtrnácti let,
   stává se panošem hned.
   Doprovází svého pána všude,
   dává mu to naději, rytířem bude.

   A až dospěje v jednadvacet let,
   posune se o velký krok vpřed.
   A po slavném pasování,
   už se v novém brnění sklání,
   před svým novým pánem,
   který je celé říše králem.

Historie
Pro skutečné rytíře spíše "současná" politická situace.

Orientace v terénu
Zbloudilý rytíř = mrtvý rytíř.

Ranhojičství
V případě zranění je potřeba nalézt tu správnou bylinu, s jejíž pomocí je možné ošetřit ránu.

Statečnost
Chrabrost je základní vlastnost rytíře. Dokážeš třeba přenocovat sám v lese?

Vytrvalost
Vytrvalost se prokazuje přežitím jednoho dne bez táborové kuchyně. Zkouška se koná zpravidla na konci tábora, kdy už i tak není nic k jídlu.

Složení zkoušek ale samozřejmě není jedinou náplní tábora. Můžeme ještě zmínit odpolední hry a noční hlídky, při kterých se může stát téměř cokoliv, neboť o překvapení tu rozhodně není nouze.
A protože součástí rytířského života je také dobývání hradů, případně i měst - naši panoši je navštíví v přestrojení, aby prozkoumali terén.

Fotografie z jednotlivých turnusů můžete vidět v galerii 2006, 2/2007, 4/2007, 1/2009, 4/2009.

Turnusy pro veterány

Kolonizace:
Jedná se o strategickou hru, při které dva nezávislé táboru bojují proti sobě. Cílem hry je zabrat co největší území (na kterém se nachází různé zdroje – dřevo, kamen, hlína, zlato …). Je možné bojovat nejen o tyto zdroje, ale také přímo o města (tábory) a to nejen ve dne, ale i v noci.

Boj o krále:
Skupina rytířů přijede do neobydlené oblasti, kde musí založit město, osvobodit okolí od nepřátelských banditů a zvolit mezi sebou krále – nic těžkého, pokud by banditi nebyli výrazně silnější než tábor. Takhle nezbývá nic jiného, než nalézt způsob, jak je o jejich moc připravit.

Město:
Účastníci jsou v jednom táboře – městě, které je rozděleno do dvou městských částí. V každé části je zvolena samospráva. Každá městská část musí vybudovat své hradby, bránu, kapli, zbrojnici a věž. Za každou stavbu získá peníze od krále. Jednotlivé části si také mohou vyhlásit válku a přepadnout se ve dne i v noci. Ve dne si mohou ukradnout vlajku, v noci zbraně. Mimo to mají také společné úkoly – poražení banditů, získání surovinových zdrojů pro město. Vítězí ti, kteří jsou bohatší.

Politika:
Je nepochybně nejkomplikovanější hra, jakou jsme kdy hráli. Účastníci nejsou rozděleni do žádných skupin (každý ale patří do některého ze tří zemských sněmů), každý hraje sám za sebe a může dle libosti v průběhu hry měnit strany, nebo vytvářet nové. Cíl hry je poměrně jasný – zvolit a posléze korunovat krále. K tomu král potřebuje získat dvoutřetinovou podporu v každém ze tří zemských sněmů. Podporu je možné získat jednáním nebo bojem. Hlasy totiž mají nejen rytíři, ale také jejich léna (hrady a města). K bojům je potřeba koupit výzbroj. Peníze je možné získávat daněmi a prodejem zboží, ovšem při vybírání daní hrozí vzpoury a do výroby zboží je potřeba něco investovat. Uchazeč o královský trůn se také musí vypořádat s Jindřichem Korutanským a Janem Lucemburským a dohodnout se s dalšími evropskými panovníky. Velmi důležité je získat přízeň šesti držitelů klíčů od korunovačních klenotů a nalézt ztracený sedmý klíč – případně ho koupit od šťastného nálezce.

Vzhledem k tomu, že nedílnou součástí těchto turnusů je překvapení, na informace o letošní hře si účastníci budou muset počkat na tábor.

Fotografie z jednotlivých turnusů můžete vidět v galerii 2006, 1/2007, 3/2007, 2/2009, 3/2009.

Více informací, přihlášky

Zde si můžete stáhnout přihlášku na tábor , seznam věcí, prohlášení o zdravotním stavu dítěte a informace s popisem cesty k táboru.